Děkujeme za poslední příspěvek na dnešní téma. Poslala nám ho čtenářka s nickem kai a svěřuje se svými špatnými zkušenostmi z nemocnice

Zážitků s doktorama mám plno. Zrovna ted se mi vybavil jeden, dá se říct, vlastně trapas. Kojila jsem a jak jsem měla moc mléka, tak se mi to prostě nějak ucpalo, a tak jsem po pár dnech bolestí jela za gynekologem. Pan doktor nic moc neříkal, jen že napíše prášky a já byla aktivní, a říkám, chcete to vidět? No a ukazovala jsem mu nateklá prsa.. . Až pak jsem si na internetu našla, že pan doktor tohle řeší nerad a už vůbec nerad na tohle kouká.. Ale stěžovatelky nepsaly, jestli teda prsa ukazovaly nebo ne :).

No a když jsem byla poprvé těhotná, musela jsem ve 30cátém týdnu do nemocnice na udržení. Znáte to, bolestivé hořčíkové injekce do zadku a pak nějaké ty prášky. Dostávala jsem malé kulaté. Jednou mi ovšem sestra přinesla v misce oválný dlouhý prášek, ať ho sním. A paní na vedlejší posteli, která dostávala vaginální čípky, donesla malý kulatý, ať ho použije, víte kam.. .

Jsem si říkala, že ten prášek je divný, tak jsem ho vzala a šla za sestrou. Ptala jsem se jí, co mi to dala. A ona na mě: "Co to je?". No ani nevěděla, co nám vlastně dala. Nakonec jsme to nějak vyřešily samotné s tou paní na pokoji. Ale sníst to jenom tak a věřit sestře.. .

Bohužel mám i smutnou zkušenost, kdy mi jedna zdravotní sestra pár hodin po operaci syna řekla, že málo brečí bolestí a že mu nic na utlumení nedá. Načež přišel primář, tak jsem mu před ní hnedka říkala, jak moc těžkou tu operaci měl a že ho to určitě musí moc bolet. Doktor říkal, že to byla těžká operace a že bolí opravdu hodně. Sestra byla kyselá jak štovík, ale prášek nám nakonec dala. Od té doby jsem si do nemocnice léky vozila sama.

Kai

Koukám,že vy máte spíš samé negativní zkušenosti.

 

Reklama