Proč jsou podle vás nemoci oběhové soustavy nejčastější příčinou úmrtí v Česku? V čem je jejich zapeklitost?
To je dobrá otázka. Kardiovaskulární onemocnění jsou primární příčinou úmrtí, což bereme jako danou věc, ale nikdo se moc nezamýšlí nad tím proč. Důvodů je celá řada. Na jedné straně je to skutečnost, že dokážeme zvládnout řadu onemocnění, na která se umíralo dříve. Například různé infekce. Lidé se dožívají vyššího věku, takže se snáze dožijí i infarktu či cévní mozkové příhody. S delší životností souvisí také to, že na člověka mohou delší dobu působit rizikové faktory, které ho nebolí, ale ovlivňují stav tepen.

Která onemocnění ze skupiny těch kardiovaskulárních jsou nejčastější?
Mnozí pacienti mají aterosklerózou postižených více částí těla. Současně například srdce i dolní končetiny. Obecně lze říct, že cévní mozkovou příhodou trpí častěji ženy a infarktem muži, ale přesná hranice mezi tím není.

V souvislosti s nemocemi srdce a cév se hovoří o kumulovaném riziku. V čem spočívá?
Při posuzování stavu pacienta se nezaměřujeme jen na jeden rizikový faktor, ale na celkové riziko. Existují neovlivnitelné faktory, jako je věk, genetická predispozice, rodinná anamnéza nebo pohlaví. A také ovlivnitelné faktory, mezi které patří cholesterol, vysoký krevní tlak, kouření apod. Kumulované riziko je tedy souběhem více faktorů, což je poměrně časté. Například asi 70 procent pacientů s vysokým tlakem má současně i vysoký cholesterol. Klasickým příkladem je také metabolický syndrom, kdy má člověk zároveň cukrovku, poruchu tukového metabolismu, obezitu a vysoký krevní tlak.

Jak jsou na tom Češi s prevencí?
Podle výsledků různých studií, které byly prováděné v rámci Evropské unie, jsme někde uprostřed. Nebýváme ani nejlepší ani nejhorší. Od roku 1985 dochází v Česku ke snižování výskytu onemocnění srdce a cév. Předtím jsme patřili mezi vysoce rizikové populace, teď jsme na tom lépe. I když je otázka, jestli nebudeme následovat země, jako je Austrálie, USA nebo Kanada. U nich křivka výskytu těchto onemocnění také klesala, ale teď už se zase narovnává.

Co podle vás zapříčinilo pokles od roku 1985?
Je to samozřejmě obecný pokrok v medicíně, organizace péče a lepší dostupnost léků. Mnoho lidí si také začalo uvědomovat význam zdravého životního stylu, začali si více vážit svého života, přešli na zdravější stravu a pravidelný sport. A také se významně snížil počet kuřáků, což je důležitý rizikový faktor.

Jak jsou na tom čeští pacienti s dodržováním léčebného režimu a braním léků?
Takzvaná adherence k léčbě je obecně poměrně špatná, a to nejen u onemocnění srdce a cév, ale také například u osteoporózy. Pacienti nejsou moc důslední. Když se sledovalo, brání léků podle rozboru moči, vyšlo najevo, že jen polovina lidí brala léky tak, jak měla. Ostatní zapomínali nebo je nebrali vůbec. Včetně těžce nemocných pacientů.

Co pro ně znamená, když na lék zapomenou?
Vždy záleží na druhu léku a důvodu, proč ho pacient bere. Pokud má někdo vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol nebo cukrovku a jednou zapomene, tak se prakticky nic neděje. To ale neznamená, že bych k tomu někoho nabádal. Obecně se říká, že léčba může být účinná, když pacient užívá alespoň 80 % doporučené medikace, ale podle mě by to mělo být mnohem víc. Často na to zapomínají i lékaři. Když pacientovi napíšete léky na tři měsíce, on přijde za pět měsíců na kontrolu, a ještě je má v zásobě, tak je to špatně. Účinek je v takovém případě výrazně oslabený.

Mnoho pacientů bere v důsledku kombinace onemocnění více léků, takže na ně zapomínají. Může jim to něco usnadnit?
Spolupráce nemocných a jejich důslednost samozřejmě závisí i na počtu tablet, které polykají. Řešením jsou dnes takzvané fixní kombinace, respektive kombinace více léků v jedné tabletě. Studie ukazují, že když měli pacienti brát léky samostatně, tak na ně častěji zapomínali, než když brali fixní kombinaci. Jeden lék může být například na vysoký krevní tlak i na vysoký cholesterol.

Jak se může člověk k takovým lékům dostat?
Je to i trošku o zvyku lékařů. Na začátku má užívání léků ve volné kombinaci výhodu v tom, že lékař může upravovat hodnoty a sílu léků. Ale když je léčba zavedená, tak není důvod nepoužívat fixní kombinace. Není v tom ani žádný cenový rozdíl.

Jste ambasadorem projektu Srdce v hlavě, co si pod tímto slovním spojením představit?
Polovina populace umírá na nemoci srdce a cév, proto bychom měli na naše srdce a cévy myslet a uvědomovat si riziko, které nám hrozí. Jsme totiž tak staří, jak staré jsou naše cévy.

Reklama