Tak jak jsme na tom létě a parných dnech s oblečením, stejné to bude i s botami.

Čím méně, tím lépe. Kdyby to šlo, chodila bych bosa. Ale zkuste si tak jít po rozpáleném asfaltu či dlažbě. Au. Ale jak jistě víte, existují a už hezky dlouho kouzelné a typicky letní botičky zvané „žabky“. Takové to nic s pár pásečky.

Ráda bych dělala chytrou a prozradila vám původ názvu, ale sama bohužel nevím, proč se těm podrážkám, které nám sotva drží na chodidlech, říká žabky. Možná proto, že jsou to obojživelníci mezi botami, dá se v nich chodit na suchu i ve vodě.

Za mých dětských let se jim říkalo také vietnamky a byly pouze gumové. Pamatujete? Zelené, modré a červené. Jako malá holka jsem v nich chodila celé léto, dokud doslova nezpuchřely nebo jeden z gumových pásků nepraskl. Pak sbohem a do popelnice.

Dnes jsou k  dostání ve všech možných materiálech, ve všech možných barvách a vzorech.
Po dlouhé době jsem si koupila kožené v přírodní barvě, ale měli jsme doma malé štěně a tomu nejvíc zachutnala spojnice mezi podrážkou a svrchní částí, ta tenká kožená šňůrečka mezi palcem a ukazovákem (jestli se tak vůbec dá nazvat tento prst u nohy), bez které se v nich nedá chodit.
 
Nechala jsem si je opravit, ale kopie z koženky zase nic nevydržela, tak se budu muset porozhlédnout po nějakých nových. K mé velké radosti, pochopitelně.

A že je z čeho vybírat, to mi věřte. Jedny krásnější než druhé.

A co vy a žabky, víte, proč se jim tak říká? Dejte vědět, strašně mě to zajímá.

TÉMATA:
KRÁSA