Jsme „jen“ lidé a každý z nás je jedinečný, což mnohdy neusnadňuje komunikaci mezi námi. V rodině, která pro mnohé z nás představuje útočiště před „tím světem venku“, jsou nám právě dávány základy umění společně žít a vycházet s druhými. Ale i v tomto bezpečném přístavu vznikají nedorozumění, která na sebe berou různé podoby – hašteření dětí, hádky, ponižování, lhostejnost, neochotu komunikovat.

 

Hádka o hračku, o to, kdo dnes bude mýt nádobí, kdo bude hlídat dítě mohou lidé snadno vyřešit ke spokojenosti zúčastněných stran. Může ovšem nastat situace, kdy banalita přeroste v zásadní věc a je vhodný (či je třeba) zásah třetí osoby – prostředníka neboli mediátora.

 

Zprostředkovat dohodu můžete například vy, jako rodič mezi dětmi:

 

Dan má narozeniny a je s tatínkem na chatě. Pozval tři sedmileté kamarády, společně jsou na dětském hřišti, kde se všichni najednou vrhnou ke koníkovi na pružině. Následuje křik a nadávky. Jakmile se jednomu podaří vyšplhat na koně, ostatní ho strhnou...

Otec k nim přijde, sedne si na bobek a umírněně jim říká: “Ale, ale, mladíci, co tím chcete dokázat? Podívejte se, tímhle způsobem si spolu nemůžete hrát. Sedněte si na zem a snažte se vymyslet, jak byste si mohli společně hrát bez dohadování. Až na něco přijdete, vyzkoušejte to. Když to přesto nepůjde, přijďte za mnou a budeme hledat dál? Platí?!“

 

Jednoduché a účinné návody, jak řešit konflikty (nejen) v rodině naleznete v knize s názvem Překonávání konfliktů v rodině od francouzské autorky Béatrice Trélaün. Tato rodinná poradkyně vykresluje různé situace řešení konfliktů – záměrně nepíši urovnávání, neboť autorka klade důraz na to, aby byl konflikt vyřešen, a to ku prospěchu všech stran. Zdůrazňuje ovšem jednu velmi důležitou věc: mediátorovi jde o skutečné vyřešení problému, ne o posuzování charakterových vlastností „viníků“, a rovněž mediátor nevstupuje do konfliktu, aby někoho ponížil či zdůraznil vlastní důležitost. (Bando lenochů, v této rodině jsou všichni neschopní.., Jsi ztřeštěný.... Nikdo jiný než já vám nepomůže, tak kde je problém...)

 

 

Na knize velmi oceňuji popsané situace a vyjádřené slovní formulace i postoje, které jsou často neúčinné (pozice oběti, řešení konfliktu za rozhádané, stranění jednomu ze zúčastněných, apod.), kde si každý z nás může nalézt, jaká je právě „ta jeho“, a pak zjistit, jak to jde jinak – účinně, tedy nalézt tu správnou mediaci.

 

 

Výše uvedený příklad (děti na hřišti) je jeden z mnoha. Mohou nastat ovšem takové situace, kdy spolu nemluví celé rodiny či rozvedení manželé, přestože by bylo v jejich zájmu se dohodnout. Lidé často nevědí, kam se obrátit, jak situaci řešit. A já jsem ráda, že se nakladatel vyhnul chybě, která byla na začátku devadesátých let minulého století zřetelná – překlad odborné knihy bez ohledu na zvyky Čechů či zjištění institucí, které se daným problémem zabývají. Je tedy více než chvályhodné, že účelem této knihy je pomoci a ne oslnit - na závěr knihy najdete kapitolu týkající se projektu, který probíhá v oblasti mediace v ČR „Mediace v netrestních věcech s podtextem “Normální je nesoudit se“ spolu s kontakty, kam se můžete obrátit.

 

 

Trélaün, B., Překonávání konfliktů v rodině, Portál, 2005

 

P.S.

Pro nastávající maminky či maminky malých dětí bych tuto knihu, zvláště pak některé kapitoly doporučila k přečtení – velmi se mi totiž ulevilo :-)

 

P.P.S.

Máme pro vás výbornou zprávu – tři čtenářky získají za správnou odpověď v soutěži tuto knihu! Soutěžit můžete ZDE po celý dnešní den.

 

TÉMATA:
LÁSKA A VZTAHY