Zdroj foto: Shutterstock
Kypřící prostředky fungují podobně jako droždí, o kterém jsme psali ZDE. Rozdíl spočívá v tom, že vytváření vzduchových bublinek nezajišťují mikroorganismy (kvasinky), jak je tomu právě v případě zmíněných kvasnic, ale chemické reakce, při kterých se uvolňuje oxid uhličitý.
Kypřící prášek do pečiva
Kromě kukuřičného škrobu (nebo mouky) a dihydrogendifosforečnanu sodného (nebo jiné kyselé soli) je součástí prášku do pečiva také samotná jedlá soda. Úkolem prvních dvou složek je zpomalení chemické reakce, která má za následek kypření. Použitím kypřícího prášku je tedy zabezpečeno, že reakce začne v těstě probíhat až po jeho vložení do trouby. Nemusíte tedy pospíchat tak, jako v případě sody.
Prášek do pečiva je skvělým pomocníkem při přípravě receptů, které nejsou náročné na přípravu. Jedná se například o pečení muffinů, bábovky nebo bublaniny.
Kromě klasického prášku do pečiva se můžeme setkat ještě s bio či bezfosfátovou variantou, která jako kyselinotvornou složku využívá vinný kámen (hydrogenvinan draselný). Existuje ještě také kypřící prášek do perníku, který navíc obsahuje směs perníkového koření (skořice, hřebíček, badyán, anýz).
Jedlá soda
Jedlá soda neboli soda bikarbona je zásaditá látka, která reaguje s kyselými složkami, které do těsta teprve přidáme. Bez těchto složek by soda v těstě chemicky nezreagovala. Těsto tedy musí obsahovat například jogurt, smetanu, podmáslí nebo citronovou šťávu, ale také mléko, cukr nebo vejce. Jakmile je kyselá složka přidána do těsta kypřeného jedlou sodou, dochází k okamžité chemické reakci. Dobré je tedy postupovat rychle a pokud možno přidat suché ingredience včetně sody až nakonec.
Pokud chceme jedlou sodu použít, je dobré si pamatovat, že je 3x až 4x koncentrovanější než kypřící prášek.
Zdroj info: apetitonline, ireceptar1, ireceptar2, wikipedie
Nový komentář