Zeptá-li se nás někdo, jestli jsme závislé na jídle, odpovíme mu pravděpodobně, že ano. Bez jídla totiž nemůžeme žít. Pokud bude ovšem onou závislostí mínit chorobný stav, kdy se jídlo stává objektem nezdravé touhy, odpoví zřejmě většina z nás ne. Ačkoliv... Závislost na jídle nebyla zatím podrobněji zkoumána, přestože především v posledních letech o ní odborníci čím dál tím častěji mluví. Vychází přitom z poznatků, týkajících se závislosti na drogách.
Podle mezinárodní klasifikace nemocí je závislost definována jako silná touha užívat látku, na níž je jedinec závislý. Dotyčný má přitom potíže užívání této látky kontrolovat. Zanedbává jiné zájmy a potěšení a investuje čím dál tím více času a prostředků, aby své potřebě vyhověl. V případě nedostatku užívané látky trpí abstinenčními příznaky. Postupně se zvyšuje jeho tolerance na látku - aby dosáhl žádoucího účinku, potřebuje jí čím dál tím víc. Přestože vnímá negativní účinky, ke kterým užívání látky vede, nedokáže s ním přestat. Je si ale vědom toho, že má problémy (i když si tuto skutečnost nemusí připouštět). Sám je ovšem obvykle není schopen vyřešit.
Bylo by samozřejmě poněkud zavádějící stavět rovnítko mezi závislost na psychotropních látkách nebo alkoholu a závislost na jídle, jisté shodné prvky však nalezneme bez většího úsilí. Člověk závislý na jídle (často nemusí jít o jakékoliv jídlo, ale třeba o sladké, čokoládu a pod.) cítí silnou touhu po konzumaci, a to i když nemá hlad (tedy fyzicky jídlo nepotřebuje). Především je-li pod tlakem, ve stresu, zvyšuje se jeho touha po uvolňujícím účinku následujícím po „aplikaci drogy“ - přitom je známo, že „nasycení“ vede k vyplavování určitých chemických látek do organismu - tedy jídlem se skutečně můžeme „zfetovat“. Přes mnohá předsevzetí o tom, že už se nebude „přecpávat“ nebo že čokoládu či sladké omezí, není závislý člověk schopen tato rozhodnutí splnit - nedokáže svou závislost kontrolovat. Při vysazení či snížení množství žádané „látky“ se dostavují abstinenční příznaky - většinou psychického rázu jako podrážděnost, špatná nálada, plačtivost, ale byly zaznamenány i příznaky fyzické - výkyvy tlaku, zvýšení či snížení hladiny některých neurotransmiterů a podobně.
Praví „závisláci na jídle“ jsou ochotni obětovat mnohé, jen aby dostali svou drogu - v noci navštěvují hypermarkety, nelitují peněz ani času, nejsou líní si uvařit třeba i ve tři ráno... Ti méně závislí alespoň pravidelně navštěvují podniky a obchody, kde prodávají „drogu“ žádané kvality a chuti, a ač vědí, jak je to nezdravé, žvýkají za pochodu, při jízdě dopravními prostředky nebo třeba i při pracovní poradě. Investice do jídla přitom mohou být značné. Také „tolerance“ na jídlo má tendenci se zvyšovat nejen s tím, jak se nám roztahuje žaludek - tendence vzít si svou „dávku“ se dostavuje stále častěji. A i přes prokazatelné negativní následky, přes zvyšující se nadváhu, potíže s klouby, někdy i cukrovku a jiné choroby, a především přes problémy v sociální sféře nedokáže závislý člověk s užíváním přestat. Ba naopak, pocity méněcennosti a snížené sebevědomí vedou k tendenci vyhledávat útěchu - jak jinak - ve formě jídla.
A zde se dostáváme k hlavnímu kameni úrazu závislosti na jídle - známým poznatkem z léčby závislostí je, že je mnohem obtížnější užívání drogy omezit, než s ním úplně přestat. Většina lidí ví, že vyléčený alkoholik prostě musí abstinovat, že vyléčený narkoman by se nejraději ani neměl pohybovat v prostředí, kde mu hrozí setkání se s drogou. Jenže v případě jídla není tento postup možný. Nejen že nemůžeme jídlo dost dobře úplně „vysadit“, ale navíc se s ním setkáváme ještě častěji než s alkoholem. Je nezbytnou součástí nejen našeho fyziologického přežití, ale i našeho života společenského - u jídla se mnohdy jedná, u jídla se setkáváme s kamarády, u jídla utužujeme pracovní kolektiv... Poučeni poznatky z léčby závislostí však například Američané přišli s novou metodou hubnutí - skutečně vážným „případům“ doporučují zcela vysadit pevnou stravu a pod odborným lékařským dohledem je vyživují speciálními nápoji. Ukázalo se, že pro závislé je snazší udržet tuto drastickou dietu než jíst méně. Tento postup však vyžaduje neustálou lékařskou kontrolu, a tak není vhodný pro toho, kdo by se chtěl „závislosti“ zbavit sám.
Jste závislá na jídle? Na všem, na sladkém, na čokoládě, nebo na něčem jiném? Znáte někoho, kdo je závislý? Nebo máte zkušenosti s jinou závislostí? Co káva nebo cigarety? Dokázala jste se nějaké závislosti zbavit?
Nový komentář
Komentáře
Jsem závislá na zmrzlině - bez ohledu na roční období :-)
káva a kobliha........to je moje závislost
jsem závislá na kávě s nějakým sladkým pečivem.
Mysl: Od babiček jsme ovoce dostávali ovoce a zeleninu velice pravidelně a v obrovských dávkách ...inu vlastní zahrady jsou vlastní zahrady
a já si vypěstovala závislost na cvičení
sem závislák na kávě
Ch.Z. Kochanská: Řidič má bejt veselej.
Midsummer: panáka jsem vždy nejvíc potřebovala před jízdou v autoškole
asi všichni jsme zavisláci
ale naštěstí nevypadáme jak ty děti.Rodice rovnou střílet.Ty budou mít zdravotních problémů
Ty děti na fotce, to je strašný
Já jsem závislá na jídle, neobejdu se bez něj...
Nicebeauty: bohužel - kafe mi nedělá nic. Po čaji - hlavně zeleném je mi neskutečně zle.
1) Bez jídla se nedá žít, takže částečně ano. Absolutně závislá jsem na čisté vodě, bez ní nevystrčím nos z baráku
2) viz 1
3) Ano.
4) Já osobně nemám.
5) Kávu příležitostně po nedělním obědě, kouření cigaret je mi odporné.
6) Předcházím jim, abych je nemusela řešit...
Vyjma tvrdých drog a sportu jsem závislá na čemkoliv, na co si lze vzpomenout.
Danulka32: kdybych převzala rodinné stravovací návyky, tak mám dnes metrák
Rikina: díky za info
Já jsem závislá na těstovinách - kdykoliv, klidně každý den
- ne
- ne
- kolegyně
- ne
- kafe piju, kouřit jsem přestala letos
- kouření, ale zatím je to moc krátká doba. Myslím, že krize teprve příjde
Rikina: tenhle ideál nikdy nevymizel (moje babička zažila první světovou, tak se to na nás docela podepsalo
). Ale před několika lety, když byly moje děti malé, jsem se strašně pohádala se svojí sestrou, která nechala mé dvouleté baculaté dítko sežrat na posezení (resp. sama podala) celý balík sušenek - porce tak pro čtyři dospělé (během dvaceti minut, co jsem věšela prádlo na zahradě). Byla to opravdu pěkná scéna, kdy jsem byla označena za úchylnou matku, jejíž děti si za první výplatu koupí samé sladkosti.
Komu není shůry dáno ...
* Ne, jim proto, abych žila. Nežiju proto, abych jedla.
* Potřebuju teplé jídlo.
* Ano, znám. A je to na ní vidět.
* Mam zkušenost s kamarádem na drogách.
* Kafe nemusim, kouřim všelijak - rok jo, rok a půl ne.
* Nemyslim, že bych byla na něčem závislá. Leda na pohybu a toho se zbavovat nehodlam.
Midsummer: čaj z listů cesmíny