Založily jste projekt Převlíkárna. Můžete našim čtenářkám vysvětlit, o co jde?
Ilona: Našim cílem je informovat širokou veřejnost o negativních vlivech rychlé módy z levných řetězců. Snažíme se nacházet řešení a inspirovat ke změnám a k udržitelnému stylu pomalé módy. Pořádáme také různé workshopy, upcyklační projekty apod.

Martina: Na stránkách máme taky mapu sekáčů a slow fashion obchodů. Ne každý si chce něco sám vyrábět, takže dáváme tipy, kde se dá dobře nakoupit.

Co si představit pod termínem upcyklace?
Ilona: Jde o to, že se stará věc dá využít nějak jinak, dá se přetvořit. To například znamená, že ze starého svetru, který se vám už nelíbí, uděláte polštář.

Co dalšího třeba vyrábíte?
Ilona: Naposledy jsem vyráběla tepláčky ze starého svetru. Dělám šaty nebo sukni ze staré košile.

Martina: Používáme taky tričkovinu, to je odpad vzniklý při výrobě triček. Jsou to špagety, ze kterých se dají plést například doplňky do bytu. Děláme z toho podsedáky. Potom vyrábíme doplňky z odřezků kůže. Dají se sehnat v železářství za malé peníze.

Zmínily jste mapu sekáčů, podle čeho je mapujete?
Ilona: Čerpáme z vlastních zkušeností a svoje tipy nám posílají i čtenáři.

Martina: Pořád se setkáváme s tím, že hodně lidí si myslí, že v sekáči není hezké oblečení, to se snažíme vyvrátit.

Co pro vás znamená udržitelná móda?
Ilona: Je to móda, která je ekologická a etická zároveň. Šetří přírodu a člověk je za svou práci dostatečně zaplacený. Jsou to věci, které nejsou šité horkou jehlou. Kvalitní materiály, co vydrží víc než jednu sezónu.

Martina: Je to i o tom, že nepotřebujeme tolik oblečení, jako si myslíme. Je důležité mít v šatníku základ, který se dá různě kombinovat. Znamená to i mít v šatníku kvalitní věci a investovat do dražšího oblečení.

Jaký nejdražší kousek máte v šatníku?
Ilona: U mě je to kabát. Vyšplhal se na osm tisíc.

Martina: Já si nevzpomenu, ale mám hodně věcí ze sekáčů, které byly původně drahé, ale já je koupila za pár korun.

Zavítáte někdy i do běžných řetězců?
Ilona: Nejsme úplně striktní, ale snažíme se je navštěvovat co nejméně.

Martina: Já občas zajdu, ale spíš pro základní věci, které v sekáči neseženete, jako je spodní prádlo, košilky, legíny.

A můžete prozradit nějaký sekáčový úlovek, který stál za to?
Ilona: Nemám konkrétní věc, ale mívala jsem oblíbený sekáč v Praze na Žižkově, kde měli nádherné věci. Ani nebyly nošené, i takové sekáče se dají najít.

Martina: Já mám kabát, který jsem ulovila v Karlíně. Je hodně teplý, a to se moc nevidí. Navíc nepotkám nikoho druhého, kdo by ho měl taky.

Čtěte také:

Reklama