Tak se nám ty trapárny krásně rozjíždějí. No já bych chtěl být u tohoto:

Jednou mi trochu ujela noha na schodech do  metra a kecla jsem si na pr.el. Jen pro úplnost, bylo mi asi dvacet a nosila jsem veselé spodní prádlo. Ten den jsem měla černé kalhoty a pod nima bílé kalhotky se srdíčkama. Při tom pádu mi kalhoty na zadku ruply a já až doma zjistila, že jsem celou cestu svítila na lidi svým "srdíčkovaným" pozadím :-) Od té doby dávám bacha, aby mi spodní prádlo ladilo.
Křeček

Trošku škoda, že křeček nechodí na ostro, ale pojďme dál - jeden stopařský trapásek se nám urodil zde:

Byly doby, kdy nejezdit stopem se rovnalo svatokrádeži.
Naše letní  základna byla mnoho let na přehradě, vzdálené od rodného města zhruba 6 km.

Rovnou ze školy, později z práce tam v létě každý den uháněla mládež a užívala si z plna hrdel života.

Večer bylo pravidlem rychle domů a úprk do letního kina. Úprky pochopitelně stopem, oběma směry.

Zpáteční cesta – stopla jsem felicii kabriolet, střecha dole, řidič taky ušel, divné bylo, že přibrzdil jen málo, nasedala jsem skoro za jízdy, ale natřásala se blahem jak Fifipírko. Ujeli jsme cca 5 m, blinkr v pravo, vjezd do dvora a konečná !

Viděli to všichni co stáli na stopu za mnou ... a navíc slyšeli i následující pokyn: “ vystřel a zavři za sebou vrata „

Půl království bych tenkrát dala za kolo i ukrajina by to mohla být, nebo za lístek na autobus.Pochechtávali se mi ti dobráci až do podzimu a nedej bože, když se někde mihla felicijka.

Stejně to byla bezvadná auta – pamatujete někdo ?

Čárina

 

Trapné trapasy posílejte na tento e-mail: TRAPAS
Možná vyhrajete nejtrapnější výhru. A možná ne.
Za chvíli další trapasy....
TÉMATA:
ZAHRANIČÍ