Vážená redakce, čtenářky a čtenáři,
nedalo mi to, abych se nezapojila do dnešního tématu.
 
Jednou v životě jsem odpověděla na inzerát. Bylo to už hrozně dávno (v lednu 1992), ale do dnešního dne jsem na tuto skutečnost nezapomněla, a vlastně ani nemohu.

V tomto inzerátu, který mimochodem vyšel v časopise ABC, byla sháňka po kamarádce na dopisování. Ne že bych se potřebovala nějak moc realizovat, ale v té době jsme oslavovali narozeniny kamarádky (17), padla nějaká ta sklenička a ve veselé náladě jsem se prostě rozhodla tomu neznámému odepsat.

Netrvalo dlouho a přišla mi odpověď, která rozjela několikaleté dopisování. Bylo to moc fajn, pokaždé jsem se těšila na obálku ve schránce. Dokonce jsme se asi po roce této výměnné korespondence viděli. Bylo to jen na chvíli, protože "můj" kamarád byl ze Slovenska. Ale i přes toto setkání, které bych označila "NIC MOC", jsme si i nadále dopisovali. Pak přišlo rozdělení republiky a s tím i týdenní lhůta na doručení pošty. Tak přišly na řadu telefonáty. Hodiny a hodiny jsme proseděli se sluchátky na uchu.
 
A jak to dopadlo?
 
Letos oslavujeme 14 let od seznámení, 6 let od svatby, manžel se přestěhoval ze Slovenska do Čech a loni v srpnu se nám narodil syn. A víte, co si řekl, když jsme se tenkrát viděli poprvé, že už v životě NIKDY do našeho města nepřijede a viděli jsme se poprvé a naposledy.
 
Tak vidíte, člověk míní a jiný mění. A naše mimčo se teď tatínkovi už jen směje.

Julie75
Milá Julie75,
krásné miminko ze vztahu, do kterého se ani jednomu z vás nechtělo. Váš syn oběma dokazuje, že to byl správný krok :-)!

Dnešní téma na Ženě-in je INZERÁT a právě pro tuto příležitost jsme založili jen pro dnešní den auditko s názvem Inzerát a Žena-in. Potřebujete něco koupit, prodat nebo vyměnit? Pak máte možnost. Ale připomínám - jen dnes!!!
Reklama