Hned na začátek bych chtěla napsat, že mám moc hodnou maminku.
Když jsem byla v pubertě, tak mi ale na ní vadilo spoustu věcí a vždy jsem tvrdila, že až se osamostatním, nebudu jako ona a budu dělat věci úplně jinak, než je dělá moje máma.
Čas běží, léta přibývají a já stále častěji sleduji, že jsem stejná jako ona, a aniž bych o tom přemýšlela, dělám věci stejně. Často se zasměju a řeknu si, vždyť jsem celá máma.
Nezapřu ani své předky, nevěděla jsem o tom, ale nedávno mi kdosi řekl, že se usmívám stejně jako moje babička, ale nejenom ten úsměv, ale i zálibu v pečení cukrovinek mám taky po ní.
Co mně moc mrzí, je to, že po svém otci nemám talent a buňky na malování. Škoda, malování obrazů ho moc baví a jeho obrazy jsou nádherné. Ale nevadí. Je to v rodině, protože to zdědil aspoň můj bráška.
Mám moc ráda svojí rodinu. Dalo by se říct, že jsem z každého kousek, ať zlého, či dobrého.
Jsem to prostě já.
Ahoj Jana
Milá Jano,bratr mého dědy se živil malováním obrazů. Byly nádherné a několik jeho krajinek máme doma. Bohužel já z jeho talentu nezdědila vůbec nic a ve škole jsem každou hodinu výtvarné výchovy doslova přetrpěla.
Soutěž
matematická operace: přičtěte 28
Více ZDE.
Reklama
Nový komentář
Komentáře
hezky napsané
Girasole:
Když jsem byla puberťák, tak jsem taky přesně věděla, že se nebudu chovat jako moje mamka. Jak jdou léta, člověk se občas přistihne, že dělá stejná gesta a říká stejné věci jako jeho rodiče. Mamka zemřela náhle letos v březnu. A já se občas přistihnu, když sedím na zahradě a myslím a vzpomínám na ni, že stejně jako ona si při sezení podkládám ruce pod zadek, křížím nohy stejným způsobem, říkám stejné věty :-) Chybí mi, ale vím, že v nás, ve mně a v brášcích....
Jano,víš že mi dcera někdy také řekne,že jsem celá přerovská babička?To je jako moje maminka.Těší mě to,také jsem si kolikrát ještě za svobodna říkala,že budu vše dělat jinak než maminka a stejně jedu v jejich kolejí.Pokud jsou naše maminky správné,je to pro nás dcery dobré.Pěkný den všem přeje arjev