K eliminaci rizika onemocnění přitom stačí mít pod kontrolou stav svých protilátek, které jsou klíčovým indikátorem ochrany. Pochybujete-li nad tím, zda jste vůči infekčním nemocem dostatečně imunní, změřte si hladinu protilátek z krve.
Tetanus ani spalničky nejsou vymýcené
Ještě nedávno to vypadalo, že se nám díky vysoké proočkovanosti populace podařilo výskyt většiny závažných infekčních onemocnění snížit na minimum. V posledních letech se však některá z nich opět objevují ve větší míře. Dle Světové zdravotnické organizace se výskyt spalniček vloni v Evropě zvýšil 45krát. V České republice se letos mimo jiné potýkáme se zvýšenou incidencí záškrtu. Návrat výskytu těchto onemocnění a jejich následné šíření je zapříčiněné nedostatečnou hladinou protilátek v populaci neboli nižší kolektivní imunitou. „Pokles kolektivní imunity ovlivnilo více faktorů. Kromě toho, že dnes určitá část populace očkování odmítá, mnoho dospělých lidí zapomíná, že protilátky z těla postupně vyprchávají, a ochrana po vakcinaci tak není celoživotní,“ vysvětluje MUDr. Jarmila Bečvářová, lékařská ředitelka společnosti SYNLAB.
Co jsou protilátky?
Rozeznávat a ničit choroboplodné zárodky, které proniknou do našeho organismu, je jeden z hlavních úkolů našeho imunitního systému. Na tomto ochranném procesu se podílí imunita vrozená, kterou tvoří buněčný a humorální systém, a imunita získaná. Nedílnou součástí imunity získané jsou protilátky neboli obranná paměť proti konkrétnímu mikrobu, se kterým se jedinec setkal.
Dlouhodobou ochranu zajišťují protilátky IgG
Protilátky se podle stavby svých molekul dělí až do pěti tříd – IgG, IgA, IgM, IgD a IgE. Chceme-li se zaměřit na dlouhodobou ochranu organismu, zajímají nás protilátky IgG. „IgG jsou nejčastěji zastoupené protilátky v lidském těle, tvoří tři čtvrtiny všech protilátek v krevní séru. Při vniknutí choroboplodného zárodku do těla dochází k aktivaci imunitního systému a produkci protilátek, které se podílí na jeho likvidaci. IgG protilátky přetrvávají v plazmě a při opakovaném setkání s patogenem navozují rychlou imunitní odpověď,“ popisuje MUDr. Bečvářová.
Obranu získáváme nemocí nebo očkováním
Dlouhodobé ochranné protilátky IgG může organismus získat dvěma způsoby – přirozeně, nebo uměle. Přirozeně se protilátky vytváří při prodělání infekce. Ty jsou vysoce specifické a u některých onemocnění, jako je klíšťová encefalitida, přetrvají v organismu celý život.
Druhý způsob tvorby dlouhodobých protilátek je očkování. Vakcinací se do těla ve velmi malých dávkách vpravuje výrazně oslabený patogen daného onemocnění, který v organismu navodí protilátkovou odpověď. „Očkováním nelze navodit stejně velkou tvorbu protilátek jako při prodělání nemoci, ochrana po něm tak přetrvává výrazně kratší dobu. Pakliže se patogen organismu časem nepřipomene, vyprchá imunita úplně,“ upřesňuje lékařka.
Devět povinných očkování
Vzhledem k tomu, že prodělání některých infekčních onemocnění může být životu ohrožující, jediná cesta, jak proti nim náš organismus naučit obraně, je právě podstoupení vakcinace. V České republice máme očkování rozdělená na povinná a dobrovolná. V rámci těch povinných procházíme vakcinací proti devíti onemocněním. Kromě výše zmíněných k nim patří také například příušnice, černý kašel nebo zarděnky. Mezi ty dobrovolné patří vakcinace proti klíšťové encefalitidě nebo chřipce.
Jak dlouho vydrží ochrana po očkování?
Přetrvání protilátek po očkování je ovlivněno řadou faktorů, jako je zdravotní stav, věk očkovaného, ale také typ vakcíny. Nelze proto s jistotou plošně říci, jak dlouho ochrana proti určité infekci v těle přetrvá. U spalniček to může být 20, ale i méně, nebo naopak mnohem více let. „Každý organismus je jiný, a proto i protilátková odpověď je vlastní každému jedinci v různé síle a délce,“ dodává MUDr. Bečvářová ze SYNLABu.
Dospělí si musí imunitu hlídat sami
Během období, kdy je dítě v pediatrické péči, dochází k jeho pravidelnému přeočkování podle očkovacího kalendáře, který se řídí doporučeními České vakcinologické společnosti. V dospělosti už si však platnost jednotlivých očkování musí hlídat každý sám. „Mnoho lékařů na potřebu přeočkování své pacienty upozorňuje, kontrola dodržování intervalů však není jejich povinností. Část populace navíc na prevenci ke svému praktikovi vůbec nedochází, a lékař tak nemá ani možnost takové pacienty o nutnosti přeočkování informovat,“ říká Jarmila Bečvářová.
Na svého lékaře se v ohledu kontroly intervalů přeočkování dle březnového průzkumu agentury Ipsos pro společnost SYNLAB1 spoléhá přes 30 % lidí. Dalších 7 % neřeší platnost vakcinace vůbec. Přes tři čtvrtiny respondentů pak netuší, zda mají stále platné očkování proti spalničkám nebo žloutence, ačkoli 90 % dotázaných považuje ochranu proti infekčním onemocněním za důležitou.
Jak zjistím, jestli jsem chráněný?
Ať už jde o povinná, nebo dobrovolná očkování, informaci o tom, zda máte proti konkrétnímu onemocnění od poslední vakcinace stále dostatek protilátek, vám dá krevní test. „Vyšetření hladiny protilátek pomůže identifikovat jedince, kteří potřebují posílit svůj imunitní systém. Dle stavu naměřených protilátek lze pak učinit rozhodnutí o potřebě přeočkování,“ popisuje lékařka Bečvářová.
Kontrola přeočkování však nemusí být jediný důvod, proč si hladinu protilátek v krvi nechat změřit. Více než polovinu klientů společnosti SYNLAB, kteří toto vyšetření někdy podstoupili, k tomu vedla zhoršená epidemiologická situace. Další si chtěli hladinu protilátek ověřit z důvodu těhotenství nebo cestování do zemí s vyšším výskytem určitých onemocnění.
Kam na test protilátek?
Vyšetření hladiny IgG protilátek lze podstoupit za poplatek u lékaře nebo například v odběrových pracovištích laboratoří SYNLAB. Test, kterým prověříte svou dlouhodobou ochranu proti záškrtu, spalničkám, tetanu, žloutence nebo klíšťové encefalitidě, lze předem objednat i pohodlně online na e-shopu. V rámci projektu Zdraví národa, který má za cíl podpořit povědomí o důležitosti ochrany proti infekčním onemocněním v populaci, budou v SYNLABu v průběhu celého dubna některá vyšetření hladiny protilátek dostupná za zvýhodněnou cenu 99 Kč*. Více informací na eshop-synlab.cz.
Černý kašel je výjimka
Jsou onemocnění, u kterých hladinu protilátek za účelem prověření dlouhodobé ochrany z krve změřit nelze. Patří mezi ně například černý kašel nebo COVID-19. „Ne u všech onemocnění známe protektivitu protilátek, a tudíž nelze stanovit, jaká naměřená hladina je pro dlouhodobou ochranu dostatečná. Platí ale, že přítomnost protilátek může zabránit těžkému průběhu onemocnění,“ uzavírá MUDr. Jarmila Bečvářová z laboratoře SYNLAB.
Nový komentář