Celebrity se v rozhovorech předhánějí v tom, která si u svého potomka více nabije baterky. Není vůbec v kursu přiznat, že mít dítě je mimo jiné dosti vyčerpávající. Některé ženy si pak podobné pocity vyčítají. Nebo si dokonce vykupují pomyslnou vinu tím, že děti rozmazlují. Tím mu prokazují medvědí službu daleko spíše.
Před časem mě moc potěšil rozhovor s hercem Sašou Rašilovem. Otec dvou, v té době hodně
Jak jsem mu rozuměla! Všude byly v reálném životě či v časopisech spokojené matky, které měly usměvavá sluníčka, z nichž se těšily jak ony, tak široké příbuzenstvo. Já měla nespící nezkrotitelnou malou bestii, u níž na minutu roztomilosti připadala hodina nezvladatelnosti. Večer co večer jsem padala do postele vysílením. Když přibylo druhé dítě, honička se ještě zrychlila a o dobíjení baterek skutečně nemohlo být řeči.
Od té doby děti povyrostly, ale rozhodně nejsou stále roztomilé, ani se nechovají dvakrát rozumně. Jakkoli je mám moc ráda, někdy jich mám po krk. A přiznávám, občas si jdu do práce odpočinout. Ne snad, že bych měla nohy na stole, ale věci mají svůj řád a já na ně mám znatelný vliv.
Onehdy jsem se s těmihle pocity svěřila v jakési diskusi a dost nepěkně jsem to schytala. Reakce se dají shrnout asi takto: "Cože? Jak můžeš říct, že máš dětí plné zuby? Tak jsi je neměla mít!" Ale v tom to přece není. Nikdy jsem - ani v době nějaké krize - nezalitovala toho, že jsem podlehla rozmnožovacím pudům. Samozřejmě, ne všechny ženy by reagovaly tak jako výše zmíněné, přesto ale není divu, že se člověk občas cítí jako strašná matka, selhávající ve všech možných směrech.
"Přitom je to tak normální. Mít děti je velmi vyčerpávající. Dnešní matky to mají v mnoha ohledech těžší než dříve," soudí pražská psycholožka Kateřina Thorová a vysvětluje dále: "Na jedné straně se po nich chce, aby podávaly v práci vynikající výkony, na straně druhé by se měly skvěle věnovat dětem. Stále se totiž počítá s tím, že děti jsou především ženská starost. Média přitom nezřídka vytvářejí dojem, že to je možné, a to bez toho, aby to člověka nějak výrazně unavilo."
Její rada zní: přiznat únavu a vyčerpání z dětí není nic špatného. Je to úplně normální stav, stejně jako když s vámi cloumá vztek a vy byste dítě nejraději něčím přetáhli. Že máte kamarádku, která si v životě v podobném duchu neposteskla? Jedna moje známá se svým dvěma synům - tři a pětiletému - věnuje skutečně od rána do večera. Ledva otevřou oči, už pro ně něco vymýšlí. Školka? Možná až těsně před školou, zatím je tu pro ně ona.
"Pokud to vyhovuje dětem i mamince, je to v pořádku. Ale zrovna tak je v pořádku, když to tak někdo jiný necítí," vysvětluje psycholožka. Není přitom řeč o někom, kdo se cele věnuje toliko kariéře a dítě svěřuje chůvám, ale běžných ženách, které chtějí mít děti i práci a mají občas pocit, že je toho nějak moc. A místo toho, aby to někdo ocenil, očekává se od nich ve všech směrech supervýkon. Roli hraje i fakt, že více než dříve v minulosti je výchova a péče o potomky zejména na samotných matkách, které přitom jsou více než v minulosti zaměstnány.
Nebojte se, potomci klidně snesou přiznání, že už jich pro tento moment máte dost. Řekněte jim to však bez hysterie, výčitek a v klidu dřív, než vybuchnete jako přetlakovaný papiňák. To, že je máma unavená a že potřebuje nějaký čas jen sama pro sebe, dokáží děti pochopit od útlého věku. Pozor ale na druhý extrém, aby se z toho nestala výmluva používaná zbytečně často.
Za největší chybu ovšem psycholožka považuje rozmazlování. Právě k němu a ke kupování si dětí
Ve hře také zůstává otázka, zda jsou všechny ženy, tvrdící, že je péče o děti naplňuje a že po ničem jiném netouží, spokojené. "Pakliže ano, je všechno v pořádku," říká psycholožka Thorová. Jinými slovy, tenhle vztah nejspíše obohatí obě strany. Pokud si někdo ovšem jen nalhává, že je pro něj péče o děti životní náplní, škodí nejen sobě, ale nakonec i jim, protože jeho frustrace může ovlivňovat chování k potomkům.
Psycholožka Kateřina Thorová to shrnuje: nemá žádný smysl uvažovat, zda je lepší matka ta, která se dítěti věnuje od rána do večera, nebo ta, která se přes den soustředí na své pracovní úkoly, a školní úkoly potomků se do jejího zorného pole dostanou až odpoledne či navečer.
Nový komentář
Komentáře
Holky vydržte!Stojí to zato. Já už mám dvě dospělé holky, které studují a jezdí domů na víkendy a starší přijede tak jednou za měsíc. Vychutnávám si každý telefonát od nich, každý mail. Těším se až přijedou, protože si uděláme super babinec. Ale když odjedou, ten klid ...Už jsem si říkala, že jsem asi hrozná matka, ale více "postarších"
dam mi potvrdilo, že je to normální. Asi píšu za svou věkovou kategorii (45), ale já jsem byla většinou na výchovu svých dětí sama a myslím, že co jsem mohla, to jsem jim dala
Sandy: přece celebrita neřekne novinářům, že je z toho svýho mimina vorvaná jak samice a že už toho má dost a že se na to vyse*e a že to nemá zapotřebí, takhle si ničit nervy...
Vona sice je ztahaná jak kůň, ale správnou závist malých českých čtenářek vzbudí, když řekne, jak jí mateřství úžasně nabíjí baterky (to je teď strašně módní úsloví, to o těch baterkách
) a jak jí ten malý tvoreček dodává úúžasně pozitivní energii (další velmi módní úsloví
), případně si ještě krátce zafilozofuje na téma "mateřství jako jediné skutečné poslání ženy"
Ba ne, takhle se příznivý mediální obraz nebuduje
no a takhle to máš...
Jsem už přes 15 let doma s autist.děckem
může se mi někdo divit, když chvílema vypnu /jenom mě v hlavě bliká kontrolka "andělíček strážníček", který Péťu hlídá/ a já hodím bobek na roztahané věci po bytě?????????a jdu se třeba zrelaxovat /duševně/ na ž-in??
A věřte, že ty chvíle, kdybych ho přerazila jsou tady stejně časté jako u vás..zrovna tak jako ty chvíle, kdy bych ho samou láskou snědla.
EliskaK: proč nechápe slovo mateřská dovolená?
EliskaK: tý jo, to jsi hrdinka, já bych osmiměsíční dítě manželovi na tak dlouho nesvěřila
Navíc to ani nebylo technicky možné
"Pane Boze, ja chodim do prace kazdy den a dru 8 hodin, zatimco ma zena je jen doma. Chtel bych, aby rozumnela, co musim vytrpet kazdy den. Prosim te, vymen na jeden den jeji telo s mym. Amen."
Panbuh diky sve nekonecne moudrosti zazrak udelal. Pristi rano se vzbudil Kalle v zenskem tele. Udelal snidani, vyvencil psa, vzbudil deti, pripravil jim obleceni, pripravil jejich obed a odvezl je do skoly. Potom jel zpet domu, vyzvedl veci v cistirne, stavil se v bance pro penize a pak jel na velky nakup. Doma uklidil cely nakup, vycistil kocce krabici a sel vyvencit psa. Jiz bylo 13.00 a on pospichal ustlat postele, odnest spinave pradlo, trosku oprasil a zametl podlahu v kuchyni. Pak jel do skoly vyzvednout deti, kde nastala debata s detmi o ucebnicich nutnych k vypracovani ukolu a ktere byly zapomenuty ve skole. Kdyz konecne dorazili domu po nekolika cestach zpet do skoly, pripravil jim mleko a chleba a dohledl na to, aby deti zacaly s ukoly. Behem casu vytahl zehlici prkno a soucasne se dival na televizi. Ted uz bylo 16.30 a cas pripravy vecere. Pote co se najedli, uklidil ze stolu, uklidil kuchyni a spustil mycku nadobi. V dobe kdy sla jeho partnerka ven se psem, pripravil detem koupel, poskladal ciste pradlo, naladoval dalsi pracku a dohledl na to, aby deti sly do postele. Ve 21.00 byl naprosto vycerpan a ackoliv jeho denni cinnost jeste nebyla zcela hotova, sel si Kalle lehnout. V posteli ocekavala jeho partnerka milovani.
Dalsi rano se Kalle vzbudil a ihned padl u postele na kolena a modlil se k bohu: "Prosim, prosim Boze, premen to zase zpatky, byla to chyba zavidet me zene moznost byt doma pres den."
Pan Buh diky sve nekonecne moudrosti odpovedel: "Citim, ze jsi se ponaucil, rad to zase zmenim, ale musis pockat 9 mesicu, protoze jsi vcera otehotnel ..... "
Lubo: můj muž se taky snaží, ale se svoji pracovní dobou zase tak moc nezmůže
dekuji zeno-in dneska jsem to potrebovala..... miluji meho syna miluji me nenarozene dite, ale jsem rada kdyz si odpocinu, jak pise Lotka v praci si clovek odpocine, co je ale nejhorsi, ze ted me ceka alespon rok ci pul roku materske... myslim ze to bude krute... ale chtela jsem deti a tesim se na to.. i kdyz jak tu vsici rikate, nekdy bych meho syna taky kamsi poslala...... ale ja jsem jako dite nebyla jina.
Exupery: no to bude famílie...
No to se uvidí. No aby ses taky dočkala vnoučat, viď. Za 20 let už by ti je asi synek se mnou nevyrobil
Exupery: beru...
ale to už budeš mít nějaký robátko, tak s tebou, kočkama a pesankou přibude rovnou i
Susina: Tak uvidíme tak za 15 let
Lubo:
kéž by takoví byli vsichni manzele, partneri a otcove
Lubo:
taky mám něco podobného jako ty doma, takže i vám některým chlapům patří dík...
Lubo: něco jiného je, jak dokáže děti zabavit, připravit pro ně něco poutavého a pak vztah k povinnostem, ten se dá odpozorovat i jinak (za svobodna koupit třeba štěně
). Když člověk zůstane na všechno sám, tak je lepší nemít vůbec žádného partnera. A taky snaha přistupovat na kompromisy. Je jasné, že u nás žena nemůže celý život zůstat doma, pokud někdo není třeba bohatý restituent. Bájdvej
ve svém okolí neznám ženu, která by chtěla být třeba jen deset let o sobě se třemi dětmi izolovaná od určité společnosti (odborná práce, vývoj v oboru, kolegyně, vztahy šéf - podřízený, tak trochu i jiní chlapi
)
No nekdy je to pekne na hlavu...hlavne kdyz byly holcicky tak 1-4 roky...V noci se budily az 18x,porad zvanily roztomilosti a delaly neskutecny bordel..365 dni v roce: Nabit baterky?????
To byla depka !!!!!!!!!
I kdyz je solene miluji,never more
Super článek!Taky mám někdy plné zuby dětí.Děti jsem začala dávat na 5 dnů do školky a manžel mi pořídil autíčko-hned je mi líp.
Super článek!Taky mám někdy plné zuby dětí.Děti jsem začala dávat na 5 dnů do školky a manžel mi pořídil autíčko-hned je mi líp.
Luciš: to se lehko řekne. Můj
Jáju zbožňuje, ale někdo nás holt musí živit. Prostě já mám víc času na dítě, on zase vydělává a funguje jenom o víkendu. Když je krize, tak pomůže, ale jinak se s ním dá počítat až po sedmé večer.
Takže v jeho všední péče spočívá ve vyslechnutí novinek ze školky, pomuchlíkování a pusinky na dobrou noc.
O víkendu se malé snaží věnovat a já si můžu v klidu zařádit u sporáku. Ale ve všední den jsem vděčná za dopolední školku a za to, že Jája tam chodí ráda. Jinak bych se asi zbláznila. Teď byla týden doma s virózou a já jsem byla utahaná jak pes už jenom z toho nepřetržitého žvanění....