„Začalo to už ve škole. Co si tak vybavuju, tak Julie nesnášela, když byl někdo lepší než ona. Jakmile mě třeba vybrali do jednoho týmu na volejbal, ona automaticky prohlásila, že stejně chtěla do toho druhého. Když jsem dostala lepší známku z matiky, prohlašovala, že počítání je pro blbce, když existuje kalkulačka. Naopak když byla v něčem lepší, dávala mi to dost jasně najevo. A já ji v tom nechala, co bych se s ní hádala,“ popisuje Helena problém své kamarádky.
Foto: Shutterstock
„Jinak byla Julie samozřejmě hodná holka, jinak bych se s ní nepřátelila. Často jsem se také uklidňovala tím, že z toho určitě vyroste, že je to jenom nějaké puberťácké soutěžení,“ dodává.
Jenže nyní je Heleně i Julii pětadvacet let a podle Heleniných slov se nic nezměnilo. Naopak je to v mnohém ještě horší.
„Moc tomu popravdě nerozumím. Když mě před půl rokem opustil přítel, byla mi Julie tou největší oporou. Neustále se mě snažila něčím rozveselit a byla neskutečně milá. Jakmile jsem si ale minulý měsíc našla novou práci a začalo se mi dařit, bylo zase zle. Když jsem jí s nadšením vyprávěla o skvělém kolektivu a benefitech, které mi s sebou nová práce přinese, začala zase soutěžit. Ona si prý v práci vydělá víc, a navíc má víc placeného volna. A k čemu prý vlastně potřebuju Multisportku, když vůbec necvičím? Jsem nešťastná, necítím z ní žádnou podporu. K čemu mi takové přátelství vlastně je? Na druhou stranu je to ale jeden z mých nejbližších lidí, který o mně ví naprosto vše. Nedokážu si asi představit, že by v mém životě nebyla,“ zakončuje bezradně Helena.
Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napiště nám na redakce@zena-in.cz.
Zdroj informací: respondentka Helena
K příběhu se vyjádřil psycholog a psychoterapeut Mgr. Pavel Pařízek z portálu Terapie.cz.
Nejprve bych Heleně potvrdil, že její pocity jsou platné a zcela pochopitelné. Přátelství by mělo být zdrojem podpory a bezpečí, nikoli neustálé soutěže a napětí, i když určitá míra soutěživosti ve vztazích je také zdravá.
Zdá se, že Julie reaguje na Helenin úspěch soutěživostí a snahou ukázat nadřazenost. Toto chování může mít kořeny v Juliině vlastní nejistotě nebo potřebě vlastního potvrzení. Vztah by mohl profitovat z otevřené a upřímné komunikace. Helena by mohla s Julií vést konstruktivní dialog o tom, jak se cítí, když Julie reaguje na její úspěchy soutěživě.
Heleně bych doporučil aby vyjádřila své pocity respektujícím způsobem, ale zároveň stanovila jasné hranice ohledně toho, co je pro ni v přátelství přijatelné a co již ne.
Pokud se Julie nemůže nebo nechce přizpůsobit Heleniným potřebám a očekáváním, možná bude Helena muset zvážit, jakou roli chce, aby Julie v jejím životě hrála. Někdy může být nutné upravit nebo dokonce ukončit vztahy, které jsou dlouhodobě jednostranné nebo zraňující.
Pokud by Helena cítila, že potřebuje další podporu, mohla by zvážit konzultaci s terapeutem, aby prozkoumala své pocity a získala náhled na nejlepší způsob, jak se se situací vyrovnat.
 O portálu Terapie.cz Pokud vás něco trápí, nevíte si rady nebo si jen chcete utřídit myšlenky, řekněte si o pomoc. Na Terapie.cz najdete ověřené odborníky, kteří vám porozumí. Zvolte si osobní či online sezení klidně hned zítra a začněte pečovat o své duševní zdraví. Toho správného terapeuta si vyberte na www.terapie.cz. |
Nový komentář
Komentáře
Zdá se, že kamarádka jednoduše potřebuje mít nad někým navrch a hojí si svou nedokonalost na druhém. Vyhovovalo by ji, aby ten druhý byl trvale ve srabu. Pak by se mohla ona cítit dobře. Opravdové kamarádství by mělo fungovat bez ohledu na to, jak na tom momentálně jsme finančně, vztahově, pracovně, časově. A obě dvě strany by z něj měly mít fajn pocit. Že tu ten druhý pro mě je. I když se vrátím z Karibiku, i když tohle léto musím strávit v práci a navíc na brigádě. I když vyhraju první ve sportce, i když jsem právě v práci dostala padáka. Taktizování ve vztahu, přesvědčování, že se mám líp já a že ta druhá je neschopná, radost nad tím, že se jí nevede a mně ano, trumfování se navzájem, kdo víc, kdo dál, tohle do správného kamarádství nepatří.
K čemu mi takové přátelství je? - ptá se Helena. Přece k ničemu, milá Helenko.
Tak to není kamarádka. Je to závistivá potvora, zřejmě má nějaké komplexy méněcennosti. A když vám to vadí, no tak se s ní přestaňte stýkat. Jste snad na ní závislá?