Pokud jsme se doma již shodli na tom, že nějakého pejska chceme, nastává druhá neméně důležitá fáze rozhodování - jakou rasu si zvolíme. Ve veřejných knihovnách, zvláště v dětských odděleních, se to poslední dobou chovatelskými příručkami hemží a není problém sehnat o běžnějších konkrétních plemenech knihu, věnovanou jen tomuto plemeni.
Na rozdíl od vlastních dětí, kdy si dopředu nemůžeme určit, jestli chceme holku nebo kluka, v případě psů doporučuji zvážit pro i proti dané pohlavím a jít si pro zvíře s jasnou představou. Výraznější a mohutnější vzhled samců soupeří s klidnější, přátelštější a ovladatelnější povahou fenek. Také se někdy lépe ohlídá sice několik dnů trvající nepříjemné období fenčího hárání, avšak opakující se jen dvakrát ročně, než „sexuchtivý" pes na sídlišti nebo v městském parku, který je vystaven pachu hárajících fenek takřka neustále, neboť v tom množství se skoro vždy nějaká „přístupná" najde.
Velký pes sice vypadá impozantně, ale když jej potřebujete dopravit z odlehlého místa v přírodě k veterináři, poněkud se pronese a samozřejmě zkonzumuje daleko větší množství potravy a zabere více místa. Malí psi oproti tomu bývají někdy citlivější, nervóznější a uštěkanější.
Uvědomme si, že my pro psa obvykle představujeme jediného životního partnera, zatímco pro nás obyčejně znamená jen dalšího společníka pro zpestření našeho života. Mnoho se také o povaze svého vysněného psa dozvíte na výstavách nebo klubových setkáních konkrétního plemene. Neznamená totiž, že když znáte jakkoli dobře jednoho příslušníka plemene, že jste již pronikli do povahy všech psů stejné rasy. Nenechte se oklamat a svést zevnějškem, ale ponořte se hlouběji do studia o původu plemene, z kterých předků vzniklo a pro jaké vlastnosti bylo plemeno vlastně vyšlechtěno.
I pro výběr psa platí dvakrát (raději však vícekrát) měř a jednou řež. Nakonec však nezapomeňte, že nejen povaha, ale též výchova hraje svou roli, takže si z mírného beránka můžete časem vychovat zlého vlka.
Reklama