Omáčky. Sladká jídla. Těstoviny. Jaký jste podle jídla stravovací typ?
Dieta a pohyb jsou na místě, pokud chceme shodit nějaké to kilo. Pokud však nezměníme své zažité stravovací zvyklosti, pak je veškerá námaha marná.
Sami se podle vašeho běžného jídelníčku řadíte k určitému typu. To vám pomůže odhalit chyby, kterých se při výběru potravin dopouštíte.
● Vytrvalí jedlíci potřebují vždy nějaký vzruch. Stejně jako nudu nesnášejí i pravidelné stravování. A tak v průběhu dne pojídají malé chuťovky. Tu obložený chlebíček, tu čokoládovou tyčinku. Nikdy nemají pocit sytosti a diví se, že ručička na váze stoupá nahoru.
Pomůže jim jediné: Naplánovat si pevné časy na snídani, oběd a večeři (případně i malou svačinu) a během nich nacvičovat soustředění – třeba chvíli vnímat pouze vůni pokrmu – pomůže to prodloužit pocit sytosti po jídle.
● Požitkáři se nadchnou pro dobrodružství a všechno nové, a to samozřejmě platí i o jídle. Labužnicky vychutnají těžké smetanové omáčky a sladké kalorické bomby.
Přitom chutné pokrmy se dají připravit i bez nadměrného množství tuku, například v pečicí fólii, v hliněném hrnci či na pánvi wok. A když pak jídlo zapijete zeleným čajem...
● Ze stresu jedí lidé, kteří mají problémy se vším, co je potká. Ačkoliv jim nepříjemný pohovor se šéfem nebo tréma doslova stáhne žaludek, mají sklon k tomu, aby si takzvaně obalili nervy.
Šlehačkové zákusky a čokoládový pudink patří mezi jejich favority. Daleko lepší je nasadit „nekalorické berličky“. Pomůže třeba seznam všech povinností, které nás čekají.
● „Na útěku“ se stravují lidé, kteří se pokoušejí prostřednictvím jídla utéct před nepříjemnostmi. Před tím, než si vyjasní sporné otázky vztahu s přítelem, před pohovorem se šéfem o zvýšení platu či před povinnostmi, do nichž se jim nechce, si prostě zajdou smlsnout.
Mnohem lepší je ale smířit se s tím, že k některým záležitostem dojít prostě musí. Proto je důležité se cvičit v otevřené komunikaci.
● Remcalové se zlobí na všechno a na všechny. Jsou přesvědčeni, že ze špatné nálady je může dostat jediné – jídlo (pokud možno hodně a hlavně sladké). Když pak nemohou dopnout džíny, mají jen další důvod k frustraci. Pěkný začarovaný kruh.
A řešení? Měli by dbát na dostatek pohybu, pokud možno každý den. Ať už jde o rychlou chůzi, jízdu na kole nebo rekreační běh. To všechno rozproudí krev, ale co je nejdůležitější – pohyb podporuje produkci „hormonů štěstí“, a dokáže tedy značně zlepšit náladu.
Nový komentář
Komentáře
já jím stále a málo;)
Nyotaimori: ty jsou jedini normalni
Meander:
No to jsou zase opravdu hluboké myšlenky
Děs.
Tak to je clanek dost o nicem ...
no a přitom hezky stačilo to shrnout do jedné věty: Jíst pokud možno pravidelně a vícekrát, v klidu, menší dávky...
Požitkář a zapít jídlo čajem?
jaky je rozdlim mezi kategorii "ze stresu" a "na uteku"? S pozitari si tez nedovolim souhlasit
Petunie: jeste mi chybi typ "zapomela jsem se najist"
Patřím k těm, kteří zajídají stres čokoládou. Kdybych si ve stresové situaci jako "berličku" přečetla seznam všech čekajících povinností, asi bych přidala k čokoládě zmrzlinu, čabajku, jahody se šlehačkou, provaz a mapku s cestou k nejbližšímu lesu.
Charakteristika požitkářů je nesmysl.
A co lidé s normálními stravovacími návyky? Na ty se typologie nevztahuje?