Pětatřicetiletá Vanda poslední dobou dost přibrala. Přičítá to starostem a nezřízené konzumaci čokolády, na které prý začala být závislá. Bez tabulky čokolády si nedovede představit svůj den.
„Až se potkáme, tak se nelekej, od té doby, co jsme se neviděly, jsem dost přibrala,“ řekla mi kamarádka Vanda do telefonu, když jsme se domlouvaly, že po dlouhé době zajdeme na kávu.
„Pravda, pěkně se nám holka zkulatila,“ řekla jsem si, když jsem ji po roce opět spatřila. Ale protože jsem to čekala, zřekla jsem se jakýchkoliv poznámek.
Její tloušťka nebyla nijak dramatická. Vanda je stále pohledná, ale kila navíc ji dělají zbytečně starší.
„Musím s tím něco dělat, už se nevejdu do žádných kalhot,“ řekla, jako by se omlouvala. „Jenomže se mi to nedaří. Zjistila jsem totiž, že mám závislost na čokoládě. Když si ji jeden den nedám, mám „absťák“ a musím si ji hned koupit, jinak jsem nervózní a protivná sama sobě. Stačí kousek a uklidní mě to. Poslední dobou jsem měla dost starostí a sladké mi pomáhalo, takže jsem nakonec byla schopná sníst celou čokoládu na posezení. No a podívej se ten výsledek. Už si musím kupovat nové oblečení, protože nemám co na sebe.“
Vanda se nakonec objednala k dietologovi, aby jí vypracoval speciální program přímo na tělo. Doufá, že jí pomůže i s čokoládou a nezřízenou chutí na sladké. „Takhle bych za chvilku vážila metrák, a to opravdu nechci.“
Celá naše debata se točila jen kolem její váhy. Nevěděla jsem, jak bych jí mohla pomoct. Pak jsem si vzpomněla na podobný případ...
Moje teta pracovala v čokoládovně, kde zaměstnanci dostávali příděly. Ona sama čokoládu z pochopitelných důvodů už nemohla ani cítit, ale nosila ji domů. No a tak si moje sestřenice vybudovala závislost na čokoládě už odmalička. Cpala se jí pořád, ale protože byla v pubertě, nijak se to na její postavě neprojevovalo. Byla hubená jak lunt, takovéto to stvoření samá ruka samá noha.
Jenomže časem si konzumace čokolády vybrala svou daň a holka začala přibírat. Nic nepomohlo, že teta přestala čokolády nosit, sestřenice si je začala sama kupovat. Nemohla bez nich žít. Na druhou stranu věděla, že tahle sladká pochoutka může za její špeky na břiše, macatá stehna a třaslavý zadek, a vyhlásila čokoládě válku. Na radu kamarádky přešla z mléčné na hořkou. Ta už jí tolik nechutnala, takže automaticky snížila dávku. Snižovala a snižovala, až skončila u jednoho čtverečku. No a odříct si jeden čtvereček už nestálo tolik sebezapření. Jenomže tahle odvykací kúra nebyla zas taková procházka růžovou zahradou, jak se na první pohled zdá. Trvala asi rok, a jak už to tak bývá, musí se mít stále na pozoru, aby do své čokoládové závislosti zase nespadla.
Tak tuhle metodu jsem poradila své kamarádce, čokoládové maniačce. Třeba to bude první krok k jejímu úspěšnému boji s přebytečnými kily. Ale stejně jí to nezávidím, je to běh na dlouhou trať, který vyžaduje železnou sebekázeň.
Ale jak je to doopravdy se závislostí na čokoládě? Které látky v ní obsažené by ji mohly vyvolávat?
Theobromin - alkaloid z kakaových bobů, který je podobný kofeinu. Má slabé stimulační účinky na centrální nervový systém. Purínové deriváty kofein a methylxanthin jsou v čokoládě obsaženy v menším množství než v čaji nebo kávě. Další látky jako histamin, serotonin, tryptofan, fenylethyamin či hořčík, z nichž některé fungují v organismu jako přenašeče nervových vzruchů, jsou zastoupeny i v jiných potravinách, přesto nevyvolávají takovou závislost jako čokoláda. V čokoládě se též nacházejí speciální bioaktivní látky bílkovinné povahy (např. tyrozín), které se mohou navazovat na v trávicím traktu existující opiátové receptory. Tyto peptidy mohou působit na centrální nervový systém, avšak zatím nebylo provedeno dostatečné množství potřebných studií o působení těchto látek při jejich ústní konzumaci. V roce 1996 vědci ze Neuroscience Institute v San Diegu objevili, že čokoláda obsahuje dokonce látky podobné svým účinkem cannabiodu THC z konopí, avšak pro vyvolání stejných účinků euforie jako při kouření marihuany by bylo jí potřeba sníst obrovské množství. Takže zatím vědci nenašli žádný důkaz pro farmakologickou závislost na základě psychoaktivních látek nalezených v čokoládě!!! V roce 1994 vyvodili vědci ze svých výzkumů, že závislost na čokoládě nevyvolávají psychoaktivní látky z kakaových bobů, nýbrž cukr a tuk obsažený v čokoládě. Podle jejich závěrů cukr a tuk vyvolává smyslové uspokojení a působí na hormonální mechanismus pocitů hladu a nasycení. |
---|
Nový komentář
Komentáře
ja cokoladu moc nemusim to radeji si dam nejakej dobrej salamek ci bramborak pecene bramburky a tak podobne
čokoládu mám ráda,ale nepřejídám se tučná jídla nemusím,ale myslím si ,že kousek čokolády je zdravější než cigareta a to ani neobtěžuji okolí kouřem
Tak čokoláda je i má milovaná pochoutka. Určitě je to lepší, než podlehnout cigaretám, alkoholu či drogám.
Ale vždy se ráda s někým rozdělím ...
kazdy den si dam neco sladkeho a nemusi to byt primo cokolada a ted se snazim vsechno sladke nahrazovat gumovymi bonbony at se mi aspon zlepsi klouby
Já ujíždím na hořké - 85% kakaa, každý den alespoň l tabulku )raději větší) - mám trochu nadváhu - ale jcde to....
Vědecká vyživa lidí, 5 let univerzitního vzdelání ráda Vám poradím odborně, dělám i přednášky.
Více www.azvyziva.eu
Ahoj já miluju čokoládu ale jestli chcete mlsat a nebýt jako bečky tak mi napište nevím jestli znáte firmu okg mají přírodní pordukty a snad na každý problém a fakt fungují taky je používám napiště mi zprávu já vám řeknu a poradím víc
Také jsem čokoholik
Čokoládu taky musím každý den, jakokouliv, nejlepší je milka karamelová.
A já mám dnes po dlouhé době den bez čokolády. To mě tááááák těší
já můžu sladké úplně vše :-(, čokoládu, želatinové bombony, zmrzlinu - tu smozřejmě nejraději smetanovou
, jak si nedám týden sladké neškrtí mne sice kalhoty ale je ze mne neskutečný cholerik, rozčílí ne kdejaká pitomost
když už čokoládu, tak hořkou Lindtku s chilii
přesně, to je droga jako hrom. U mě o to hůř, že když jí podlehnu, ulehnu v brzké době s migrénou. O kilech nemluvě...
Pokud si dám tvrdou abstinenci, jsem v pohodě a šťastná.
Žeru-li čokoládu, pak po ní brousím všude a vždy, jsem schopná naprosto nekontrolovatelně sežrat i tu červivou z Lidlu nebo ty umělotiny ve formě tématických figurek a vrčím a ječím na své okolí v zajetí absťáku.
Teď jsem šťastná a spokojená, protože jsem čoko už asi dva týdny do úst nevložila a co? Nechybí mi....
Do té chvíle, než jí někde zase z blbosti sežeru, třeba na zákusku nebo neodolám s dětma.... a pak se zas roztočí rudo před očima a vlčí hlad po tom hnědým sajrajtu...
jeje, tak čokoládu nemusím i když dcera ta je na ní závisla :)..ja když už, tak hořkou ta mi chutí kde-tu
nejsem závislá na čokoládě, to už musí být když si jí dám
mám ráda oříškovou nebo studentskou pečeť, a třeba čokolády Orion mi vůbec nechutnají
Tak nevím, jestli nejsem náhodou divná.
Já čokoládu nijak zvlášť nemusím. To už musí být, že třeba oblíznu nůž od polevy, když dělám nějaké řezy. Mé srdéčko po ní netouží, jsem spíše závislák na ovoci - jablíčka, maliny nebo hrozny.
miluju čokoládu na všechen způsob a když už doma nenajdu ani pitomou sušenku obalenou v čokoládě jdu a udělám si hodně hutný kakao - prostě bez čokolády ani ránu
Čokoládu miluju,ale neláduju se jí každý den.Jen někdy dostanu "absťák" a to pak sním na posezení celou margotku.Jinak mám ráda kvalitní hořkou,ale třeba taková milka karamelová taky není k zahození....
hlásím se k čokomilům