Máte-li doma Kočku, počítejte s její maximální zvědavostí. Vleze všude tam, kam si dovedete představit, ale občas i tam, kde je to nepředstavitelné.

Rozhodně nejzajímavější věcí je právě přinesená nákupní taška, která musí být okamžitě prozkoumána. Máme Kočku tak trochu asi extrémistku, protože v tašce může být kus masa a zelený salát a zcela jednoznačně to vyhraje salát. Okamžitě v něm má hlavu a okusuje listy.

Se zájmem se taky setkávají kočičí konzervy a taštičky se známou etiketou.

 

Ale i prázdná taška je terčem zájmu. Připravena je totiž patrně pro Kočku, aby měla kam lézt. Takže není dobrým tahem připravit si v dobré víře tašku před nákupem do chodby. Několik minut před odchodem strávíte tím, že budete vytahovat Kočku z tašky. Té se samozřejmě nechce a leze tam zase nazpět. A u toho všeho se tváří děsně naštvaně a uraženě.

Ale nebojte se, přineseným nákupem si ji zase udobříte.

 

Když si koupíte nějaký domácí spotřebič, zcela jistě bude v krabici. Krabice je tím víc žádoucí, čím je menší. Naše půlroční Koťátko se snažilo nacpat se do papírové krabičky od cédeček. Vážně jí nešlo do hlavy, že to nejde, a to si nad tím vydržela lámat hlavičku pěkně dlouho. Krabice od rychlovarné konvice už byla lepší, přesto v ní byla napasovaná jak sardinka. To jí ale vůbec nevadilo a dívala se na nás vítězným a předůležitým pohledem.

Dneska naše téměř čtyřkilové koťátko zjistilo, že malou krabici lze zdemolovat do tvaru podobného kočce a tím si přivlastnit téměř cokoli.

 

Ovšem ani taková na kočičí poměry miniaturní krabička od müsli nezůstane bez povšimnutí.  Ihned je třeba se alespoň pokusit do ní zalézt. Celá.

Mimochodem, zkoušela to i do krabičky od čaje, ale to fakt nevyšlo, ač snaha byla veliká.

 

 

Lezení do šuplíků je věcí, která rozčiluje nejvíce paničku. Nejenže se Kočka hrne do otevřeného šuplíku, ale bleskurychle se snaží dostat zadní uvolněnou stranou do šuplíku pod ním.

Navíc se naučila šuplíky i sama otvírat. Patrně si myslí, že nekonečné opětovné skládání věcí je pro paničku nadmíru zábavné. Tuhle její teorii s ní ale nesdílím.

 

Trošku namáhavé, ale o to zábavnější je lezení pod prostěradlo.  Najít místo, kudy lze prolézt mezi prostěradlo a matraci je obtížné, ale výsledek stojí za to. Uvnitř je teplo a útulno a hlavně soukromo. To jsem jednou takhle hledala Kočku a už jsem si vážně myslela, že nám utekla někudy, kudy si ani nedovedu představit, když jsem si po dlouhém procházení místností všimla podivné boule na neustlané posteli.  Boule obsahovala placatou Kočku vyhřátou do maxima…..

 

 

Dále kočky lezou do květináčů, do hrnců, do hrníčků, do skulin, do skříní, do ošatek, do postele…… Máte-li Kočku, počítejte s tím, že ji budete mít VŠUDE!!!!

 

 

 

Reklama