Věděli jste, že pokud nebudete projevovat své květině dostatek lásky a pozornosti, můžete ji dostat do „psychických“ problémů? Ale kdo by neměl květiny rád, že? I když, přece mi neříkejte, že není druh, který by vám byl méně sympatický než jiný...
Nebavíme se teď o bodlácích, plísních a flóře, která je nemilá tak nějak samo sebou, i když kdo ví, třeba je to chuděrce plísni paličkové na vašem harlekýnu, zapomenutém v lednici, také líto.
Mluvíme o květech, které byste si do vázy prostě nekoupili, zatímco druhý klidně.
Tolik se toho už napsalo o oblíbených květinách. Kdo ale řešil, které květiny jsou vám, a logicky to bude u každého jinak, prostě nesympatické?
Tady je to mnohdy třeba o nějakém povahovém specifiku a kdo ví, třeba by to byl námět pro celou psychologickou studii.
Tak třeba u mě
Mám ráda modré zvonky, líbí se mi šípkové růže a z klasických pak bílé růže, líbí se mi měsíček, fialky, pomněnky a přímo miluji kopretiny a slunečnice. Není nad pohled na pole poseté vlčími máky...
Zvláštní úchylku mám na masožravé květy a rostliny.
Naproti tomu nemám ráda astry, jiřiny, karafiáty, všechny květy, které se „dívají dolů“, a nemám ráda kaly.
Je to zajímavé, ale dokázala bych říct u mnohých i proč.
Oblíbené mám ty jmenované namnoze pro skromnost, kterou připisuji třeba pomněnkám, fialkám a zvonkům, pro veselou povahu třeba u měsíčku a slunečnice, tajemnou ženskost u růží a kopretiny mi přijdou, že se pořád usmívají.
Na druhou stranu astry a jiřiny mi připadají nepřátelské a agresivní, karafiáty mám spojené s komunisty (chuděry za to nemůžou - tedy, ty karafiáty) a kala mi připadá studená, neosobní a „bez srdce“.
Samozřejmě to bude mít každá z nás úplně jinak.
Už jste nad tím někdy přemýšlely?
Vybrala jsem vám tohle zamyšlení dokonce jako celé dnešní denní téma. Věřím, že jsem se trefila a že budete mít co říct, či spíše napsat.
Které květiny nemáte ráda a proč? A jaké druhy jsou ty, které jsou vám sympatické? Co ve vás evokují některé druhy květů? Pište mi na redakce@zena-in.cz
Nový komentář
Komentáře
Léthé — #24 nezkoušela, zkusím
s jinou květinou nikdy není
rak177 — #28
Quentinová z Montargis (Kentánová) — #18 No jasněě,mám to také v paměti,dělala jsem to přesně tak.Díky za vzpomínku.
Jitulinka — #25byly všeljaké, konvalinkové, karafiátové
kala mi přijde jako pohřební kytka,polní kvítí je krásné,škoda je rvát do vázy a pak vyhodit.Gerbery jsem si vybrala do svatební kytice.
Quentinová z Montargis (Kentánová) — #18 nemyslíš vůni konvalinek
selinka — #7 stara blazkova — #15 růže milují Fantu, nebo jinou sladkou limonádu.....zkoušely jste to? Přidejte jí do vázy k vodě a nešetřete. Mě takto vydrží růže i týden.
A ještě něco...nesmí být ve váze jiná kytka...růže se nesnáší ze žádnou jinou květinou
.
moje květiny na zahrádce
Miluji všechny květiny i kvetoucí bodláky, ale hlavně na zahrádce, na louce i v poli. Ve váze kytky nemusím. Vůbec mě navadí rudý katafiát. Nejsem takový blázen, abych květinu spojovala s někým nebo s něčím. Maminčin tatínek měl rád rudé karafiáty, nikdy mu je na hrob nedala, protože jeho rodina byla antikomunistická. Od té doby, když jdu na hřbitov, dávám dědovi na hrob jakooukoli červenou květinu, pokud nemám zrovna červený karafiát.Děda nebyl komunista, byl věřící.
Doma mám botanickou zahradu
. Mám ráda všechny kytky (řezané i v květináči), nemusím kaktusy, chryzantémy (a jiné pohřební), tulipány
jen na záhoně (rychle vadnou), nejvíc mi voní frézie (a nejdéle vydrží), vdávat jsem se chtěla s kopretinama na louce a když začnou řezané růže klonit hlavy, svážu je, vyvěsím a zase chvíli dělají radost.
Miluju kopretiny...
Mám ráda všechny kytky, některé samozřejmě víc, ale nemůžu říct o žádné, že mi je nesympatická
Karafiáty miluju, hlavně ty drobné, když je jich hodně. Fantasticky voní. Taky miluju kombinaci frézie, narcisy, kosatce, přivolává mi to jaro. A šeříky a kaštanové květy
vladka006 — #11 já taky viděla svatební kytici - byly tam pomněnky a kaly a byla překrásná
mineralka7 — #16 s karafiáty jsem na tom stejně
jsou voňavé a jsou moje vzpomínka) vždycky jsem ušetřila z kapesného padesátníky
...a pak jsem je dělila na hromádky, aby bylo na karafiát pro mámu a milovanou babičku a když jsem šetřila hodně, koupila jsem za 8,50Kčs i v drogerce takovou minikolínskou...Živé květy 
a ještě byla nějaká vůně - takový malý flakonek... nepamatuji si, jak se to psalo..Bič móže...
to byl fakt bič
Mám to ve spojení s MDŽ a těmi karafiátky pro babičku a mámu
Tak já vám povím kterou květinu už nikdy dostat nechci...
Jednou mi můj milý chtěl udělat radost, květinu která dlouho vydrží, nezvadne a nezahubím ji v květináči, protože ty u mě nikdy nevydrží. Vynalézavý hoch, investice do 50Kč a wuoa-la, kytice z tržnice ze sušených květů! Málem jsem mu to otřískala o hlavu zatímco on nechápavě zíral. Praktičtější květinu totiž evidentně nikdy neviděl. Jen doufám, že se neřídil heslem: "Je-li ve váze "hezké" květiny, netřeba kupovat novou."
Z kvetoucích kytiček nemusím astry, jiřiny, chrizantémy a kaly - mám je z dětství v hlavě spojené s cestami na hřbitov.
Ale krafiáty mám moc ráda - komunismus mě v tomhle směru neovlivnil. Moc krásně vonííííííí
. Stejně tak frézie. Růže je samozřejmě klasika, ale spíš než pugét ocením jednu. A líbí se mi tulipány
selinka — #7 S těmi růžemi je to, bych řekla, obecný jev. Taky je donesu domů a druhý den mají svěšenou hlavu. Buď nejsou už z květinářství zrovna čerstvé, nebo byly špatně uříznuté. I na tom prý záleží.
Soudím podle toho, že kytkám se u mě docela daří. Mám například tři ibišky a všechny od léta nepřetržitě kvetou, takže zas tak nenávidět mě asi nebudou...
Na kaly a anturie (moje silně neoblíbené) trpěla expřítelova matka...vždy je striktně vyžadovala na svátek, na MDŽ na Den matek, na narozky a vystavovala je za okno, aby sousedky viděly...kolikrát tam jako dekorace chyběl už o okno opřít pohřební věnec nebo malý náhrobní kámen
Kytiček miluji spoustu a nejvíc sedmikrásky, které mi po jedné do počtu sta...nosí moje dcera ze zahrady do kuchyně...
maminko, donesla jsem ti kvítí
Dante Alighieri — #12 Jsem chtěla letos dát ty miniastry do truhlíku. Asi si dnes udělám volnější odpoledne a předsadím si do skleníčku.
Jiřina je jedna z mých nejoblíbenější kytek, hlavně ty velké. A astry jsem si loni pěstovala na balkoně.
A já zase kaly miluju. Měla jsem je i ve svatební kytici. Ale pravda, ty bílé se mi zdají chladné. Měla jsem oranžové. A Míšo, mě se líbí i bodláky. Ráda se dívám, když kvetou.