Tenhle příběh začal před deseti lety a odehrává se v jedné zahrádkářské kolonii v Severočeském kraji. Všechno začalo tím, když se zde jednoho dne objevila malá poloplachá černá kočička s bílým trojúhelníčkem pod krkem. Byla tak roztomilá a přítulná, že jí někteří místní zahrádkáři začali nosit jídlo a pojmenovali ji Kačena. Kačena si zvykla a dokonce si i našla kamarády, kocoury z vesnice. Za nedlouho přišel podzim a tahle roztomilá kočička přivedla na svět 4 koťátka. A protože ten rok začala zima brzy, podařilo se zahrádkářům udat jen jedno.
Ostatním se podařilo přežít celou zimu, a jelikož všichni vypadali jako jejich mamka, začali je místní nazývat Kačeny všechny. Kačeny (kočičky i kocourci) rostly jako z vody, a jak už to v kočičím světě bývá, přiváděli na svět potomstvo v hojném počtu, až na některé světlé výjimky pořád ty samé černé Kačeny s bílým flíčkem pod krkem. Jakmile se lidi v okolí dozvěděli, že je v kolonii kočičí smečka, přijelo auto a šup, hodilo tam kotě. „Tam se o něj postarají, vždyť co to je o jednu kočku víc nebo míň… a ještě jim pomáhá s myškami."
Řešením je kastrace, ale...
Jediným řešením tohoto problému by byla kastrace všech dotyčných koček. Ale ke smůle všech Kačen jsou v kolonii spíše důchodci, kteří - i když věděli, že by kočky měli nechat vykastrovat - se neustále spoléhali na pomoc úřadů, ať již z vesnice, či z blízkého většího města.
Jakmile si ale uvědomili, že to samo nepůjde a že by se měli plahočit a dohadovat po úřadech, rozhodli se raději nedělat nic a tvářit se, že se jich to vlastně ani netýká a není to jejich problém.
Letošní zima, která vůbec nepřišla, však donutila dvě paní důchodkyně podniknout akci kastrace koček na vlastní pěst, protože pokud by množení pokračovalo takhle dál, dosáhl by počet koček v kolonii katastrofických rozměrů. Obětavé paní se poté snažily donutit úřady k nějaké finanční spoluúčasti na kastraci, ale nepochodily. Rozhodly se tedy věc řešit po svém, a to hlavně z výše zmiňovaného důvodu mizení koťátek a poslední dobou i přítulnějších koček.
Obvolaly tedy všechny veterinární ordinace ve městě, ale i tam narazily na nepochopení, jakmile místním veterinářům sdělily, o jaké kočky se vlastně jedná. Plaché, méně plaché, ale vesměs kočičky venkovní, tudíž nepřipadalo v úvahu, že by si je mohly odvážet po jedné zpět. Pomoci se jim dostalo až v jednom z místních útulků, kde jim ochotný pan doktor přislíbil pomoc a nabídl i lepší cenu. Vždyť nechat vykastrovat 7 březích koček není pro dvě důchodkyně zanedbatelná částka. Útulek jim vyšel vstříc i tím, že si vykastrované kočičky ponechal v péči ještě týden po kastraci. A tak hned našly dvě z těchto kočiček nové hodné majitele a vše vypadalo trochu optimističtěji.
Ale případ pokračuje a myslím, že by měl být opravdu výstrahou a upozorněním, jakých surovostí je člověk - ten pán tvorstva s vyvinutým mozkem - schopen.
K napsání tohoto článku mě donutil fakt, že kočky jsou poslední dobou ještě víc plaché, i ty v minulosti přítulnější. Údajně je to proto, že jsou pronásledovány a mláceny. Bohužel nikdo zatím viníky neusvědčil a již zmiňované dámy, které se tolik v této kauze angažují, těžko surovcům zabrání v takovém jednání.
Nejhorší na celém příběhu je skutečnost, že před třemi týdny byla nalezena jedna z výše zmiňovaných přítulných kočiček ve velice zbědovaném stavu. Vypadalo to tak, jako kdyby ji „někdo" vstrčil do pytle a mlátil s ní o zem. Nakonec ji zřejmě pustil nebo utekla. Každopádně když přišla zpět, trvalo jí celé tři dny, než se z toho dostala. Po třech dnech vstala a odešla. Od té doby ji už nikdo neviděl. Nejspíš „někdo" dokončil práci, kterou začal.
Chtěla bych se touto cestou zeptat jestli by někdo neměl zájem o tyhle myšky lovící Kačeny. Kočičky jsou již vykastrované, kocouři nikoliv.
Domov tedy hledá pět černých kastrovaných koček s bílým motýlkem pod krkem ve věku 2-5 let. Jsou zvyklé na život venku, bude jim stačit závětří a miska granulí - stravu si samy obohatí o maso myšolovem. Mohou plnit funkci myšilovů ve stodole, případně - pokud s nimi budete mít trochu trpělivost - vám mohou dělat společnost v domku se zahradou na bezpečném místě. Do Prahy a po severních Čechách je možné zájemcům kočky po dohodě dovézt.
Máte zájem dát některé z Kačen domov? Ozvěte se Pavle - tel. 731887398, mail.
soutěž - Astor
Nový komentář
Komentáře
ivana.kuglerova: noo - a nebylo by lepší nechat kočičinec taky kastrovat, než nechávat koťata napospas vesnickým psům, poštolkám a myslivcům? To mi zrovna jako ideální řešení nepřipadá.
Jééé, to jsou pěkný kočičky. Bohužel, máme už dvě morčátka a se zvířetem navíc bych se asi musela rozloučit s domovem, jak znám toho svýho
ale držím Pavle palce, aby kočičkám sehnala domov.
Jo a to mame na zahrade neprijemnou starou fenu richbacka - ta se nesnese s nikym a uz vubec ne s kockou. Nechapu, jak ta cica vzdycky proklouzne do te kotelny okynkem a ze se ji za celou tu dobu nic nestalo. Doufam, ze je pochytam, nez zacnou lezt z te kotelny ven.
Ja jsem zrovna v sobotu objevila v kotelne cizi pritulnou kocku s trema plachyma sestitydenima kotatama... Sla jsem se poptat po okoli a nastesti je kocka souseda ob barak - ti uz ji oplakali. Meli velkou radost z nalezeni kocky - z kotat uz mensi... Takze az je ochocim, abych je pochytala, tak posupajdi domu. Ale jsou to nadherni mourati bobanci
oprava: ALE po zkušenosti...
Kadla: No ale tahle kočka chodila ke všem, ne jen k jednomu člověku. Kdyby nám teď na zahradu začala chodit kočka tak na ní prdim, dám jí třeba něco k jídlu, ale abych jí nechávala vykastrovat to by mě prostě nenapadlo
Já vím že je to lepší než aby se jí pak narodila koťata, o která se nemá kdo starat, a po zkušenosti kolik jsme utratili za naši fenku když měla zánět dělohy nehodlám platit cizí kočce kastraci ani náhodou
Evikus: Proč ne? Ke mně když začal chodit toulavý kocour Mikeš, první, co jsem udělala, bylo, že jsem jej nechala vykastrovat. Je mi líto nebohých koťat, o která se pak nemá kdo postarat. Myslím, že není takový problém dát za kastraci čtyři stovky (u kočky více). Rozhodně je to levnější než pak živit kolonii koček.
Rikina: My ten náš (teda mámin) barákový kočičinec kastrovaný nemáme a reguluje se tak nějak samovolně - je tam vždycky maximálně pět koček, někdy se počet zredukuje i na dvě... Stačí na to poštolky, vesniční psi, myslivci a kdo ví co ještě...
Rikina: No ale proč by si nechávala kastrovat cizí kočku co k tobě občas chodí pro jídlo? Copak by tě to napadlo?