Ne každá žena má štěstí, že prožije bezproblémové těhotenství. A je to velká výhra, když je po celých devět měsíců všechno v pořádku a žena se dostane do nemocnice až při porodu. Protože ležet několik měsíců v porodnici je opravdu nepříjemné…
Dnes vím, že jsem měla velké štěstí. A když mi teď známá vyprávěla o své sestře Katce, uvědomila jsem si to ještě víc. Katka totiž leží už dva měsíce v nemocnici a jenom doufá, že ještě aspoň další dva ležet bude.
Přečtěte si také: |
---|
„Hlavně doufám, že se miminko nenarodí o moc dřív, teď jsem teprve v šestém měsíci. Zatím to vypadá dobře, ale člověk nikdy neví… Kvůli tomu budu klidně ležet až do porodu.“
Katka otěhotněla po delší době a už to nebylo úplně jednoduché, musela jít předtím na různá vyšetření a také na operaci, protože měla srůsty. Doktoři jí tvrdili, že po operaci by to mělo být v pořádku, že teď už těhotenství nic nebrání. „Ale trvalo to ještě dlouho… Nakonec se mi povedlo otěhotnět asi po dvou letech snažení. Já byla tak šťastná! Už jsem tomu skoro nevěřila, každý měsíc jsem byla zklamaná, říkala jsem si, proč zrovna já? Asi to znáte, pak už se těhotenství nedaří, protože to máte v hlavě.
Začala jsem krvácet
První tři měsíce těhotenství mi bylo špatně, ale jinak jsem neměla žádné problémy, těšila jsem se, že pak už se všechno ustálí, že kritickou dobu mám za sebou. Jenže ve čtvrtém měsíci jsem najednou začala trochu krvácet, takže jsem okamžitě vyrazila do nemocnice. A oni si mě tam rovnou nechali.
Musím ležet pořád, samozřejmě kromě cest na záchod, a beru léky, aby se miminko udrželo vevnitř. Je to strašná nuda, ale co se dá dělat? Když to pomůže a děťátko vydrží vevnitř co nejdéle, udělám cokoliv. Jen už nevím, co mám celé dny v nemocnici dělat, vedle mě se střídají ženské a s některými se moc nedá mluvit, takže spíš mlčím a hodně si čtu, samozřejmě mi manžel přinesl počítač, ale ten mě taky pořád nebaví.
Někdy si říkám, proč to potkalo zrovna mě. A utěšuju se tím, že to tak asi má být, nic s tím nenadělám, a takových ženských vlastně není málo. Hlavně aby to dobře dopadlo! Nic jiného si nepřeju.“
Čtěte také:
- Sedím doma a čekám na porod. Přenáším už několik dní!
- Takhle jsem si to nepředstavovala. Já rodím a manžel se baví
Nový komentář
Komentáře
Já ležela v nemocnici s prvním synem sedm měsíců. Bylo to dost nudné, počítač jsem k dispozici neměla, jen jsem hodně četla a také hodně psala. Je to již více než dvacet let, ale s odstupujícím časem mi to zase až tak strašné nepřijde. Sem tam mně pustili na propustku domů dokonce na víkend. Bylo to ale málokdy. Jako vánoční dárek jsem dostala propustku s tím, že se musím každý den hlásit. Potom mě nechali doma. Nejpikantnější na tom všem je, že poté mi porod nakonec museli v únoru vyvolat .
zzandaa — #10 Přesně tak
Hlavně ať vše dobře dopadne. Radši devět měsíců proležet, jen když to malé pak bude zdravé.
Při první holce sem ještě 14 dní před porodem chodila do práce. Všechny tři těhotenství sem měla v pohodě,žádný problémy i porody dobrý.Takže mě ani nenapadlo,že by to mělo být jinak.Doma jsem dělala vše,tahala děti,dobíhala tramvaj,..
první těhu jsem proležela, ostatní byly v pohodě
Já kdysi těhotná s dvojčaty v 8. měsíci lezla přes plot a utíkala před povodní... a byla bez potíží. Je to hodně různé.
U prvního syna jsem taky musela ležet, ale naštěstí ne v nemocnici, ukecala jsem to na ležení doma. I tak to bylo psychicky náročné. A jsem přešťastná, že jsem syna donosila a je to zdravý chlapeček.
Při jednom ano, ale naštěstí jen týden.
Při druhém těhorenství jsem měla zpočátku kromě nevolností potíže s tlakem a závratě, levnou opičku.Tak jsem strávila několik zbytečných dní v nemocnici, předepsali mně vitamínovou kúru.Legrační bylo, že v té době mně ze seznamu na receptu dodávali jen dva, víc jich nemocniční lékárna v roce 1974 neměla.
V prvním těhotenství 3 týdny hned v prvním trimestru, druhé těhotenství byllo jakž takž ok, takže se obešlo bez hospitalizace a ve třetím těhotenství jsem krvácela kolem 26 tt, tak jsem ležela v nem. 10 dní, naštěstí vše dopadlo dobře a máme tři zdravé holčičky
Při posledním těhotenství jsem si tam pobyla pěkně dlouho, nakonec hned po Novém roce nečekali a udělali mi císaře, protože dcerka už byla dostatečně vyvinutá a vše dopadlo ok!!!
ano, ale naštěstí jen jeden den, jelikož mi odtíkala plodová voda :-)