Zatímco v minulosti býval vítaným odpočinkem od šprtání, dnes mnozí žáci považují „tělák“ za jeden z nejhorších předmětů. Tak jako čtrnáctiletá dcera paní Ivany (39). „Chodila mi domů celá ubrečená, že po ní učitelka chce naprosto neproveditelné cviky. Nejen že má strach je dělat, ale k tomu jí ani nejdou, takže je pro ostatní terčem posměchu. Víte, ona má trochu nadváhu, takže si myslím, že by si mohla i ublížit. Taková zátěž není dobrá ani na klouby, řekla bych. A tak jsme zašly s dcerou za pediatrem. Nejdřív moc nechtěl, ale nakonec Anežce dal doklad, že je od tělocviku na celý školní rok osvobozená. Je to teď úplně jiné dítě. Není ve stresu, co po ní zase bude učitelka vyžadovat,“ svěřuje se spokojená maminka a zdaleka není jediná.
Rodičů, kteří požádají pediatra o podpis pod osvobození od tělesné výchovy, jsou tisíce. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy o nich sice statistiky nevede, ale jasněji udělala veřejnosti zpráva České školní inspekce. Podle té už před sedmi lety vyplynulo, že na druhém stupni každé základní školy byl z tělesné výchovy osvobozen průměrně jeden žák, na střední škole to bylo žáků 18.
Foto: Shutterstock
Kdo může být z tělocviku omluven?
Aby mohl být žák osvobozen z tělesné výchovy, je k tomu potřeba vyplnit příslušný formulář a požádat ošetřujícího lékaře o jeho podpis. S tím pak zákonný zástupce zamíří za ředitelem školy, který musí lékařskému posudku vyhovět a žáka z předmětu uvolnit. To v případě, že se žádost týká úplného osvobození od tělesné výchovy. Pokud je osvobození jen částečné, týká se pouze zakázaných druhů cvičení, přičemž se žák hodin tělocviku nadále účastní.
Omluvou by měly být jen vážné důvody
Lékaře by k potvrzení žádosti o osvobození z hodin tělesné výchovy měly vést jen skutečně závažné důvody, ale ne vždy se tak děje. Nezřídka podlehnou nátlaku rodičů, kteří tak chtějí vyhovět svému dítěti, aby se v hodinách tělocviku netrápilo. Ať už kvůli jeho nechuti k pohybu, neshodám s učitelem, případně pro pocit trapnosti tehdy, má-li problém například s obezitou. Jenže před tím odborníci varují. Děti se bez pravidelného pohybu neobejdou, je důležitý pro jejich vývoj i prevenci obezity.
„V období školního věku dochází k osifikaci, dokončení funkčního vývoje chrupavek, páteře i svalstva. Nadále pokračuje vysoká kvalitativní i kvantitativní potřeba pohybu, tj. cca 6 hodin denně. Pro vysokou potřebu pohybu a dynamický rozvoj motoriky, bývá toto období označováno pedagogy jako „Zlatý věk motoriky“,“ připomíná doc. MUDr. Dalibor Pastucha, Ph.D., MBA v publikaci Dětská obezita.
Některým zdravotním obtížím pohyb naopak svědčí
Důvodem pro osvobození z hodin tělesné výchovy by podle odborníků neměly být dokonce ani některé zdravotní potíže, například vadné držení těla a skolióza. „Bohužel se v takových případech často projeví zastaralý názor, že školní tělocvik škodí páteři. To považuji za nešťastné. Vždyť dítě má vadné držení páteře, protože mělo nedostatek pohybu, svaly málo posílilo a ty neudržely vzpřímenou páteř proti gravitaci Země. A když už má šanci se protáhnout, zaběhat si a posílit svalový korzet, který drží páteř vzpřímenou, tak ho zase na hodinu posadíme na lavici do tělocvičny… Je šílené, když mi dítě se skoliózou, které k nám chodí na cvičení, řekne, že ze školního tělocviku je uvolněné. Nechat takové dítě „v klidu“ je velmi přežitý názor. Pokud chtějí rodiče svému dítěti pomoci, měli by dbát na to, aby mělo pohybu co nejvíc,“ upozorňuje hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková s tím, že i ona pozoruje nárůst počtu dětí, které jsou z hodin tělocviku osvobozeny lékařem. „Jestliže dítě sedí půl dne ve škole, mělo by pro zdravý vývoj být denně minimálně tři hodiny v pohybu,“ dodává.
U dalších zdravotních komplikací pak může být řešením jen částečné osvobození z tělesné výchovy, kdy žák jen vynechá některé aktivity, které jsou pro něj nebezpečné. To by měl vždy posoudit ošetřující lékař. Bez nátlaku.
Zdroj informací: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Česká školní inspekce, respondentka redakce, Iva Bílková – FYZIOklinika, Dětská obezita 2021 - doc. MUDr. Dalibor Pastucha, Ph.D., MBA
Nový komentář
Komentáře
Na střední jsem si osvobození z TV zařídila sama a doktor mi bez problémů vyhověl. Měli jsme učitele, s prominutím, magora do běhu a já běh nesnášúm odmala. Cokoliv jiného, plavání, florbal, kolo, běžky, vše v pohodě ale běh prostě ne. Tak jsem se svěřila lékaři a on mi dal razítko a bylo. Zbytečné se trápit.
Dnešní mladá generace se už tak málo hýbe a tělocvik je u některých z nich jediný pohyb který mají. Pokud nemůže cvičit dítě částečně ze zdravotních důvodů je to jasné, někteří mají závažné problémy tak nesmí cvičit vůbec, to je logické a dává to smysl. Ale nenechat dítě cvičit jen proto že ho to nebaví je špatně. Dcera pisatelky má nadváhu a tělocvik ji stresuje a tak jí zařídila osvobození od cvičení, které naopak potřebuje aby si udržovala alespoň trošku zdraví a kondici. V budoucnu jí nepůjde matematika nebo jiný předmět který ji začne stresovat co podnikne pak. Dceru chápu že cvičit nechce protože se jí spolužáci smějí ale neměla by se vzdávat, naopak měla by jím pravidelným cvičením ukázat že na to má, vyhrála by nejen před nimi ale i sama nad sebou.
Nevím jak je to jinde, ale u nás ve městě je tělák stejný jako před revolucí. A tím pádem chápu nechuť dětí k této hodině.
Za nás bylo deset dřepů na rozcvičení. 5 koleček běhu kolem hřiště. A pak takové věci jako běh na čas... V tělocvičně skákání přes kozu, dělání kotoulů, hvězdy... a blbé řeči učitelky + posměch, když to někomu nešlo.
Děti méně pohybově zdatné (a upozorňuji, že to fakt nebyly jen děti s nadváhou) to měly za horor. Já mezi nimi. Nic mě nestresovalo ve škole tak jako tělocvik a hudebka.
Takové věci jako vybíjená... to se hrálo jen za "odměnu", takže 2x - 3x do roka. Jinak samá drezúra běhu, dřepů...
Taky jsem vyloženě nesnášela jak byl člověk upocený a pak dalších třeba
hodin smrděl ve třídě.
A víte co? Ono se v tom nic nezměnilo.
Na základce je naše malá příbuzná. Je to úplně to samé. Je hubená jak lunt a ve škole nenávidí tělocvik.
A to se ráda hýbe. Jezdí na kole, ráda plave, tancuje, v zimě lyže... Takže žádný lenoch. Ale ze školního tělocviku má stres.
Takže bych řekla, že v mnoha případech (ne samozřejmě vždy) je to i o tom přístupu učitelů k dětem.
Samozřejmě že když má učitel kousavé kecy na dítě, když mu nejde nějaký cvik a nebo si myslí že tělocvik je o tom, že budou děti 40 minut běhat kolem hřiště, že prostě děti tuhle hodinu nenávidí.
Řekla bych že to není jen o tom, že jsou děti líné. Ne tedy vždy.
Není na škodu se občas podívat na tenhle film.
https://www.youtube.com/watch?v=K4wf1YMVFgw
Metráček je už sice film starý, pro pamětníky, ale problém s oplácaností je čím dál aktuálnější. Žasnu, kolik obézních děvčat potkávám. Jenže tenkrát ho ta holka dokázala zvládnout a pohybu se určitě nevyhýbala.
Tak já jsem žila v domnění, že k osvobození od tělocviku musí být důvod. Jasný a nezpochybnitelný medicínský důvod. Třeba že to dítě mělo obrnu a má z toho následky. Nebo má třeba epilepsii, prostě něco závažného, co se nevyléčí za týden. Jestli stačí pouhý podpis dětského lékaře, který to radši napíše, aby měl pokoj od matek jako Ivana z článku, tak to je hodně špatně.