Neříkejte, že obojí. I když máte doma psa i kočku, určitě k jednomu tíhnete víc. Ano, vím, někdy je těžké porovnávat, možná je to neporovnatelné, ale přece jenom: Jste víc kočičková, nebo pejsková? Pojďme našim zvířecím kamarádům věnovat celodenní téma.
Kočky obdivuji pro jejich nezávislost, eleganci a zvláštní tajemnou nepřístupnost. Ale přiznám se otevřeně, radši mám psy.
Možná proto, že jsem je mohla lépe poznat. Odmalička mi dělali společníky a kamarády a často jsem měla pocit, že mi rozumí, i když jsem neříkala nic. Nikdy jsem si jejich náklonnost, nebo chcete-li oddanost nemusela vynucovat. Chovala jsem se k nim přátelsky, a oni mi stejnou mincí opláceli. Pes je jako vaše zrcadlo. Nemusíte být žádný odborník přes psy, natož přes jejich duše, abyste je dokázala pochopit. Psi jsou snadno čitelní, mohu-li to tak nazvat. A naopak oni vidí do nás.
Když jsme smutní, snaží se nás rozptýlit, když máme radost, sdílí ji s námi, poznají, kdy o nich mluvíme v dobrém, kdy je „pomlouváte“ nebo si z nich děláme legraci. Svou nelibost umí dát najevo a včas nás varovat.
Samozřejmě, že existují i výjimky, psi nezvladatelní a agresivní, ale jak už jsem řekla. Jsou jen zrcadlem svým pánů. Někdy bohužel.
Vlastní kočku jsem nikdy neměla, ale nemohu se ubránit dojmu, že kočce jste prostě fuk. Můžete ji krmit, hladit a všelijak podstrojovat, stejně si vždycky půjde vlastní cestou. Není snadné získat její přízeň. Kočka si vždycky sama určí, kdy se uvelebí na váš klín, bude slastně příst, nebo se vám láskyplně otře o nohu. Když sama nechce, ničím ji nedonutíte. Možná je to právě tato vlastnost, která milovníky koček tolik fascinuje, a já jim to neberu. Ano, kočka je nezávislá a všude chodí sama, jak se říká v jedné bajce.
Ale jak to tak v životě chodí, občas nám přinese překvapení. Já „pejskomilka“ jsem potkala muže kočkomila. Občas se přes své zvířecí miláčky trochu špičkujeme, ale to dává našemu vztahu tu správnou šťávu. V každém případě on poznal blíže psy, já zase kočky. A jak seznámit „starého“ psa se „starým kocourem“? To si můžete u nás přečíst v článku „Jak spřátelit kočku se psem“
Jak to máte vy, milé ženy-in? Jste pejsková, nebo kočičková? Proč? Obhajte si to své?
Čím vás okouzlil pes a čím zase kočka? Kterých vlastností vašeho oblíbence si nejvíce ceníte? Co má pes a postrádá kočka a naopak?
Máte doma obojí? „Nadržujete“ některému z nich? Máte nějakou příhodu s vaším zvířecím miláčkem? Určitě je často fotíte. I zajímavá fotka s komentáře se může stát plnohodnotným příspěvkem.
Na vaše příspěvky se budeme těšit na adrese: redakce@zena-in.cz
Autorka nejzajímavějšího příspěvku si může vybrat dárek. Balík kvalitního krmiva pro psy, nebo pro kočky
Nový komentář
Komentáře
Ahoj. To já mám ráda jak pejsky, tak kočičky. Doma ale mám jen kocoura. Souhlasím s tím, že většina koček se chová, jako by jim jejich majitel byl úplně ukradený, ale od té doby, co jsem toho svého nechala vykastrovat tak je to pravý opak. Najednou je milý a přítulný. :-)
Zdravím,
chtěla bych pejska, ale sousedi mají již 3 psi, tak máme jen kočičky, nejdříve jednu a ted už 5 kousků.
Stojí to dost peněz a z důchodu je to znát,ale pryč bych je nedala, přesto doufám,že už se k nám žádná nezatoulá.
Já jsem obojetná. Mám ráda psi i kočky.
] Deniska [*]Tak já mám Lucinky čtyři,aby se mně to nepletlo,tak všem říkám stejně.Každá má doma už svoje místečko na spaní,ale v zimě se jim nejvíc líbí na radiatoru a v létě se vyhřívají na sluníčku.
Nedalo mi, abych se taky neozvala - doma jsme měli kočku, manžel zase psa. V manželství si muž vymínil žádné zvíře, což při našem pracovním vytížení roky ani nešlo. Předloni v zimě jsem šla do garáže dětem pro sáňky a z krabice na mě hledí nádherná kočka, v tu ránu byla moje. Do bytu nesmí (když je muž doma...) a děti ji milují a ona nás. Přijedu z práce a ona mě čeká přede dveřmi, jsme spolu na zahradě,... Je to takové tiché společenství. V létě přinesla dvoje koťata, které jsme darovali po internetu do rodin, kde je mají rádi a v zimě jsem ji dala kastrovat. Zvířata mám ráda všechna, ale myslím si, že se psem bych asi nevyžila, při mojí nezávislé povaze...Psovi se jeho páníček podřizuje (venčení,...), nesnesla bych vědomí, že jsem pro něho nepostradatelná a hooodně mě obtěžuje jejich neustálé štěkání, slintání a vnucování se. Stačí mi to na zahradě, jak kočka majetnicky leží v trávě a sousedův pes se může strhat vztekem, jak běhá okolo plotu a ví, že na ni nemůže...A běda, kdyby strčil nos na její území. A ještě jeden postřeh - někteří psi jsou bojová plemena, kočky VŠECHNY! Kočkám zdar a dlouhý život!!!
Těžká otázka, ale opravdu mi nezbývá nic jiného než že jsem opravdu obojí.. Doma mám kocourka i fenečku.. Pejska jsme našla na ulici a kocourka jsme také tak nějak zachránili - měl být uspaný.. I když to ze začátku mezi těma dvěma nevypadalo dobře, teď bez sebe nedají ránu.. oba umí být kousaví, mazliví, hraví, ufňukaný, přítulný i na ránu:o) ty zlatíčka jsou opravdu stejný a to doslova, oba si pacičkou hrábnou do peřiny, aby jsme jí nadzvedli a oni tam zalezli:o), oba se jdou pomazlit, když vidí že máte nad sebou oblačno až zataženo, oba vás potrápí třeba i slzičkama, když jim zrovna něco je.. Jsem zvířátkomil a jsem za to ráda, naopak těm ubožákům co zvířata týrají bych udělala to samé..
Jo a ještě jsem zapomněla,že na chalupě krmíme minimálně 4 kočky, někdy když mají koťata tak i 10. Ty zase milují nás, protože jim vozíme dobré konzervy a granule.
Miluji kočky, máme doma Lucinku, která je úplně bílá, proto ta Lucie. Našla jsem ji na ulici jako kotě, když nám umřel předchozí kocour Mates ( určitě nám ji poslal jako náhradu za sebe). Je to mazel, který nám kouše ponožky, ale my ji s mužem máme moc rádi.
já osobně mám kočku
kdo by chtěl štěně, tak na FB má kamarádka nabídku - daruje
Jako dítko jsem mohla doma mít nanejvýš rybičky či kanárka. Tož jsem si to vynahradila po osamostatnění. A když jsem se osamostatnila ještě víc,dospělá dítka nahradili chlupáči. Máme psa a dva kocoury. Koho víc miluju, to není vždy jednoznačné. Kocouři jsou polovenkovní, domů dobře trefí nabaštit se, ohřát a v klidu vyspat.Udělí mi milostivě někdy trochu přízně a pomazlí se. Vpodstatě jsou nenároční. Zato hafan vyžaduje naši pozornost na 100%. Odměnou ovšem je super společník, nezdolný optimista a miláček.
Takže ve výsledku: kocouři spíš "do počtu", pes o mnoho levelů výš!
OlgaMarie — #6 tohle snad ani nemam, zato ted jsem si byla pro neco v aute a kdyz jsem otvirala garazovy vrata, spadl na me cerv.
Pan s chemickym postrikem je se mnou casteji, nez VON. Je u nas imrvere. 
Do doby, nez jsme se sem nastehovali, byla tahle ctvrt rozhodne tissi a klidnejsi, ted to ticho rusim ja svymi velmi castymi vykriky.
dneska ráno mě probudilo mokrý pšiknutí a na obličej mi cákla dobrá sprcha. to moje drahá kočička sledovala zblízka, jestli už jsem vzhůru a čekala na pohlazení:D
awwww, vlastně dost nechutný, že? ale i tak ji zbožňuju a v nejbližší možný chvilce umazlim
Eva_Fl — #1 Chybí ti tam záměrně mol šatní a mol potravinový, neboť je už ani nevnímáš?
Eva_Fl — #1 To bych chodila doma v brnění
mám 5
, z toho 4 
a jeden 
... jsou to mé 
, 
,
, 
..... prostě je žeru 
Jednoznačně kočkomilové, když je Vám smutno, tak to kočičák vycítí a přitulí se k Vám, nebo Vás rozdovádí poštuchováním a přijdete na jiné myšlenky
Náš kočičák je už 11letý a za těch let mně přijde že je věrnější než chlap:))))
Eva_Fl — #1čus Evi..ty vado, taková ZOO
Mne neokouzlilo nic. Doma bych to nechtela.
Uplne mi staci, co k nam bez dovoleni naleze, a ze toho teda je! 
Naposled jsem hubila rybenky, mravence ( miniaturni svine, temer neviditelny, ale bylo jich tutove nekolik milionu ), uz jsme doma meli zaby a svaby, jesterky a cervy, v garazi hady, na pude krysy, myvaly.... 