V pondělí jsem si na ženě-in přečetla článek s názvem „Bordelář, nebo puntičkář“ a musím říct, že mě oslovil. A taky jsem si nějak intenzivněji uvědomila to, v čem žiju. A že mi tak vůbec není dobře, jen si nějak nevím s celou tou svou situací rady.
Můj manžel je totiž ten „puntičkář“. A i to je asi slabé slovo. Život je pro mě čím dál tím víc nesnesitelnější. Ale abych začala trošku popořádku.
Vdávala jsem se jako hodně mladá a nezkušená holka. Nikdy jsem nebyla nějaká zvláštní krasavice a kluci se o mě zrovna neprali. Záviděla jsem spolužačkám jejich lásky a strašně chtěla taky mít někoho, s kým bychom k sobě patřili. Jenže kluci mě spíš brali jako takovou tu fajn kámošku, se kterou se dobře kecá a se kterou se můžou zasmát, ale nic víc z toho nikdy nebylo.
Láska – nebo jsem si to tehdy aspoň myslela – mě potkala až v devatenácti letech. Konečně se objevil někdo, kdo o mě stál, kdo mi dal najevo, že jsem pro něj důležitá a že je mu se mnou dobře. Byla jsem opravdu šťastná a užívala si ten pocit, že mám kluka, se kterým jdeme třeba do kina nebo na procházku, že když někam jedeme s partou, nejsem za věčného kořena.
Mirek mi připadal velmi vyspělý. Je o sedm let starší než já a ve srovnání s mými vrstevníky byl zodpovědný a spolehlivý. To se mi na něm opravdu moc líbilo. Ve své zamilovanosti jsem ale nepokládala větší důraz na okamžiky, které – jak vidím z dnešního pohledu – mi už tehdy vadily, ale mávala jsem nad tím rukou.
Brzy jsem otěhotněla a byla svatba. A začalo peklo. Drobné náznaky toho, že je Mirek vlastně problematický partner, se začaly projevovat v plné síle.
V podstatě byl pořád hodný a pozorný, dobrý táta a tak, ale mé dny s ním se proměnily v peklo. Stále více jsem si uvědomovala, že má asi nějakou úchylku. Úchylku, zvanou úklid! V životě jsem se s něčím takovým nesetkala.
Vyžaduje dokonalý pořádek, komínky ve skříních, naleštěné kliky atd. Když není všechno podle jeho, osočuje mě, že jsem špína a bordelář, jestli si vůbec uvědomuju, kolik bacilů se na všem usazuje a že je potřeba důkladně udržovat pořádek.
Jsem z toho zoufalá, protože on mi navíc s ničím nepomůže. Domácí práce považuje za ženskou záležitost – u nich doma na to byla maminka – a jenom chodí, kontroluje a buzeruje.
Dnes jsou dceři již 4 roky a on by chtěl druhé dítě. A já nevím, co mám dělat. Soužití s ním mě ničí, ale vím, že naši holčičku miluje a ona jeho taky. Moje matka, když si jí postěžuju, mi řekne, co prej bych chtěla, když mě nebije a nosí peníze. A co by jiná za takovýho chlapa dala. Jenže máma neví, o čem mluví, nežije v tom.
Jsem uštvaná a uhnaná, vyklepaná a podrážděná. Mám pocit, že svůj život trávím s hadrem a leštěnkou, vysavačem a žehličkou (vyžaduje žehlit i ponožky!). A k tomu jsem vynervovaná, protože i když se opravdu snažím, nemůžu uhlídat úplně všechno. Nemine den, aby si něco nenašel. Prach na lustru, smítko na koberci, nevyleštěné umyvadlo.
Zkoušela jsem s ním o tom mockrát mluvit, ale je jako dub. Je přesvědčený, že se chová správně a že všichni ostatní jsou nezodpovědná prasata. Zkoušela jsem o tom mluvit i s tchyní, ale tam jsem tvrdě narazila. Ona byla celý život v domácnosti a myslím, že věčné uklízení je její koníček. Podstrojovala jim, všechno hezky pod nos, každé ráno jim třeba dávala do kapsy i čisté kapesníky!
A já teď nevím, co mám dělat. Honí se mi toho hlavou strašně moc. Na jednu stranu nechci prožít život jako vystresovaná služka, na druhou přemýšlím, jestli mám právo zničit rodinu a sebrat dceři tátu a tátovi zase dceru. Druhé dítě zatím nechci, vymlouvám se, že chci ještě počkat, ale po pravdě – vůbec si to neumím představit, jak bych zvládala ještě další dítě do tohohle všeho. Zatím ještě nechodím ani do práce, protože bych pak snad musela uklízet v noci, aby bylo všechno, jak má být.
Jednou jsem se zkusila vzepřít a nechala doma takovej ten běžnej binec a šla s holkou ven. Manžel mezitím přišel domů a málem ho trefil šlak. Nemluvil se mnou týden! Prý, ať se nad sebou zamyslím!
Jsem nešťastná. Mám strach se rozvést, nevím, jak bych zvládla všechno finančně pokrýt, i když bych šla do práce. A rodiče mi nepomůžou. Vůbec nechápou, na co si stěžuju. Podle nich se mi nic tak hrozného neděje a prý mám být ráda, že mám skvělého muže.
Já opravdu nevím, co mám dělat. Napadlo mě, že to napíšu sem, že má třeba některá z vás podobnou zkušenost. A vyslechnout si vaše názory by mi třeba pomohla ujasnit si svůj postoj.
Předem vám děkuju.
Nový komentář
Komentáře
Ach Bože,to je hrůza!!!
Co kdybyste si, Soňo, vzala tyden volna,odjela k rodičům nebo někam ke kamarádce a nechala všechen úklid, vaření a starost o děti na manželovi.Pak byste se vrátila dříve než jste oznámila původně a chtěla bych vidět,jak by vše bylo bez puntíku
, to jistě
Lituju Vas, rozveďte se a najděte si normálního chlapa,co Vám dá pocit,že jste žena a ne služka a hospodyňka
.Chlapu jako je ten Vas jiste neni vic nez 1 ze 100 000!!!!Hodně štěstí!!!
jejda, nějak mi blbne připojení. Promiňte. :)
Mám jeden nápad, je to spíš něco ve stylu "aby se vlk nažral a koza zůstala celá" pokud chcete chodit do práce, řekněte mu o tom, ale zároveň se mu svěřte se svým "velkým problémem": sice byste moooc ráda pracovala, ale zároveň nechcete zanedbávat úklid, když víte, že je pro něj tak důležitý, a proto vás napadlo, že byste si mohli pořídit paní na úklid. Dávno už to není jenom zvykem zbohatlíků či rysem snobství. Prostě se to tak dělá, když na úklid není čas. Některé agentury dokonce nabízejí kombinaci úklidu a baby-sittingu, čili hlídání dětí... Ovšem toto jen jen nouzové řešení, které se dá akceptovat v případě, že ho stále milujete. Jinak do jisté míry souhlasím s názorem Běla 20:08:46
Mám jeden nápad, je to spíš něco ve stylu "aby se vlk nažral a koza zůstala celá" pokud chcete chodit do práce, řekněte mu o tom, ale zároveň se mu svěřte se svým "velkým problémem": sice byste moooc ráda pracovala, ale zároveň nechcete zanedbávat úklid, když víte, že je pro něj tak důležitý, a proto vás napadlo, že byste si mohli pořídit paní na úklid. Dávno už to není jenom zvykem zbohatlíků či rysem snobství. Prostě se to tak dělá, když na úklid není čas. Některé agentury dokonce nabízejí kombinaci úklidu a baby-sittingu, čili hlídání dětí... Ovšem toto jen jen nouzové řešení, které se dá akceptovat v případě, že ho stále milujete. Jinak do jisté míry souhlasím s názorem Běla 20:08:46
Mám jeden nápad, je to spíš něco ve stylu "aby se vlk nažral a koza zůstala celá" pokud chcete chodit do práce, řekněte mu o tom, ale zároveň se mu svěřte se svým "velkým problémem": sice byste moooc ráda pracovala, ale zároveň nechcete zanedbávat úklid, když víte, že je pro něj tak důležitý, a proto vás napadlo, že byste si mohli pořídit paní na úklid. Dávno už to není jenom zvykem zbohatlíků či rysem snobství. Prostě se to tak dělá, když na úklid není čas. Některé agentury dokonce nabízejí kombinaci úklidu a baby-sittingu, čili hlídání dětí... Ovšem toto jen jen nouzové řešení, které se dá akceptovat v případě, že ho stále milujete. Jinak do jisté míry souhlasím s názorem Běla 20:08:46
Tvůj chlap je asi neskutečný tyran, měla jsem doma něco podobného asi 10 let, nebyl puntičkář,ale měl taky pocit, e je pupek světa, máme spolu dva syny jsou od sebe o 1,5 roku..honila jsem se celé roky taky jako debil, do práce ,do školky,na nákupy,, když měl špatnou náladu schválně nás s dětma do školky neodvezl, když jsem s ním nechtěla v noci spát a byla jsem utahaná, na druhý den mě za to taky vytrestal, dokázal se mnou týdny nemluvit, ponižoval mě.. a tak jsem se s ním rozvedla, nečekal to, chtěl se otrávit, zabít..nezajímalo mě to..jsme rozvedení 2,5 roku, mám nového přítele a jsem tak trochu stejně tím minulým manželstvím postižená..můj přítel žasnul, když jsem mu byla vděčna za odvoz do obchodu, za odnesení nákupu do schodů..pokud s Tvým chlapem není žádná řeč, pryč od něj, nekompromisně, protože pokud nedáš najevo nějak svou nespokojenost, nepochopí to..a víš co je paradox? že bývalý muž žije s jinou ženskou a seká latinu..má strach..a ta se s ním nemaže..nepřeju nikomu nic zlého, ale dobře mu tak..
Zehlit ponozky??? At si zehli sam! Kominky ve skrini?? at si je rovna sam! Nechapu jak se muze sebou nekdo nechat takhle zametat
jaska: Joj pardon, na konci to je.
teda takového chlapa bych ubila lopatou
Manx: Ja taky, ale nastesti jen trochu. A manzelovi obcas odpovidam na kriticke vylevy zacinajici "Proc ..." suchym "Protoze na to mam pravo."
Pripadne se smichem a "... a klidne ti pujcim pracku i zehlicku". Je tezke buzerovat nekoho, kdo kriticke vytky nebere vazne, ale smeje se jim. Chudak muj manzel.
Pokud mam ale blby den, tak docela normalne vybuchnu, co si dovoluje kritizovat moji praci - ja jeho praci taky nekritizuji -
a pak jsem nastvana sama na sebe, ze jsem to nezvladla v klidu a s nadhledem.
Manx: Mas pravdu, presne takhle zacne nic neresici hadka.
jaska: Z clanku nevyplyva, ze do prace nechodi.
Manx: A on odpovi: "Ano!"
Manx: A on odpovi: "Ano!"
Diky za tyhle clanky, clovek (zenska ) se po precteni komentaru snaz ubrani sklouznuti do stereotypu mysleni "ON ma pravdu, je to spinave a je to moje chyba".
co ho zkusit dotáhnout (pod nějakou záminkou) k psychologovyúžce? nebo ještě líp, dotáhnout psycholožku domů, ať vidí, co ještě neviděla!
Já myslím, že lépe vám bude bez něj, i když to bude třeba zpočátku těžké, určitě s odstupem času oceníš, že ses vzmohla a odešla. Jsi mladá a život máš před sebou, přeji hodně sil a
.
no nevím - myslíš, že tvoje dcera s takovýmhle tátou udělá nějaké štěstí? Jak dlouho myslíš, že bude trvat, než začne buzerovat s úklidem jí - nadávat i jí do prasat?
U nás doma platí "nelíbí se ti to, udělej to sám/a lépe" - minimálně bych přestala denně pucovat kliky, otírat lustry a žehlit ponožky. Běžný úklid (aby se neválelo všude špinavé nádobí a nebyly lepivé skrvny v kuchyni) - pokud jsi doma a on chodí do práce, tak proč ne. Ale jakýkoliv nadstandard ať si dělá sám.
Mna napadolo to iste, co Polgara.z. Ze to Sonin manzel mozno robi naschval vedome aj preto, aby sa ona citila neprijemne.
Moznoze vtedy ked ste chodila na strednu skolu ste nemala priatela prave preto, lebo taki mladsi ludia sa viacej zaujmaju o veci ako vyzor atp., ale v skutocnom zivote moze byt prave ta prijemna povaha, ta schopnosti si dobre pokecat a sa spolu zasmiat dolezitejsia ako pekny vyzor... Hm, tak vela stastia a skuste hlavne hladat nejake riesenie a nie sa zbytocne umarat a nechat deprimovat.
A nie je jeho spravanie voci nej emocionalne vydieranie? Nehovorit s manzelkou tyzden len zato ze si dovolila sa trochu "vzopriet" voci nezmyselnym a nerealnym poziadavkam?
Fuj, mat doma chlapa pre ktoreho nemam vacsiu hodnotu ako sluzka a upratovacka v jednom, pre ktoreho som dobra len na vecne upratovanie a sekirovanie a behanie s handrou v ruke a nejake moje dobre vlastnosti ho vobec nezaujmaju - brrr. Pani Sona, vsak vy pisete ze chlapci vas v mladosti povazovali za prijemnu kamaratku, urcite musite mat aj nieco viac, co by ste mohla ponuknut svetu, nie?
Gwendylon: jo, to je jasný
Holky, napadlo vás to, co mě? Tedy že on NECHCE, aby Soňa šla do práce, a proto jí chce pořídidt druhé dítě a tím ji znova připoutat k domácnosti?