Snad každá žena se čas od času potěší něčím hezkým na sebe. Chceme se zkrátka líbit. To, že muži dámský šatník nechápou, není žádná novinka. Ivanin přítel je ale trochu větší „oříšek“. Nejen že nadává, když si domů přinese něco nového, co je horší, je prý velký škrt. Nebo že by snad Ivana byla rozmazlená princezna, jak ji on označuje?

Co na tom, že máme doma pět obdobných svetříků, každý se přeci hodí k něčemu jinému. Tohle je věc, kterou chápou jen ženy. Muži se většinou jen podivují, ale mávnou nad tím rukou. Ivanin přítel ale šatník své partnerky velmi řeší. Prý utrácí za zbytečnosti, místo aby šetřila na horší časy. „Už mě s tím vytáčí. Nenosím každý den domu plné tašky nových hadříků, ale když si občas něco koupím, ač je to maličkost, hned je oheň na střeše. Neřeknu, kdybychom strádali, ale tak to není. Došlo to tak daleko, že některé věci před ním i schovávám. Nechci se zbytečně hádat, což je vždy, když vidí něco nového.“ To ale není vše, co Ivaně na partnerovi vadí.

muž

Zdroj fotografií: www.shutterstock.com

Nenechte si ujít:

„To, že není až tak štědrý, jsem si všimla od začátku našeho vztahu. Třeba kytky dostávám opravdu jen k narozeninám a výročí, a to ještě většinou v květináči, prý je těch řezaných škoda, tolik peněz a brzy to odejde. Když vidím něco, co by se nám hodilo do bytu, hned to zavrhne. Podle něj máme hezký domov a není třeba dále utrácet. Takhle je to ve všem. Z dovolené žádné suvenýry, na masáž nesmím, raději mi ji udělá doma, neustále se ptá, jestli opravdu potřebuju tak drahou zubní pastu, kartáček, parfémy, atd. nějaké dárky pro mou radost? Neexistuje!“

Peníze ještě nikoho neudělaly šťastným.
 Seneca

Zdroj: www.citaty.net

Ivana je jinak ve vztahu podle svých slov šťastná. Jako dva lidé si rozumí, jeho „škrťáctví“ je však vlastnost, která jí na příteli velmi vadí. Hodně ovlivňuje harmonii vztahu. „Často toto téma otevíráme, ale vždy s nezdárným koncem. Podle něj jsem rozmazlená princezna. To ale není pravda. On si stojí za svým, myslí na budoucnost. Já však zastávám jiný názor. Co víme, co bude zítra, proč si tedy takto utahovat opasky, když to není třeba? Nejvíc mě děsí vidina právě oné budoucnosti. Nechci, aby mé děti měly otce škrta, který jim bude brát od „pusy“,“ dodává Ivana na závěr.

Názor odborníka:

Petr Josífek, psycholog a psychoterapeut

„Souhlasím, že život s lakomcem není jistě vůbec jednoduchý, zvláště pak pro ženu. V tomto případě je dobře, že Ivana se svým partnerem mluví o tom, co jí vadí. Nicméně se zdá, že tato forma úspěch nemá. Očividně si její přítel stále stojí za svým. Pokud si je Ivana jistá, že její občasné nakupování „radostí“ nikterak neničí společnou kasu a ví, že partnera nechce opustit, měla by zkusit navrhnout odbornou pomoc. Neustále řešení finanční situace jistě není lehké ani pro něj. Lakomí lidé život často nežijí, ale přežívají. Svých činů si hlavně nejsou vědomi. Přijde jim, že takto je to správně. Klíč může být v rodinném zázemí, kde vyrůstal. Může to být pro něj naprosto přirozená věc, neutrácet za „zbytečnosti“.

Ivaně bych poradil, aby si s přítelem ještě jednou sedla a otevřeně si promluvila. Může zkusit navrhnout i již zmiňovanou odbornou pomoc. Otázkou zůstává, zdali on bude chtít. Pak je už na Ivaně, jak se s danou situací popere. Měla by se ale zamyslet, zda takto chce žít. Pokud ano, měla by být opatrná, toto chování může někdy gradovat až do psychického teroru.“

Čtěte také:

Reklama