Antibiotika nefungují na virová onemocnění jako je rýma, kašel a chřipka, naopak spolehlivě zabírají na bakteriální infekce, třeba angínu. Současně se škodlivými bakteriemi ovšem likvidují i ty užitečné, čímž ohrožují bakteriální rovnováhu trávicí soustavy a mohou tak způsobit střevní potíže.
„Antibiotika nepříznivě ovlivňují bakteriální skladbu střevní mikroflóry a u nemocných se tak často vyskytují průjmy nebo zácpy. Během léčby antibiotiky i nějakou dobu po ní je tedy potřeba dbát na rozvoj zdravé mikroflóry a podporovat růst přátelských bakterií ve střevech. Dvojnásob to platí u dětí,“ zdůrazňuje pediatr a alergolog Milan Matulka.
Nejlepší přitom je, když laktobacily nasadíte hned na začátku antibiotické léčby. Ovšem nikoli způsobem, že je spolknete zároveň nebo bezprostředně po užití léku. Antibiotika by totiž přátelské bakterie vyhubila. „Optimální je, když prospěšné bakterie dodáte tělu zhruba ve dvou třetinách intervalu mezi dávkami antibiotik. Pokud například berete vy nebo vaše dítě antibiotika po dvanácti hodinách, probiotické bakterie je vhodné podat osm hodin po užití léku,“ doporučuje lékař.
K udržení zdravého prostředí v celé trávicí soustavě napomáhá například patentovaný kmen probiotik Lactobacillus reuteri Protectis. Ve formě kapek BioGaia ProTectis se ideálně hodí pro podávání dětem již od prvního měsíce života, pro těhotné ženy i seniory.
Užitečné bakterie je dobré v organismu doplňovat po celou dobu nemoci a ještě nějakou dobu po ní. Podle odborníků může totiž po skončení antibiotické léčby trvat obnova zdravé střevní mikroflóry i několik týdnů. Přitom jen zdravá a užitečnými mikroorganismy osídlená sliznice lidského střeva může úspěšně odolávat infekcím. Dokud není stabilizovaná, trvá oslabení obranyschopnosti organismu a tím pádem nebezpečí dalších nemocí.
Dbát na zdraví střev se vyplatí
K nejčastějším nežádoucím účinkům antibiotické léčby patří kvůli narušení bakteriální střevní rovnováhy průjmy, které mikroflóru ještě dále poškozují. Nepříjemné jsou pro každého, ovšem u dětí jsou kvůli možné rychlé dehydrataci nebezpečné. U dětí užívajících antibiotika je tedy důležité o střeva maximálně pečovat. Vhodná je právě mléčná bakterie Lactobacillus reuteri Protectis, což je probiotikum původně izolované z mateřského mléka. Navíc produkuje reuterin, unikátní látku s antimikrobiálním účinkem.
„Mléčné bakterie Lactobacillus reuteri Protectis podávané v kapkách se dostávají do střev živé a při osidlování střevní sliznice eliminují množení škodlivých mikroorganismů a naopak napomáhají růstu tělu prospěšných bakterií. Podporují přátelské prostředí v celém trávicím traktu a zvyšují jeho odolnost vůči infekcím,“ vysvětluje doktor Matulka. Kapky jsou k antibiotikům doporučovány nejen preventivně, ale také v případě, že průjem již propukl. Klinická studie totiž prokázala, že dobu jeho trvání významně zkracuje.
Více na www.protectis.cz
Nový komentář
Komentáře
Ahoj, já si kupuji laktobacily5 od naturevia, dříve to byl swiss. Ty mne zabírají nejlépe.
Ani já neměla nikdy problém s užíváním celoročně, kupuji si laktobacily5.
Nikdy jsem neměla problém, že by mi nepůsobily. Užívám je hlavně po celý rok. Kupuji si tyhle www.topnatur.cz/cz-vlakniny-probiotika-prebiotika
Já jsem pro Laktobacily od Imunitu, které máme už odzkoušené. Nezklamaly nás a můžu jen doporučit ;-)
peetrax — #4 Přesně. Hlavně ty řeči jako "fůůůj antibiotika". No ale jak říkáš, nemoc se neptá a člověka to vyškolí. Já jsem je brala rok a půl v kuse a výsledkem byl záchrana před ochrnutím a návrat plného zdraví
Jestli po nich má někdo "špatnou imunitu", tak proto, že užíval místo pořádných probiotik jogurty nebo se jednoduše nedoléčil.
wich — #3 ano ano, podobně inteligentní komentáře mě vždycky dostanou. Jako pod články o nemocích či lécích - když někdo napíše, že léky nebere, že neví, proč je berou ostatní...
Nemoc se neptá, ale to člověk nevysvětlí.
marilka — #2 Pokud někdo prochází dlouhodobou léčbou, jsou mu jogurty k
u.
jogurty to řeší
K snídani a večeři antibiotika, k obědu probiotika. Takhle jsem jela rok a půl a v pohodě