- Přes 40 procent Čechů si nosí do práce jídlo z domova
- Jdou-li na jídlo do restaurace, mnozí se chtějí vejít do 100 korun
Průzkum zaměřený na stravovací návyky Čechů, který pro společnost KPMG Česká republika zpracovala agentura Ipsos Tambor, ukázal, že přes 40 procent Čechů si do práce nosí jídlo z domova. Více než čtvrtina dotazovaných (26 procent) se stravuje ve firemních kantýnách, 12 procent respondentů využívá nabídek poledních menu v restauracích a 13 procent svůj oběd řeší zakoupenou bagetou či sendvičem. Šest procent dotazovaných uvedlo, že neobědvají vůbec.
„Nosit si do práce jídlo připravené doma je tak trochu český fenomén,“ komentuje výsledky průzkumu Marika Konečná, Partner, KPMG Česká republika, a pokračuje: „Trend domácího vaření a nošení jídla z domova má v Česku silný historický základ. Začíná to přípravou svačiny dětem do školy a požadavkem minimálně jednoho teplého jídla pro rodinu denně. Navíc ho zřejmě v poslední době podporuje také současná popularita nejrůznějších televizních pořadů o vaření, výstav a knih zaměřených na gastronomii.“
V restauracích se rozhodujeme stále hlavně podle ceny
Alespoň jednou týdně se v restauraci stravuje přibližně 32 procent Čechů. Pravidelně denně zajde na jídlo do restaurace jen 6 procent z nás. Naopak jen jednou za čtvrt roku či ještě méně často se v restauraci stravuje téměř 30 procent oslovených.
Průzkum také zjišťoval, kolik peněz je průměrný Čech ochoten utratit za oběd v restauraci. Více než čtvrtina dotázaných (27 procent) se chce s cenou za jídlo vejít do 100 korun. 30 procent respondentů nemá problém s částkou mezi 100 a 150 korunami, 19 procent pak uvedlo jako akceptovatelnou částku mezi 150 a 200 korunami. 1,5 procenta respondentů pak do restaurací nechodí vůbec.
„Je vidět, že pokud se obědvá v restauracích, nesmí výdaje neúměrně zatížit domácí rozpočet. Cena ještě hraje významnou roli,“ uzavírá Marika Konečná.
Nový komentář
Komentáře
Nic proti, ale zlaté kastrůlky. Proč si nevzít jídlo z domova když:
a) jsme ho uvařily hodně a mohlo by se zkazit, když jsme všichni v práci nebo školce
b) můžeme ušetřit na něco jiného, protože např. kolem mé práce se cena obědu nepohybuje pod 85,- Kč (bez pití a po slevě 10% díky zákaznické kartičce některých podniků)
c) se můžeme o jídlo podelit s kolegyní a příště pak uvaří a přinese kastrůlek ona
d)můžeme jíst v klidu a pomalu v kuchyňce nebo v kanceláři to je jedno, ale nestresujeme se, že na oběd máme třeba půlhodinu a ašéf pak může s náznakem mrkat na hodinky ....
a tak dál. Někdy mám jídlo z domova a někdy si s kolegy zajdu, v létě je to příjemné, klidně si dám v obědové pauze jen zmrzku a projdu se, naopak v zimě a v dešti klidně budu kastrůlkář, na tom rozhodně není nic špatného. A když je do výplaty daleko a účet se ztenčil, tak splácám co dům dá a vždycky je to dobrota i jen za pár kaček. Mám jistotu že si to nepřesolím, nepřepepřím a pod., není to tak dávno, co jsme šly s kolegyní asi po měsíci na jídlo ven a to rizoto za 99,- Kč bylo tak přesolené, že naše chuťové buňky se z toho dostávaly až do večeře - a víte co? tehdy to bylo poprvé v životě co jsem jídlo v restauraci vracela, od té doby ztím kastrůlkařím :-) zítra si nesu krémovou bramboračku a krutonky, bude to mňamka :-)
Nemám na to chodit každý den do restaurace!...
Nosím si jídlo z domova nebo si koupím za dvacku polévku a housku.Každý den oběd v restauraci,to by tedy zatížilo mojí peněženku hodně.
Já tedy za sebe říkám, že jsem byla ráda, když jsem mohla chodit do jídelny a nemusel každý večer myslet na to, co si do práce ponesu k obědu... Stačilo, když jsem to musela řešit před služebními cestami!
enka1 — #3 Moje švagruše je učitelka a dostává tolik jídla,že si odnáší i domů a v pohodě se s bráchou večer najedí
Anai — #16 Tak to máš štísko,u nás kdyby si chtěla každá ženská připravit jídlo v práci,tak nevím,jak by se jich 50 motalo u dvou mikrovlnek.Tohle jde snad jen v kanceláři,ale v provozu,když pracujdeš na normy,nic takového není možné.
Jinak všem dobrou chuť.
Vždy jsem to měla jak kdy. Někdy jsem si vzala jídlo s sebou, někdy skončila dřív a najedla jsem se až doma. Ale nemám standardní zaměstnání, jsem paní svého času, takže si můžu dovolit plánovat dle sebe. Stravování v restauracích nebo jídelnách by mi nevyhovovalo, hodně si teď zakládám na zdravé přípravě.
No a teď už budu jen paní domu, takže vaření bude mojí hlavní náplní dne
Taky se nevejdu do tabulek.Chodím totiž na obědy domů,uvařím nebo dovařím,najím se a jdu zpět.Mám na to hodinu,ale většinou jsem za 45 minut zpátky.
Jsem opět nějaká divná vyjímka - jídlo si totiž připravuju v práci sama! Takový zeleninový, případne kuskusový salát je hotový raz dva a navrch si dám jogurt. Prostě nakoupím v polední pauze suroviny a jídlo mám hotové asi za 5 minut. Když mi náhodou zbyde od večeře, tak samozřejmě přinesu z domova, ale to zbyde málokdy. Kdysi jsem pracovala v jedné firmě, kde nás auty v poledne dovezli do nasmlouvané restaurace, obvykle tam až příliš dobře vařili. Pracovala jsem tam 4 měsíce a přibrala nejméně 4 kg. Polívčička, jednotné hlavní jídlo (někdy to byla i pizzerie, takže lecky kcal bomba) a ještě dezertek. Člověk všechno vděčně spapal, nasedl do auta a pak trávil za PC. Ještěže nemáme kantinu a můžeme vyběhnout do ulic, když přetáhneme půlhodinku, tak si jí napracujeme. Za 3 roky práce zde jsem byla na opravdovém obědě asi 5x
Vždy, když se domluvím s kamarádkou.
Pokud se budu chtít pravidelně stravovat v restauracích tak, aby to nezatěžovalo domácí rozpočet, může se stát, že mi nezbyde než navštěvovat restaurace takové, jejihž jídlo zatíží můj trávící trakt. Na zdravém lehkém obědě z domova přesně mého gusta nevidím nic "baťůžkářského" ale naopak prozíravého
Proč jen český fenomén, co vím tak například i v Japonsku je běžné si oběd do práce nosit z domu. Jinak co se jídla týče, u domácího vím, co jsem do něj dala a nemusím se bát případné alergické reakce jako ve většině restaurací, kde mi ani nejsou schopni říci složení jednotlivých jídel.
pinokio — #12 jo,jo, nedávno jsme si v obchodě kupovali sváču do práce a po nás školák se snickersem a 2 lízátkama.
Přesně.Prostě se to nedá stihnout/najíst se do půlhodiny někde v restauraci/.Navíc jídlo z domova je určitě zdravější.Dceři do školy taky chystám svačinu.Před týdnem jsem byla na rodičovské schůzce a učitelka nám říkala,že jenom vejde do třídy a málem ji porazí z brambůrkového ozónu.Takže dětičky si místo svačiny koupí raději brambůrky a jiné kvalitní pochutiny.
dadma — #9 a ta druhá se bude sotva držet, protože se zdraží vše kvůli srovnání daně a zase ubude hostů...
jsem migrující kastrůlkářka. Střídalo se to. Občas jsem si nosila svoje jídlo do práce a občas jídlo z práce domů...
enka1 — #3 I já jsem si nosila jídlo z práce domů .Vozili nám jídlo z jedné restaurace, kde moc dobře vařili.Bylo to vynikající ,že jsem nemusela vařit.Nyní jsem v důchodu a je to děs každý den něco kuchtit.
Výhodné to bude,ale jen do té doby než Kalousek zruší příspěvky na jídlo,pak zkrachuje půlka restaurací,které vaří polední menu.
Cheche, pracuju na Vinohradech... na každém rohu hospoda s poledním menu... jídlo bez polévky a bez pití stojí od 80 korun výše (pokud nechcete denně do číny) a do půl hodiny (máme elektronické hlídače) se nevejdu a to i přesto, že mám nejbližší restauraci cca dvě minuty chůze. Do deseti minut mám asi patnáct restaurací. Jenomže ve všech je každý den to stejné - řízek, vejpečky, kuřecí plátek s hranolkama, vepřový plátek s hranolkama, svíčková, rajská......když chci něco bez masa tak brokolice zapečená s eidamem.
To fakt nejsou jídla, která se dají jíst denně. Je to mastné, těžké, drahé a trvá dlouho než mne obslouží a pak skasírují.
A co teprv ti, kteří na rozdíl ode mne, nemají hospodu na každém rohu?
A to píšu pouze o obědech. Když si budu denně kupovat ráno v pekárně pečivo, nechám tam +- 15 korun za trochu mouky.
Když si snídani připravím doma, mám ji za třetinu ceny i se šunkou a sýrem.
já měla podobný nápad,
jen bych to nedovedla tak napsat.
já také nosím jídlo z domu, nestihla bych se najíst za půl hodiny
enka1 — #3 ty jsi případ mimo procentuelní hodnocení:-)
oběd si nosím i na něj chodím, menu v okolí stojí do 80 kč. Víc nejsem ochotna dát, i když máme stravenky. nebýt jich, tak na obědy nejdu, neb na ně nemám.nepřijde mi vhodné zatížit sebe a rozpočet , z těchto důvodů: máte na to půl hodiny i s cestou, takže jídlo, většinou nejmenší zlo z celého výběru, do sebe naházíte a letíte zpět makat.
na jídlo má mít člověk čas, raději si donesu něco z domu, ušetřím čas za cestu do restaurace a vím, co jím a přesně podle svých stravovacích návyků.
většina lidí v této zemi nemá plat průměrný, leč něco přes jeho polovinu, takže si rodiny nemohou tento luxus dovolit...