Situace Karolíny v následujícím textu vám možná bude povědomá... třeba jste něco podobného zažila, nevěděla si rady a kladla si otázku: Co to vlastně znamená být dobrou kamarádkou a kam až je dobré zajít?

Mám kamarádku, obě máme malé děti, znám trochu i jejího manžela. Nedávno jsem se dověděla, že kamarádčin muž má milenku, potkal je totiž můj manžel na jedné služební cestě. Vůbec nevím, co mám dělat, vždycky jsme si říkaly všechno, sama si myslím, že lhát se nemá, pravda sice někdy bolí, ale má svou hodnotu.

nevěra

Přesto váhám, zatím jsem jí nic neprozradila, ale cítím se jako spiklenec, protože vlastně pomáhám někomu, kdo si to nezaslouží, když podvádí ženu s dvěma malými dětmi - to se mi vůbec nelíbí! Manžel mi říká, že mám mlčet, ale já bych nerada, aby to pak kamarádka brala jako podraz i ode mne. Jak mám být v této situaci dobrou kamarádkou?

Karolína

Dostala jste se někdy do podobné situace a váhala, co dělat? Zeptali jsme se odbornice na lidské vztahy, poradkyně a lektorky Lenky Šimkové

Vážená paní Karolíno,

to, co popisujete, je nepříjemná situace - na jedné straně je vaše pravdomluvnost, která se neslučuje s tím, že mlčením nedobrovolně pomáháte někomu, komu vlastně pomáhat nechcete. Na straně druhé asi stojí vaše opatrnost a také odpovědnost, která velí k rozvaze. Napadlo mne jedno staré úsloví, které praví, že ”cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly”. Pravdomluvnost je jistě chvályhodná, ale stejnou hodnotu má i opatrnost. Napadá mne několik myšlenek, které

  • v prvé řadě mají největší odpovědnost za to, jakým směrem se bude vyvíjet jejich vztah, právě ti partneři, kterých se to týká – proč byste ji měla přebírat na sebe vy? Rozhodnutí nevěru přiznat by měl učinit někdo jiný a tuto odpovědnost by měl také unést
  • někdy se ten, kdo je “podváděný”, po zralé úvaze i při tušení, že je ve vztahu “někdo třetí”, rozhodne, že lepší je nevědět, toto se může týkat i vaší kamarádky
  • některé nevěry mohou skončit tak, že “odezní”, někdy z nich dokonce může mít podvádějící špatné svědomí i tehdy, když se neprovalí
  • o manželství své kamarádky nikdy nebudete mít kompletní informace, vždy uvidíte jen výsek reality, který navíc vnímáte po svém, kamarádka a její manžel by to zřejmě popisovali jinak a zřejmě by i kladli důraz na jiné věci než vy

Čtěte také:

Z toho, co jsem napsala, asi vyplývá, že také já se připojuji k opatrnosti, nicméně nechci ponechat stranou vaše rozladění, že vlastně pomáháte mlčením nevěrnému manželovi.

Osobně si myslím, že pokud je to takto nejasné, tak tím, že mlčíte, dáváte také a především prostor své kamarádce – je na ní, zda si všimne, nebo ne, že se něco děje, je na ní, aby si promyslela, jak by případně měla reagovat. Zároveň nesnímáte odpovědnost za případné přiznání z kamarádčina partnera. Čemu byste se také měla zkusit věnovat a ošetřit to, jsou vaše nepříjemné pocity – pokuste se zamyslet nad tím, jak být pravdivá, ale přitom opatrná a nezasahovat do soukromí druhých? Domnívám se, že to není protimluv a jde to, jen to znamená, že musíte pozorně kamarádce naslouchat a spíše ji následovat, být více “o krok pozadu” (nespěchat, vyčkávat, co ona a teprve pak na to reagovat), než o “krok před ní”, kdy byste ji informovala o tom, co možná vůbec nechce vědět. Znamená to naslouchat a být k dispozici, tak jak to mezi kamarádkami bývá. Pokud byste se měla nějak častěji dostávat do kontaktu s kamarádčiným manželem, můžete zvážit, zda mu dáte nějak najevo svůj postoj (např. aby vás nezatahoval do svých problémů, pokud by to bylo tak, že by měl potřebu “pochlubit se”, což se také někdy může stát).

Zkrátka - možná zkuste popřemýšlet, jaké další charakteristiky se pro vás pojí k pojmu “dobrá kamarádka” a za jakých okolností ty ostatní charakteristiky budou důležitější než pravdomluvnost za každou cenu.

Lenka Šimková, poradkyně a lektorka,