Většinou platí pravidlo, že kdo rád jí, umí i dobře vařit, a naopak. Špatnou nebo aspoň průměrnou kuchařku prý poznáte podle toho, že je hubená. Z vlastní zkušenosti vím, že na tom něco bude, i když zaručené pravidlo to určitě není. Podobné je to i s muži, ale jen v tom případě, že doma nemají kuchařskou kouzelnici, která je denně láduje božskými omáčkami s jemným knedlíčkem.
Ženy versus muži
Před pár desetiletími bylo sloro nemyslitelné, aby se chlap ztrapňoval doma u plotny, která byla teritoriem ryze ženským. Dnes je to už naštěstí úplně jinak. Stále jsou „borci“, kteří si neumí uvařit ani čaj a namazat chleba, protože je to pod jejich důstojnost, naštěstí jich je ale stále míň. Někteří jsou dokonce tak šikovní, že se ujímají rodinné obživy sami.
Přesto ale zůstává faktem, že ženy vaří mnohem častěji. Rozdíly mezi přístupem mužským a ženským bývá v několika aspektech. Muž vaří většinou tehdy, když se mu chce a baví ho to. Jestliže je na to zrovna líný, je schopný dávat dětem každý večer párek z mikrovlnky. Žena vaří i tehdy, když se jí do toho vůbec nechce. Proto se také říká, že ženy dělají tolik věcí z lásky. Já bych řekla, že se to dá přeložit ze zodpovědnosti a spolehlivosti. Dalším rozdílem je stav kuchyně, v jakém ji kuchař po své práci opouští.
Muž vítězoslavně odchází, zanechávaje za sebou plechové, ocelové a teflonové šrotoviště, aniž by ho zajímal jeho další osud, žena opouští kuchyň perfektně uklizenou.
Proč muži vaří lépe než ženy?
Vzpomínám na vaření svých rodičů. Většinou vařila matka. Jídlo bylo sice docela dobré, ale v Alcronu by se o místo asi ucházet nemohla. Všechno bylo takové mdlé a trochu jalové. Od mámy jsem nikdy nejedla špenát, guláš ani vepřovou s knedlíkem. Když však špenát vařil táta, který do něj dal spoustu česneku, cibule a opečené klobásy, mohla jsem se v něm koupat. Uměl výborně kořeněná játra, která skoro všechny děti odmítají jíst a já je byla ochotná jíst jen od něj.
Jeho steaky voněly celou kuchyní přímo pohádkově a na grilované kuře k němu chodím dodnes. Nic jiného ale vařit neumí, ve všem ostatním ho trumfne matka. A to je klasický příklad toho, v čem jsou muži lepší. Dokáží experimentovat, nedrží se klasické receptury, a jelikož mají méně citlivé chuťové buňky, ochutí a okoření pokrmy daleko chutněji než konzervativní kuchařka. A vaří s chutí! Stejně jako u ostatních kreativních činností i u vaření totiž dosáhnete nejlepších výsledků, když k němu přistupujete s nadšením.
Satisfakce je nejsladší
Hřeje vás od srdce pochvala a spokojené mlaskání stolovníků, kteří si pochutnávají na vašem jídle? Mě moc, a možná i proto, že se mi pochvaly nedostává zase až tak často. Jsem totiž poměrně štíhlá a průměrná kuchařka, která vaří většinou jen o víkendech. Vím ale, že každého tvůrce pokrmu blaží pochvala snad ještě víc než samotná delikateska na talíři. Takže sama chválím, jak to jde, i v případě, že to zrovna delikateska přímo není.
Anketa v redakci
Simona
Některá jídla umím dobře, například jsem expert na palačinky, docela mi jdou kořeněná masa, ale naprosto nezvládám omáčky. Do svíčkové, rajské nebo španělských ptáčků bych se nikdy nepustila. Je to asi i tím, že sama si v nich vůbec nelibuji.
Dana
Nejsem gurmán, takže jsem kuchařka průměrná. Nejraději peču v troubě, protože od toho můžu odejít a nemusím nic obracet a hlídat na pánvi. Neumím svíčkovou ani kynuté těsto. Jak je to s Danou, se dozvíte z jejího vtipného článku ZDE.
Linda
Ano, myslím, že mi vaření celkem jde. V radakci vždy chutná…Partnera nyní nemám, takže moc nevařím, ale když byl, vařila jsem rozhodně lépe já, protože kdo vaří, vaří stoprocentně lépe než ten, kdo nevaří vůbec.
Klára
Vaříme oba, ale můj muž rozhodně častěji. Začal s vařením, aby se, podle jeho slov, dobře najedl. Nechtělo se mi totiž dělat jídla, která neznám a neumím. Po delší době se z něj stal kulinář a dneska vaří jako velmi zdatný odborník. Nicméně na mé kuchařské umění dnes pohlíží tak, že byly u nás omáčky světlé a tmavé, většinou mdlé chuti. Kolikrát i děti se ptají, co bude k večeři a KDO bude vařit. Někdy mě to mrzí, ale když vidím, jakou má sám z vaření radost, jak nám chutná (chválíme, chválíme…) tak mu ráda tuto činnost přenechám. Poslední dobou pozoruji, že jsem převzala náš rodinný ženský rituál, babička i máma smažily kuřecí řízky, když se někdo odněkud vracel, když se sešla rodina pohromadě. Tak je poslední dobou smažím také a na obě při tom vzpomínám, jak by ze mě měly radost.
Zuzka
Jsem opravdu „výborná“ kuchařka. A hlavně mě to hrozně „baví“. Můj manžel často říká, že je na výsledku mého snažení vidět, s jakým nadšením jsem to jídlo připravovala! Občas má i pravdu. Ale mě to fakt hrozně nebaví. Já snad radši i žehlím! Manžel vaří poměrně často. A asi i lépe. Žádná domácí specialita mě nenapadá, ale všichni máme moc rádi hovězí na česneku s bramborovým knedlíkem. Tedy pokud se to povede!
POZOR, SOUTĚŽ!! Jak je to u vás doma? Jste dobrá kuchařka, nebo spíš ta průměrná? A co váš partner? Kdo z vás vaří líp? Máte nějaký osvědčený domácí recept, nad kterým se olizuje celá rodina? Jestli ano, pochlubte se v diskusi. Třem z vás pošleme kuchařskou knihu plnou dobrůtek.
Nový komentář
Komentáře
No,nemůžu říct jaká jsem kuchařka-prostě jen vařím.Rodina nechválí,ale vyblizuje talíře,tak snad chutná.Manžel je na vaření moc líný,jediné,do čeho ¨se pouští ,je kuře na pivu-dědičný recept jeho rodiny.Snad se neprohřeším proti tradici,když vám ho prozradím,tak tedy:Naporcujte kuře,osolte,opepřete,přidejte bobkový list a nové koření.Na dno pekáčku vložte pokrájenou cibulku+kuře a koření a zalijte pivem(trochu-přilívejte dle potřeby).Hotové kuře podávejte s brambory.Nic na tom není.
Jsem začátečnice a musím říct že je to fuška!snažím se hledat ty nejjednodužší recepty přes internet nebo osvědčené od maminky!
Myslím že mi to celkem jde, ale zatím jsem k tomu nenašla tu správnou cestu. Mám k tomu špatný přístup. Vařit uvařím,ale musím se velice přemlouvat!
Al ekdyž už něco uklohním tak se přítel olizuje až za ušima!
A on je na tom ještě hůůůř než jáá!!
né že bych se mu chtěla posmívat ale opravdu umí jen čaj s kávou a omeletou!! a tu dělá opravdu zase jen on
Takže jestli se někdy do toho dostanu tak moc že mě to bude bavit tak se nehnu od plotny, neboť přítel je velký labužnák a jídlo mu vyloženě chutná!!!
No myslím si, že jsem celkem dobrá kuchařka - manžel si už dokáže ohřát jídlo, nebo uvařit polotovar z pytlíku či plechovky. Jinak já vařím občas dle receptů, ale baví mě experimentovat, nebo když vidím někde nějaký recept a zaujme mě tak ho ráda vyzkouším a pozvu k jídlu např. i rodiče, ráda se podělím o dobrou mňamku a ještě víc jsem ráda, když jim to chutná.
Pravdepodobne bol recept veľmi dlhý ...
Varím väčšinou ja, keďže varenie je mojím koníčkom.Varím denne a manželovi chutí. Je skôr "polievkový a mäsový" typ- prikladám recept na boršč s fazuľou z mojej "domácej kuchárky":
[size= 16pt; mso-ansi-language: SK;" lang="SK">BORŠČ S FAZUĽOU[/b]
Vařím ráda a dobře (dle reakce strávníků).
Dříve jsem byla zaměřená na klasickou českou kuchyni (děti milovaly zejména omáčky), když odrostly tak upředňostňovaly minutky, v současné době sbaští cokoliv a mně vyhovuje časově nenáročná strava (těstoviny s čímkoliv) - nejvíc si rodina pochutná na těstovinách a smetanové omáčce se sýrem (kterou připravuji v různých variantách - se šunkou, s žampiony, s kuřecím masem, s nivou nebo mix 2 přísad).
Manžel vaří jen speciál guláš a bramborové knedlíky.
Myslím si, že jsem docela dobrá kuchařka a můj partner to umí ocenit
Dám Vám tip na velice rychlý a chutný recept, kterým můžete pohostit návštěvu nebo jen tak pozobávat místo brambůrků u televize :)
Slaný štrůdl:
Rozválíte listové těsto, které potřete Boloňskou nebo Milánskou omáčkou od zn. Otma. Dále potřete do sklovita osmaženou, na drobno nakrájenou cibulkou ( doporučuji udělat ji dopředu, aby měla možnost schládnout, těsto se pak netrhá ), naskládáte na kostičky nakrájené párky, šunku, sýr ( co máte rádi a co dům dá )... je možno plnit španátem, také výborná varianta. Těsto zavinete, potřete vajíčkem a ze zhora posypete podravkou. Dáte do rozpálené trouby a čas od času potřete vodou, aby těsto nebylo vyschlé. 30 minutek v troubě by mělo stačit.
Doufám, že recept vyzkoušíte a pochutnáte si
Vařím ráda a myslím si ,že dobře. I když mám málo času, vždy se snažím něco dobrého vykouzlit z toho , co dům dá.
Manžel nevaří vůbec.
Domácí pizza:
Těsto:hladká mouka , droždí, špetka soli, vlažná voda
-nechat vykynout.
Rozprostřít na vymyzaný plech, pokapat olejem.
Pomazat kečupem a poklást uzeninou, rajčátky bez slupek, pokrájenou parikou,česnekem, sýrem.
Jiná varianta:
místo uzeniny tuňák a rozklepnutá vajíčka , navrch sýr.
Většinou posypu majoránkou nebo oregánem a opepřím a osolím. Peču při 200 °C do zlatova.
Nikdy nezůstane ani drobeček.
Myslim, ze jsem dobra kucharka-alespon rodina me ceni jako vybornou.Manzel akorat tak uvari zelnacku, kavu, caj a vyborny svarak.....
Recept..Zelne zavitky s rajskou omackou a knedlikem
Podle různých receptů z časopisů a kuchařek vařím ráda, ale díky práce na to nemám moc čas, takže o víkendu občas uvařím nějakou tu specialitku :-) Rozhodně vím, že přítel umí mnohem lépe zpracovat maso než já. Jednou jsem dělala výpečky a byly jak šutry, ale přítel se překonal. Snědl je a ještě mi je pochválil
. Do dnes nechápu jak to dokázal. Ale už sem se polepšila. Maso radši vařím.
Myslím, že jsem docela dobrá kuchařka, ale manžel vaří radši než já, tak to máme v kuchyni tak nějak půl na půl. Když chce vařit, tak se nebráním. Nebaví mě pořád něco vymýšlet, realizace je pak už jednodušší
A s nápadem, co uvařit na oběd mi nikdo neporadí...
Nevím, jaká jsem kuchařka - sama sebe neposoudím.
Ale vzhledem k tomu, že jsme stále všichni štíhlí, tak snad dobrá.
Argument - máme o 10kg víc , než před osmi lety , jsem teda dobrá kuchařka - neberu
.
Ale každá jsme jiná...
Vždy jsem si myslela, že jsem dobrá kuchařka. Než jsem poznala mého manžela. Taky moc dobře věděl, proč mi hned na třetím rande má uvařit :-) Vaření ho baví, občas vaříme spolu - je to zábava a hlavně se pak u jídla oblizujeme až za ušima a víme, že to je zásluha nás obou:-) Když se nám něco moc povede, tak si to i vyfotíme :-)
Máme rádi pořady a časopisy o vaření - člověk vždy objedví něco, co by ho nenapadlo.
Jinak receptů je spousta - ale co mi moc chutná, je to jednoduché, rychlé a snad i zdravé: uvařit brambory, dát do zapíkací mísy, na to brokolici, nivu a nahoře udělat "čepičku" ze sýra. Zapéct. Mňam :-)
Manžel i děti jsou spokojení s mým kuchařským uměním, mě osobně samozřejmě chutná nejvíce, když za mě někdo uvaří
, ale jinak mám práci v kuchyni ráda.Obědy vařím každý den, ale přiznávám, že večeře bývají studené.Kromě vaření ráda peču, salátuji, pomazánkuji, zavařuji ( to je výborná relaxace), předloni na mě byl Ježíšek hodný a nadělil mi domácí pekárnu, takže chlebíček, rohlíky atd si dělám taky sama.Recepty sbírám, kde se dá, mám jich požehnaně, vystřihuji z časopisů, opisuji od známých, z internetu, o kuchařkách radši ani nemluvím...Manžel z toho mírně šílí
, podle něj to v životě nestihnu vyzkoušet, natož častěji uvařit, ale to se mílí, ono na vše jednou dojde! Vyzkoušené a rodinou schválené recepty si pak nalepuji nebo přepisuji do sešitů, abych se v tom vůbec vyznala
.
Letos jsem hodně receptů zkoušela z cuket, protože těch byla nadúroda, velice oblíbený je u nás salát :3 kg cukety, 1 kg papriky, 1 kg cibule, 1/2 kg cukru, 1/2 l octa, 1 Deko - nastrouhat, nakrájet, zamíchat, uležet 12 hodin a zavařit. Toho jsem dělala už 4.dávku
.
A nebo sekaná z cukety: 1/2 velké cukety, 300 g junioru, 300 g sýra - vše nastrouhat + 2 hrnky strouhanky, 2 vejce, cibule, česnek, majoránka, sůl, pepř Vše smíchat jako na sekanou, upéct.
Hodně mě potěší vždy kamarádka, když se chystá přijet, napeču, mám radost, protože to ocení a odjíždí domů pravidelně s receptem a pak mě zásobuje sms : ,,Tak jsem upekla, je to OK." nebo loni, když jsem mužské části její rodiny posílala domů koláč, co jí chutnal: ,,Jsi hrozná, teď kvůli tobě musím chodit na borůvky!"
Manžel vaří občas, např. dnes dělá koprovku
, jeho specialitou je grilování
.
Myslím, že jsem spíž ještě začátečnice, ale vařím hrozně ráda hlavně s mým bratrem Vilémem, který vaří podle vlastní fantazie. Nejvíc mě baví hlavně masové směsy, omáčky, saláty ty se u nás jí denně.
Jsem průměrná kuchařka, nerada vařím hovězí, nepeču z kynutého těsta, mám ráda, když je jídlo na stole do hodiny, od od doby co se postavím ke sporáku, a úplně nejraději vařím "z jednoho hrnce". Jsem docela expert na ryby a na moučníky z třeného těsta. Někdy mám pocit, že vařím furt dokola to stejné. Manžel mě vychvaluje a tak v klidu spím na vavřínech.
Můj muž není vyloženě chválicí typ. Nepřijde a neřekne, že je krásně
uklizeno, vypráno a vyžehleno, ani to tak nějak nečekám, takže i u
jídla nemůžu čekat, že by pěl chválu až do nebes. Ale vzhledem k tomu,
že za první rok mého kuchařského působení přibral 25 kg, a při každém
obědě si alespoň jednou přidá a do večera sežere, jak se říká, po psu
drob, vím, že mu chutná. A pokud při jídle utrousí poznámku "je to ucházející" či "je to poživatelné", znamená to tu nejvyšší poctu
.
Jsem sice hubená, ale právě z toho důvodu, že jsem se naučila být dobrou kuchařkou. Vím, jaké potraviny, v jakém složení a v jaké úpravě jsou pro mé tělo to nejlepší, a také se podle toho snažím vařit. Svou vlastní rodinu nemám, studuji VŠ, takže vařím většinou sama pro sebe, ale občas si se mnou něco zobne babička nebo mamka...Bohužel, obě jsou zastánkyně vyvařování tučných jídel, omáček a knedlíků, podle toho také vypadá jejich zdravotní stav a váha. Že jsem tedy dobrá kuchařka hodnotím více méně sama, ale nepovažuji to za projev samochvály či podobně, zkrátka a dobře mi to chutná a to je hlavní :)
Jsem průměrná kuchařka.Většinou vařím doma já.Manžel se to chytí občas,když nemám čas nebo když chce svoje jehněčí,které já opravdu nemusím.Ale jinak zvládne uvařit téměř všechno.Jeho jídla chutnají jinak než moje.Dochucuje a koření jiným způsobem než já.Mezi naše nejoblíbenější jídla patří hlavně zapékané těstoviny či brambory.Jelikož nerada vařím dokola to samé,vyhledávám stále nové recepty,takže zapékat umím na spoustu způsobů.Samozřejmě se to týká i ostatních jídl,takže mám doma několik kuchařek,vystřihuji z časopisů a tisknu z internetu.Co nemám jako kuchařka při vaření,to mám v teoretické podobě ve velkém množství
A rodina je spokojená že doma nejíme stále jen "karbanátky,rizoto"
Sám sebe člověk asi neohodnotí nezaujatě, ale podle mých přátel prý vařím moc dobře. Mě to hlavně baví.
Nejoblíbenější pochoutkou je u nás růžičková kapusta po Italsku. Zde je recept doufám, že i vám zachutná.
500g růžičkové kapusty očistíme. Dáme si vařit 1lvody do které přidáme lžičku cukru a lžičku soli. Když nám začne voda vařit, přidáme kapustu a asi tak 10-15 min povaříme,(záleží na velokosti kapusty).
Na pánvi si rozpálíme olej a osmahneme na něm na plátky pokrájené 3 stroužky česneku, jakmile začne růžovět tak ho z pánve vyndáme do oleje pak dáme uvařenou okapanou kapustu, opepříme, přidáme lžičku nastrouhané citronové kůry a asi tak 5min za stálého míchání smažíme. Dle chuti ještě dosolíme. Pak dáme na talíře a bohatě posypeme strouhaným sýrem. Je to výborná příloha např. pečenému kuřeti.