Díky románu Alexandra Dumase mladšího Dáma s kaméliemi se pro tyto ženy vžil termín kurtizána. Jejich popularita ještě vzrostla poté, co Dumasův příběh zhudebnil v roce 1853 Giuseppe Verdi, jehož La Traviatu mají na svém repertoáru největší operní domy dodnes.

6538ecd747f86blobid0.jpg
Foto: La Belle Otéro kolem roku 1890
Léopold-Émile Reutlinger, Public domain, via Wikimedia Commons

Caroline Otéro (1868-1965), nazývaná též La belle Otéro, byla příkladem toho, kam až to lze i bez patřičného původu, vzdělání či zázemí dotáhnout. Stala se nejslavnější luxusní kurtizánou období belle époque. Narodila se jako nemanželské dítě opraváře deštníků a žebračky v severozápadním Španělsku. Rodina žila s šesti dětmi v nuzné chatrči pod jednou střechou i s domácím zvířectvem. Otec neměl řádné zaměstnání, a tak se drželi nad vodou příležitostnými pracemi a hlavně žebrotou, do níž byla zapojena i malá Augustina, jak se Caroline původně jmenovala. Není tedy divu, že se snažila z této bezútěšné situace co nejdříve uniknout. Když byla v necelých jedenácti letech brutálně znásilněna, rozhodla se o několik měsíců později utéci z domova, aby se do svého rodného města nikdy nevrátila.

Nejdříve pracovala jako domácí služka a po nějaké době se začala živit - podobně jako jiná hezká děvčata – prostitucí v různých španělských městech. Pak ji osud zavál do Marseille, kde provozovala nejen prostituci, ale pracovala tu i jako tanečnice. Tam si její krásy všiml ředitel místního divadla, který jí dopomohl k zázračné kariéře.  

6538ee0e7f33dobrazek.jpg
Foto: La Belle Otéro od L. Reutlingera
Léopold-Émile Reutlinger, Public domain, via Wikimedia Commons

Odvezl ji do Paříže, kde jí zaplatil profesionální hodiny tance, protože udělat pár kroků na jevišti a odhalit intimní místa mohlo stačit v zatuchlém baru v Marseille, ale na Paříž to bylo opravdu málo. Nicméně ani odborná výuka nedokázala z Caroline udělat dobrou tanečnici. Chyběl jí talent a kritika jí to dávala zřetelně najevo. Nicméně sebevědomá Caroline si z toho nic nedělala. Viděla, že i tak její obdivovatelé padají po pár jejích figurách doprovázených ohnivými výkřiky Olé do extáze. Bylo to v době, kdy byla uvedena Bizetova opera Carmen, na jejíž hudbu Caroline s nebývalým úspěchem tančila.

6538edb47287cblobid0.jpg
Foto: La Belle Otéro vystupuje v Folies Bergère
Imprimerie Chaix (Ateliers Chéret), Paris (publisher), Public domain, via Wikimedia Commons

Carolinin objevitel mohl být spokojený, její kariéra se rozjela naplno. Nakonec dostala nabídku vystupovat v New Yorku. Tam se z ní stala definitivně tanečnice a kurtizána velkého světa.  Zajímali se o ni muži, které z Evropy neznala – boháči, kteří své miliardy využívali k tomu, aby dali najevo své úspěchy a nadřazené postavení. K tomu jim sloužily i krásné ženy – herečky, zpěvačky, kurtizány. Tito zbohatlíci je okatě zahrnovali přepychovými dary, aby ukázali, co všechno si mohou dovolit. Jednoho takového – miliardáře Vanderbilta – ulovila v Americe i Caroline. Ten jí věnoval jachtu a zahrnoval zlatem a drahokamy. A nebyl zdaleka sám. Tady v Americe se Caroline naučila požadovat stále víc a víc, takže její milenci museli pořádně hluboko sáhnout do peněženky. Sebevědomí tím Caroline rostlo. Měla zajímavou teorii: „Když byl viděn nějaký pán v mé společnosti, jeho prestiž nebývale vzrostla. Od té chvíle byl považován za mimořádně bohatého“.

6538eed6c74d4blobid0.jpg
Foto: Ručně kolorovaná pohlednice La Belle Otéro cca 1900
Léopold-Émile Reutlinger, Public domain, via Wikimedia Commons

Po svém návratu do Evropy, zavedla tyto své manýry i tu. Obrážela evropské metropole, kde vedle divadelních představení nabízela i soukromá taneční vystoupení, která končila v posteli a která si nechala pořádně zaplatit. Proslulé bylo její vystoupení v Petrohradě, kde ležela na obrovském stříbrném podnose zcela nahá zakrytá jen průsvitným závojem, kde její jedinou ozdobou byly vzácné prsteny na rukou i nohou. Od té chvíle o ni začali mít zájem i nejvýznamnější evropští vládcové.

Prvním byl monacký kníže Albert I., který ji uviděl v Paříži a byl jí doslova uchvácen. Jeho prostřednictvím přišla ke svému druhému královskému milenci - belgickému králi Leopoldu II., o němž se vyjádřila, že nebyl zpočátku moc velkorysý, ale že ho to rychle naučila. Naštěstí prý to byl mimořádně chápavý žák. Získala od něj nejen šperky a peníze, ale i vilu v Ostende. Jen z ruského carského dvora prý měla šest milenců včetně cara Mikuláše II. Mluvila o něm jako o Míšovi a hodnotila ho jako mimořádně štědrého. O něco méně ji obdarovával pruský král Vilém II., kterému ale jeho laskavost příliš nevěřila. Měla pocit, že se přetvařuje. Tušila, že je to neústupný a autoritářský člověk. On ji naopak obdivoval, líbil se mu její temperament, jak dokázala bohapustě klít ve své rodné řeči či rozbíjet křišťálové skleničky. Nejméně velkorysý se jí jevil syn královny Viktorie a budoucí britský panovník Edward VII., v té době ještě zvaný Bertie. Ten si to však u ní vylepšil tím, že byl skvělým milencem a že s ním prý byla legrace jako s nikým jiným. Těch prominentních ctitelů bylo samozřejmě více...

6538ec40d1ddfobrazek.jpg
Foto: La belle Otéro od J.R. de Torress
Julio Romero de Torres, Public domain, via Wikimedia Commons

Jmění, které Caroline dokázala nahromadit, bylo obrovské. Dostávala nejen miliony, ale tradovalo se, že vlastní jednu z nejcennějších sbírek šperků, v níž nechyběl náhrdelník Marie Antoinetty či bývalé francouzské císařovny Evženie, manželky Napoleona III. Kromě toho vlastnila palác v Paříži, vilu na Azurovém pobřeží a jachtu. Zatímco její ctitelé doslova žebrali o její přízeň, ona byla chladná a do nikoho se prý nikdy nezamilovala.
Svůj ohromný majetek nakonec díky své hráčské vášni promrhala v kasinu. Zemřela v Nice v úctyhodném věku sedmadevadesáti let úplně chudá v roce 1965.

Zdroj info: Martina Winkelhoferová: Evropské šlechtické rody v zrcadle svých skandálů, 2016, Wikipedie – šp.

V seriálu o zajímavých ženách jste si u nás mohli také přečíst:

TÉMATA:
CAROLINE OTÉRO HISTORIE KURTIZÁNY SLAVNÁ ŽENA MINULOSTI