Foto: Shutterstock
„Až s narozením dcery před třemi lety jsem si uvědomila, že jsem vlastně netrpělivá a dost výbušná. Od začátku to s ní bylo hodně náročné a já musela samu sebe přesvědčovat, že za to nemůže, protože je malé miminko, co nemá rozum. Občas jsem se šla vybrečet do jiného pokoje, ale nějak jsem to vždy ustála. Jenže když z miminka vyrostlo batole, dcera se stala naprosto nezvladatelnou. A tak mi občas ujedou nervy a já ji plácnu přes zadek,“ svěřuje se Anna.
S tím, co dělá, není sama úplně ztotožněná, ale přiznává, že někdy vybouchne. Malá holčička totiž odmítá dodržovat jakékoli zákazy a ráda dělá věci, které jsou nebezpečné pro ni nebo pro její okolí. Je zkrátka hodně tvrdohlavá a jen tak něco na ni neplatí.
„Před kamarádkami jsem to občasné plácnutí a zvýšení hlasu samozřejmě tajila, nechtěla jsem být černou ovcí a věděla jsem, že by mě odsoudily. Všechny navíc mají až pohádkově hodné a klidné děti, takže by mě ani nedokázaly pochopit. A to se navíc před časem ukázalo. Když jsem byla s jednou z nich na kávě a dcera tam zničila celou výzdobu, přestože jsem ji opakovaně napomínala, neudržela jsem se a schytala jednu přes zadek. Doufala jsem, že to zůstane jen mezi mnou a kamarádkou, ale ona to roznesla mezi ostatní,“ popisuje Anna.
Od té doby, co se to Anniny další kamarádky dozvěděly, se jí prý všemožně vyhýbají a přestaly ji zvát na společná setkání. Annu to samozřejmě mrzí, protože žádné jiné kamarádky nemá, na druhou stranu si ale nemyslí, že by udělala něco tak strašného, aby si za to vysloužila vyhnanství.
„Přeci jen jsem plácla svoje dítě, ne jejich, tak by to nemusely tak dramatizovat,“ uzavírá Anna.
O komentář jsme požádali Mgr. et Mgr. Umay Wolf z z portálu Terapie.cz:
Je známé pořekadlo: „V nouzi najdeš přítele“, to platí i o tom, že když projevíte svou slabost, tak se lidé kolem Vás většinou rozdělí na dva tábory – ty, kteří mají pro Vaši autenticitu a „chyby“ pochopení, protože si nehrají na „něco lepšího – dokonalého“. A ty, kteří Vás odsoudí. Jedná se u nich ale jen o ego obranný mechanismus PROJEKCE, kdy na Vás promítají to, co u sebe nepřijímají, za co se sami vnitřně například stydí, když „se neudží“ apod. Jakýkoliv soud od druhých nemá s Vámi nic společného, protože není Váš, Vy jste ho nevyslovila. Vybírejte si a obklopujte se lidmi, kteří Vás berou „s chlupama i prdama“. A odchod těch druhých z Vašeho života opravdu nemusíte oplakávat, neztratila jste nikoho hodnotného.
Co se týče přístupu k Vaší dceři a k Vám samotné, je třeba, abyste zkusila něco dělat jiným způsobem, jinak se nic nového nestane. Více se starejte o své blaho, pečujte o své potřeby, dodržujte u sebe i dcery denní režim – pitný, spánkový, výživový a odpočinkový tak, abyste nebyla Vy ani ona zbytečně unavená a ve stresu, a díky tomu nepřispívala ke svému podráždění. Na to Vaše dcera může reagovat podobně, čímž se Váš pocit násobí a Vy se pak už nemusíte „udržet“. Dovolte si také kdykoliv, kdy toho je na Vás moc nebo potřebujete pauzu, říci si o pomoc partnerovi, najděte si hlídačku, požádejte babičku o podporu, ať se o Vaši dceru postará, když chcete mít s kamarádkou nebo i sama jen „svůj čas“. Dovolte si být i v jiných rolích – kamarádka, partnerka, manželka, milenka apod., abyste i z nich čerpala pro sebe radost a potěšení do života.
Vnímejte potřeby vlastní i své dcery a respektujte její režim. Děti si říkají o pozornost a péči různě, některé tím, že tzv. zlobí, jiné, že jsou na rodičích „přisátí“ atd. Více svou dceru pozorujte a dbejte na to, aby se necítila přehlížená kýmkoliv a kdykoliv. Nejde ale o výchovu rozmazleného tyrana, jde o respektující přístup naplněný otevřenou laskavou komunikací, ke kterému patří přirozeně také nastavování zdravých hranic. Držte své i její hranice, stůjte si za nimi, ale bez emocí, jen ve své přirozené síle. To se Vám ale může podařit jen tehdy, když své potřeby neopomíjíte, abyste svou vlastní sílu neoslabovala. Vše své dceři, pokud možno laskavě vysvětlujte a oznamujte, co bude následovat, aby nebyla stresovaná novými situacemi, kterým nerozumí.
Přeji Vám, abyste svou roli zvládala tak, jak si přejete, a kdybyste vnímala, že je pro Vás užitečné si s odborníkem popovídat o svých potížích, abyste nabrala inspiraci k smysluplným řešením, obraťte se na vhodného psychologa či psychoterapeuta.
|
|
O portálu Terapie.cz
Pokud vás něco trápí, nevíte si rady nebo si jen chcete utřídit myšlenky, řekněte si o pomoc. Na Terapie.cz najdete ověřené odborníky, kteří vám porozumí. Zvolte si osobní či online sezení klidně hned zítra a začněte pečovat o své duševní zdraví. Toho správného terapeuta si vyberte na www.terapie.cz.
Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.
Nový komentář
Komentáře
"Kamarádek" bych se zeptala, co si myslí, že je horší prohřešek vůči respektu, jestli jedna výchovná na zadek a nebo ostrakizace z jejich strany. Samy to nezvládají, ale u druhých pochybení netolerují.
To je divné, copak ona dceru vůbec nevede a nevychovává, když jí doma i jinde takhle vyvádí? Plácnutí přes zadek nic nevyřeší, jestliže holčička nemá žádné mantinely, protože používá "respektující výchovu", což znamená cochcárnu.
Članek je tu už po druhé. Asi po týdnu
Tak pro mě by to byl taky důvod velmi omezit s dotyčnou matkou kontakty a nikam ji nezvat, ale ne kvůli tomu, že plácla svoje dítě, to by mi bylo šumák. Ale kdo stojí o to zvát někam osobu, která nezvládá dítě a nechá ho dělat brajgl. Tříleté dítě se už může dokázat chovat slušně ve společnosti a když ne, tak ho snad vezmu a včas s ním odejdu, ne že mu dovolím ničit výzdobu v kavárně (jestlipak se Anna za to patřičně omluvila a zaplatila způsobenou škodu?). A taky by se mi nechtělo vysvětlovat mému dítěti, proč od něj požaduju, aby se chovalo slušně, když támhle Annina dcera nemusí a maminka jen kouká, jak dcerunka řádí. To bych viděla jako větší problém, než to, jestli Anna robátko plácla.