Podnikatele Petra (42) poznala před rokem a půl. On se právě rozcházel s přítelkyní, ona na toho pravého stále ještě čekala. Ani ne po měsíci randění jí nabídl, aby se k němu nastěhovala. Ráda přijala. Do té doby si jako asistentka v dobročinné organizaci mohla dovolit jen malý pokoj v pronájmu, který obývaly ještě dvě studentky. Cítila, že nadešel čas pokročit, začít žít rodinný život. O ten ostatně stojí i její nový přítel. Dohodli se, že v příštím roce zkusí počít dítě. Mohlo by se zdát, že žije pohádkový život. Jenže jí ke štěstí něco chybí.
Foto: Shutterstock
„Všechny moje kamarádky i kolegyně v práci mi toho mého prince na bílém koni, jak mu říkají, svorně závidí. Pořád mi předhazují, že ony mají jen obyčejné chlapy s mizerným platem a hypotéku nebo drahý podnájem na krku. Už ale nevidí druhou stranu mince,“ povzdychne si Klára, která je s Petrem sice spokojená, ale u něho doma se i po té době cítí jako host.
„Když se to vezme do důsledku, nic mi tam nepatří. Může mě kdykoli vyhodit, aniž by musel cokoli vysvětlovat, o něco se dělit. To už se ostatně taky jednou stalo. Při hádce mi oznámil, že jestli se mi něco nelíbí, můžu si sbalit svých pět švestek a odkráčet. Takže ve finále na tom jsou moje kámošky s hypotékou mnohem lépe. Sice si nemůžou vyskakovat, obrací každou korunu, ale bydlení mají společné. Jsou tam skutečně doma. Tenhle pocit já děsně postrádám,“ lituje Klára s tím, že si ani domácnost nemůže ani k obrazu svému.
„Petr to má už nějak nastavené, zaběhlé. Nechce cokoli měnit, s ničím se nesmí hýbat. Přijde mu zbytečné utrácet za jiný nábytek nebo jen pitomé závěsy, když vše máme. A relativně nové. Jenže to vybírala jeho bývalka. Já mám úplně jiný vkus,“ popisuje nešťastná partnerka. Ta do budoucna nevidí naději ani v případném sňatku. Petr se ženit nikdy nechce.
„Sice mi s ním jinak nic nechybí, rozumíme si, ale já teď váhám, zda se do založení rodiny pouštět. Jaké budu mít jistoty? Jak mám v tomhle prostředí budovat domov, cítit se v pohodě?“ ptá se Klára bezradně.
Zdroj informací: respondentka Klára
Nový komentář
Komentáře
Promluv si s ním, řekni mu, co se ti líbí a co ne a uvidíš, pravd. se postěhuješ, jak píší ostatní.
Ale i kdyby ne, nebo kdyby ten vztah byl postavený na zdravých základech, proč ne? Ale připrav se na to, že můžeš odejít s holým zadkem třeba po 10,, 20., 30. letech. Majetkové vyrovnání bude nula. Teď máš svůj příjem a tak se prostě na tu dobu zajisti. Kup co měsíc nějaké akcie, nebo malý byt na hypo a ten pronajmi. Prostě mysli na zadní kolečka.
Ne, v této situaci bych rodinu nezakládala. Petrovi bych řekla že buď se vezmeme a budeme pořádně fungovat, nebo nic. Když už teď jí vyhrožuje ať se sebere a jde, co za pár let? Vyhodí ji, on skončí s holým zadkem na ulici a děti soud dá jemu, jelikož zázemí mít bude. Ne, s takovým člověkem ne.
Ve zlaté kleci se dlouho šťastně nedá žít... a může se stát, že pak přijde i o to dítě, které by si s pánem pořídila...
Velmi trefně to popsala Rikina. Za sebe jen dodávám: sbal se a co nejrychleji vypadni, než fakt otěhotníš a budeš úplně v háji zeleném. Surprise surprise, nebude ti tam "patřit" totiž ani to dítě. Nechápu, kde se berete, vy ženy, co za mamon vyměníte hrdost.
Pohádkový život to určitě není, žít s někým kdo jí nedovolí cokoliv měnit a vyhrožovat že si může vzít svých pár švestek a odejít, to nemá budoucnost. Klára by měla hrdě a hlavně co nejrychleji vztah ukončit dokud je čas a nemá s partnerem děti.
Kláro, vem si svoje pyžamo a kartáček na zuby, a vrať se do toho podnájmu, kde jsi byla předtím. Nejhorší nápad by bylo si v téhle situaci pořídit dítě, pak to bude jen horší. Pán má pravdu - nic ti tam nepatří a nikdy patřit nebude. Není to tvůj domov, jsi tam jen jako domácí mazlík, nic víc. Buď budeš pána poslouchat nebo můžeš jít, jasně ti to řekl. Jak píše níže Gerda, vždycky je něco za něco. Přišla jsi zadarmo do luxusu, platíš za to jiným způsobem. Ber, nebo nech bejt. Podmínky znáš, přijmout je nemusíš a v 27 letech je plno času si najít jiného muže. Nemusíš se spokojit s o 15 let starším chlapem, který tě bere asi spíš jako klisnu do chovu - je mladá, hezká, není úplně hloupá, vypadá zdravě, ta by mi mohla dát pěkné dítě, dědice". Zapomeň, že by si tě vzal. Kdyby chtěl manželku, mohl ji mít dávno. Máš všechny informace, které potřebuješ, nemůžeš tvrdit, že tě nějak oklamal, tady svítí všechny varovné červené kontrolky jak na semaforu. Nebo si můžeš říct, že pár let života v luxusu ti za to stojí. Pak ale chudák to dítě, jestli se z tohoto vztahu narodí.
Tohle nikam nepovede. Sbalte si své švestky a najdete si zase pronájem, budete šťastnější.
A proč tam teda vůbec šla? Po měsíci známosti?! Vypadá to, jakoby dnes slečny neměly žádnou hrdost a nechají se sebou orat jen kvůli tomu, aby se měly bezpracně dobře. Vždycky je něco za něco, tak co si stěžuje - může přece odejít středem a vrátit se tam, kde mohla žít sice skromně, ale svobodně. A to dítě....doufám, že k tomu nedojde, to už by byla katastrofa dovršená.