Chodily spolu na střední školu a tehdy platily za nejlepší kamarádky. Pak se vydala každá jiným směrem, a tak se potkávaly už jen párkrát do roka. Přesto si vždy měly co říct. Jen s jedinou věcí se Markéta (27) Petře zapomněla pochlubit. A to ji nakonec stálo manželství.

63bd4b9a52ec0obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Milé setkání se změnilo v trapas

Jela domů ze služební cesty a ve vlaku náhodou potkala Michala, Markétina manžela. Dobře ho znala, však i on byl jejich spolužák. Jen ho už léta neviděla. A tak ji potěšilo, že jí cestu ukrátí příjemný rozhovor. Jenže už po pár větách by z rychlíku nejraději za jízdy vyskočila.

Sotva se k ní posadil, hned se začala vyptávat na jeho ženu Markétu. Už pár týdnů se ji snažila vytáhnout na kávu, ale marně. Pokaždé se omlouvala, že má hodně práce. „Ještě jsem zavtipkovala, že ji určitě nechce pustit, aby mu se mnou, svobodnou holkou, nezvlčela. Hleděl na mě jako na zjevení. A pak se s kamennou tváří zeptal, kdy jsem ji viděla naposledy. Odpověděla jsem popravdě, že asi před dvěma měsíci. Od té doby s ním nebyla řeč. Prý ho rozbolela hlava,“ vzpomíná Petra, kterou už tehdy zamrazilo. Že by řekla něco špatně?

Obvinila ji ze zrady

Hned druhý den se kamarádka ozvala. Nic pěkného jí ale neřekla. „Ječela na mě do telefonu, že jsem bonzačka, která nemůže držet jazyk za zuby. Prý se kvůli mně teď rozvádí, protože jsem ji nedokázala před Michalem podržet. A ať už jí nikdy nevolám. Pak zavěsila a přestala na jakékoli moje pokusy o kontakt reagovat. Vůbec jsem nevěděla, která bije,“ popisuje Markéta, kterou napadlo zeptat se přímo Michala.

„Sehnala jsem si na něj telefon a zavolala mu. Prozradil mi, že se na mě Petra už tři měsíce vymlouvá, zatímco si chodí užívat s milencem. Údajně jsme spolu měly chodit cvičit, do kina a měla u mě i několikrát spát. Zůstala jsem zírat jako tele na nová vrata. Proč mi něco takového neřekla? Samozřejmě bych ji kryla. Ale takhle? Když jsem o tom neměla tušení?“ nechápe Markéta s tím, že se pokusila Petru ještě kontaktovat. Bezúspěšně.

„Nebudu se jí doprošovat. Není to moje vina. Já neudělala nic špatného. Říkat pravdu přece není trestné, když mě někdo nepožádá o opak. Nebo se snad mýlím?“ dodává ukřivděně, přesto s kapkou nejistoty v hlase.

Zdroj informací: respondentka Markéta

Čtěte také: