Pokud chcete zjistit, zda-li jste na vážené rodičovské poslání dobře připravení, prostudujte si prosím těchto pár pokynů.
Pokyn 1 (pro ženy):
První krok je poměrně jednoduchý: Oblečte si župan a na břicho si zavěste pytel s bramborami. Noste ho devět měsíců a potom 10 % brambor odeberte.
Pokyn 1 (pro muže):
V rámci příprav na otcovství zajděte do nejbližší drogérie. Vysypte obsah vaší peněženky na pult a s klidem Angličana oznamte prodavačce, aby si vzala, kolik chce. Potom zajděte do supermarketu do oddělení hraček a dětské výživy a oznamte vedoucímu, že byste si sem rádi na jejich účet nechali posílat celý svůj plat.
Pokyn 2:
Abyste vyzkoušeli, jak to bude vypadat v noci, procházejte se denně od páté odpoledne po obýváku a na rameni držte mokrou tašku o váze 3-6 kilogramů. O desáté večer si můžete jít lehnout, ovšem přesně o půlnoci musíte vstát a pochodovat do jedné hodiny ranní. Potom si nastavte budík na třetí hodinu ranní a snažte se usnout. Protože určitě v této chvíli neusnete, pusťte si televizi. O tři čtvrtě na tři vás zákonitě přepadne spánek (vědecky ověřeno). Usnete. Až začne o třetí zvonit budík, rychle vyskočte, ale nerozsvěcujte. Do čtyř hodin zpívejte ukolébavku, potom si budík nastavte na pátou. O páté vstaňte a udělejte snídani. Toto provádějte dva a půl roku a tvařte se stále přes den vesele.
Pokyn 3:
Vezměte celý meloun a vydlabejte z něho vnitřek. Potom v něm vyvrtejte otvor o velikosti pingpongového míčku a zavěste ho na špagátek ke stropu a rozhoupejte. Vezměte misku s krupičnou kaší a zkuste se s ní na lžičce trefit do otvoru v pohybujícím se melounu. Musíte u toho ale předstírat, že jste letadlo, a to znamená, že byste měli vrčet a dělat se lžičkou krouživé pohyby. Vytrvejte do doby, dokud polovinu kaše nedostanete do melounu a zbytek se vám nevyleje na kalhoty. Pokud jste to zvládla, jste připravena na krmení ročního dítěte. Ale abyste se připravili i na batole, pomažte pohovku nějakou marmeládou a všechny záclony zašpiňte pomazánkou (nejlépe rybí). Za radiátor můžete třeba hodit chleba s máslem a medem a několik měsíců ho tam ponechte uzrát.
Pokyn 4:
Oblékání malých dětí také není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. K nácviku potřebujete malou chobotnici a síťovanou tašku. Pokuste se nacpat chobotnici do tašky tak, aby žádné chapadlo neviselo ven. Časový limit je jedno odpoledne.
Pokyn 5:
Všechno, co povíte, minimálně pětkrát zopakujte.
Pokyn 6:
Pokud si chcete nasimulovat, jak bude vypadat interiér vašeho auta a jak bude reagovat váš manžel, kupte kornout zmrzliny a položte ho do přihrádky pod palubní desku. Potom do CD přehrávače strčte minci, rozbijte rodinné balení čokoládových sušenek a drobky vysypte na zadní sedadlo. Nakonec přejeďte karoserii po obou stranách hráběmi. Pro letmý nástin by to mělo stačit.
Pokyn 7:
Pokud po předcházejícím testu máte ještě stále svého přítele nakloněného k rodičovství, můžete zkusit nácvik procházky. Oblečte se a půl hodiny čekejte před záchodem. Potom vyjděte před domovní dveře, ale hned nato se vraťte zpět, a to zopakujte ještě dvakrát. Potom vyjděte na chodník a pět minut se velmi pomalu procházejte (rychlostí asi 60km/týden). Podrobně prozkoumejte každý vajglík, žvýkačku, papírový kapesník, mrtvého brouka. Občas se pár metrů vraťte a potom znovu pokračujte v původním směru. Vyjevených sousedů si nevšímejte. V této chvíli jste připravení vzít své dítě na procházku.
Pokyn 8:
Běžte do supermarketu a vezměte si s sebou něco, co se podobá předškolnímu dítěti. Ideální je dospělá koza. Pokud ale plánujete víc dětí, jedna koza určitě nebude stačit. Vstupte do supermarketu a začněte nakupovat, ale kozy nesmíte mít na vodítku. Do košíku udělejte nákup na celý týden bez toho, aniž byste z nich spustili zrak. Uhraďte vše, co volně pobíhající zvířata sní a nebo zničí.
Pokyn 9:
Naučte se nazpaměť jména všech postaviček z dětských filmů a večerníčků. Křemílkem počínaje a maxipsem Fíkem konče. Až se v koupelně přistihnete, že zpíváte úvodní melodii rozhlasového večerníčku, budete už velmi blízko certifikátu dobrého rodiče.
Pokyn 10:
Ještě než uděláte to poslední a nezvratné rozhodnutí, zajděte na návštěvu k nějakým nešťastníkům, kteří už děti mají. Upozorněte je na všechny chyby, kterých se podle vašeho názoru ve výchově jejich dětí dopustili, a vysvětlete jim, jak by měli postupovat. Nezapomeňte pohovořit o trpělivosti, důslednosti, bez nich žádný rodič ničeho nedosáhne. Navrhněte jim postup, jak bych mohli své děti naučit chodit na nočník, jíst příborem v klidu, poslouchat a chodit do postele bez odmlouvání.
Vychutnejte si to - bude to totiž naposled, kdy vás bude někdo poslouchat a kdy budete mít na všechno odpověď.
Za zaslání vtipného příspěvku děkujeme čtenářce Evě :).
A co Vy, ženy-in, jste připraveny na rodičovství? A Vy, již zkušené - je to opravdu tak hrozné? Nebo ještě horší?
Nový komentář
Komentáře
Kuře: tak to byl zlatej strejda docent
Já jsem minulý školní rok byla nucená s sebou od března do července do práce 1x týdně vodit na 1-2hodiny
do kanceláře. Kolegy jsem se předtím zeptala, jestli to přežije, statečně se zachechtal a řekl, že s prstem v nose. Po dvou decentních návštěvách začal být harantík familiérní a se strejdou si začal povídat. Pak jsem jednou musela jít k šéfíkovi a Karel (kolega) se nabídl, že to s malým zvládne. Nikdo by nevěřil, jak krásně vypadá docent matematiky pod stolem, když dělá "vrrrrrrr HAF" a nosem šťouchá do autíčka. A ještě mě s mladým vyhodili z kanceláře, že mám přijít nejdřív za půl hodinky, že mají "práci". Já jsem si dala v klídku kafé v kantýně a pak jsem teprve směla do své kanceláře za svým dítětem. Akorát od té doby nesmím říkat, že jedu do práce. Následuje šílený řev, že mládě MUSÍ jet ukázat strejdovy některý z pokladů. Přiznávám, že jsem Karlovi na začátku prázdnin donesla flašku, protože se proměnil v dobrovolou chůvu a týden co týden se mi o mladýho staral. A já jsem konzultace poskytovala v kantýně, protože v tom čurbesu, co
se strejdou nadělali v kanceláři se fakt nic řešit nedalo.
Dítě mám, ale mileráda si od něj odpočinu...takže , když ke kámošce na víno, tak jedině sama...
a....: No však to říkám.
Meander: Ty seš děsně zaujatá
někdo si umí poručit a porodí za 20 minut
Meander48:
a....: U koho má sebeúcta pevné základy, rodí plánovaným císařem
Manx: Kecáš..to nemůže být pravda!
Meander51: A ty zas nepřeháněj, ten, u koho má ta sebeúcta pevné základy nemůže být rozhozen takovou prkotinou jako je porod
Manx: Podle mě porod amputuje poslední zbytky studu až sebeúcty. Aby taky ne...
Manx: ono si nevybereš, když nejseš typ šišlající militantní supermatky, která vlastní zblbnutí vydává za přednost, tak zase obdržíš punc té kariéristky, jejíž chudák manžel musí umět vyměnit plenu
Ale ono by to ty "zblbnuvší" potkalo stejně - mají to asi od narození, ale až s rolí Velké Matky se to v plné síle projeví.
Manx: Já to veřejný kojení prostě nechápu. Ženská chodí oblečená, nestane se, že by dovolila, aby jí vypadla koza z výstřihu, nepřevléká se ani u rybníka všem na očích... ale jakmile se stane MATKOU, její kozy se stanou věcí veřejnou...
Majucha: Tak to potom nechápu...asi cítila potřebu ti předvést, jaké má úžasné děti, některé matky bývají trochu nekritické<sml52
Majucha: Tak to mi taky hlava nebere, takových lidí v baráku
.
Meander: Jo, třeba je tam totiž vzala schválně
Evikus: Aspoň se všichni pořádně vyspali.
Majucha: Proč sebou tahaj děti..no oni totiž nemaj nikoho, kdo by jim je pohlídal, kdyby měly, tak přijdou samy. Příště, když budeš mít podezření, že přijde někodo i s dětmi, musíš ho upozornit, že ne.
Majucha: Mělas jí to prostě říct - možná jí to nedošlo, automaticky teď počítá s tím, že všude chodí s dětma.
Příště pozvi na burčák mě, já děti nemám a burčák mám ráda
Meander: Jedna známá si klidně dala tři sklenky vína když kojila
. Nevím zda je to zodpovědné, ale některé to dělají.
Meander: zbytek byl přeci pro Majuchu