Jsem "zasloužilá" matka, mám za sebou tři porody. Poprvé jsem rodila v roce 1999, manžel byl tehdy na vojně a já jej chtěla u porodu. Měla jsem nakázáno vydržet. V den termínu porodu přijel večer po celodenní službě, prožili jsme pěkné milování a on pak únavou nejen z vojny usnul. Když mně hodně brzo ráno bylo nějak divně, nedalo se jej vzbudit. Pár hodin jsem to vydržela a pak jsme jeli.
Narodil se nám 29. 5. 1999 v 13.55 syn Vašík (3810 g a 52 cm). Byla jsem ze všeho vyjukaná, co se děje, trpěla a hlavně jsem neposlouchala, co mám dělat, od žákyňky, přece jsem sama rozumná, takže díky tomu to nebylo hned. Manžel po porodu na sále vtipkoval s personálem "brzy se uvidíme". Já byla ráda, že jsem ráda.
Nicméně rok na to, v horký letní den 15. 8. 2000 se nám také v 13.55 narodila dcera Liduška (3500 g a 51 cm), porod to byl rychlý a klidný, takový ten, co by se dal i zopakovat. Třetí těhotenství bylo úplně jiné, i co se týče porodu.
Říkali mi všichni, že třetí porod je úplně v pohodě. Byla jsem nervózní, vysoký tlak ke konci, týden jsem přenášela a jen se kulila. Měla jsem úplně jiné příznaky začátku porodu, jiná vyšetření. Miminku se z bříška moc nechtělo, bylo vysoko a já na konci sil. Nejhorší pro mne bylo rodit "na čtyřech" a vystrkovat zadek do oken (i když se žaluziemi). Nicméně po několika hodinách trápení se nám narodil 2. 8. 2004 v 16.30 kluk jak buk - Ondrášek (4010 g a 52 cm).
Poprvé jsem měla rodit na boku, šili mne, druhý porod byl úplně ukázkový - prostě jsem cítila, že chce ven, v polosedě jsem zatlačila a za vteřinku byla venku, tento i poslední porod byl bez nástřihu a šití. Chtěli bychom ještě jedno miminko, ale nedokáži odhadnout, jaký bude tento porod. Nic se nedá plánovat.
Milá zasloužilá matko,
vy byste měla opravdu dostat metál.
Troufnout si ještě na čtvrté dítě, to je dnes téměř rarita.
Tak ať vám to vyjde podle vašeho přání.
Nový komentář
Komentáře
Kytka, jaku: věřím, že jednoduché to není, já to cítím taky tak. Zhruba před rokem jsem se cítila úplně vyčerpaná, teď se snažím všechno si tak nebrat. Moji
mají 18, 17 a 5. Puberta je někdy opravdu na zabití
. Klidně bych měla i víc dětí, ale finančně už by na to fakt nebylo, vzali jsme si hypotéku na dům. Už jsme se do bytu totiž nevešli
.
Kytka:
zvládla, ono by ti nic jinýho totiž nezbylo
. V 16 už brzo budou z nejhoršího venku.
Ti naši prostřední se do puberty derou a malej je hajzlík
jaku:
Týý jo! Tak to je u Vás určitě veselo!
Ale řeknu ti, že si někdy říkám, že bylo líp, když byli kluci ještě malí.
Věčné dohadování s pubertálními dvojčaty mě dost vysiluje, pevně věřím, že se z toho bez větších malérů brzy vyštípou, neboť energie mi kvapem ubývá
. Jsi
, nevím nevím, jestli bych zvládla ještě jedno dítě k těm našim
(bane ten nejstarší je
)
Kytka:
18, 17, 10, 9 a 4
.
jaku:Taky moc
! Tak to máš můj obdiv(u nás to taky přišlo trošku neplánovaně a hned dvojnásobně
)Taky u nás byl taky vždycky děsnej blázinec: děti, pes, papoušek
Uplní Homolkovi .
A kolik těm tvým dětičkám je? Kolik kluků, kolik holek? Doufám že nejsem moc zvědavá.
Ale aspoň jsme se nenudili a neměli čas na splíny a deprese.
Kytka: mnoho
!! Mám o 1 víc ( trošinku omyl, ale nelitujeme)a k tomu 2
. Jsme opravdu veliká - a šťastná - rodina. Lehce hektická
Kytka: Tak to tě obdivuju. Já mám kluky dva + 1
a mám toho tak akorát.
Tak já mám 4 syny, ještě všichni bydlí doma(studují), teď už jsou velcí- 21,20 a 16ti letá dvojčata. Všechny jsem rodila celkem bez problémů(i když osamocená, tehdy se ještě taťkové na sále netrpěli...) i dvojčátka přišla na svět spontánně, bez císaře.
. Taťka pomáhal v rámci možností, hlavně se snažil nás uživit. A to já vlastně taky - od cca 3let dvojčat chodím do práce. No...jsem šťastná, že je mám, nikdy jsem nelitovala, je to krásné, ale vůbec ne jednoduché mít velkou rodinku. A to máme kliku, že máme celkem dobrá místa a finančně to utáhneme.
Musím říct, že i když všechny děti byly zdravé a v podstatě bez zásadních problémů, nebylo vůbec jednoduché vypiplat je z nejhoršího, přestát s nimi běžná dětská onemocnění, školní problémky, atd.atd. Byla jsem mladá mamina, plná sil a musím říct, že jsem toho měla často plné kecky
Kytara: jo, přesně tak
. Mám ráda velkou rodinu
a jak už jsem tu někde psala, říká se...."jedno dítě pro mámu, druhý pro tátu a třetí pro stát"
...
Alenka0010: takže 3 děti a 3 psi?
Sakra, jeden mi tam chybí
Já jsem si ke třem
pořídila tři
. A taky mi to ani nepřijde
cmelda: A co když budou tři sourozenci proti jednomu?
seštým= šestým...
..co zasloužilá...
...do poradny se mnou chodí mamina se seštým dítětem....
....
Bóbika: já jsem si k 2
pořídila
cmelda: to by musely být trojčata, věkovým odstupem už se žádná tyranie nekoná
cmelda: nevím nevím, někde jsem četla nějakýho dětskýho psychologa a ten říkal, že nejlepší je lichej počet
2, 4, 6, 8 NEBO 10