S manželem Pavlem (36) jsou svoji už čtyři roky. Děti zatím nemají, ale to se má v blízké době změnit. Dospěli už do bodu, kdy by rádi založili rodinu se vším všudy. Proč taky ne? Mají kde bydlet a ve vztahu vše klape tak, jak má. Přesto Dita myslí i na možnost, že by tomu tak v budoucnu být nemuselo.
„Ne, rozhodně nechci nic špatného přivolávat! Pevně doufám, že spolu zůstaneme až do konce života. Jenže tím si bohužel nikdo nemůže být jistý. Mám kolem sebe plno případů, kdy se rozpadlo i na první pohled dokonalé manželství. To se bohužel stává. A já i na tuhle možnost chci být připravená,“ říká Dita, která si proto už před sedmi roky založila tajný bankovní účet. Na něj posílám měsíc co měsíc tři tisíce korun ze své výplaty.
Foto: Shutterstock
„Máme sice s mužem plus minus představu, kolik kdo z nás bere, ale výplatní pásky si neukazujeme. A účet máme každý svůj soukromý. Takže o mých úsporách mimo nemá ani tušení. A tak to taky zůstane,“ svěřuje se mladá žena, která výčitkami svědomí z tajností rozhodně netrpí. Naopak se jí žije mnohem lépe, protože by měla z čeho žít i v případě nouze.
„Myslíte si, že by si chlap třeba jednou vyčítal, že vás kopne do zadnice kvůli nějaké mladší, hezčí? A já nechci řešit, že v takovém případě nemám ani na kauci za pronájem bytu. Než se totiž rozdělí společné jmění manželů, tak to dost dlouho trvá. A vzhledem k tomu, že byt, ve kterém žijeme, je mého muže, stejně tak i auto – obojí zdědil, tak bych toho stejně moc nezískala,“ krčí rameny Dita a dodává: „Ženský, nebuďte hloupý, myslete na zadní vrátka, i když vám zdánlivě nic nehrozí. Ať jednou nelitujete.“
Čtěte také:
- S manželem čekáme na rozvod a děláme si naschvály, vypráví Radka (46)
- Žaneta (39): Manželova nevěra mě bolela, teď jsem za ni ráda
Nový komentář
Komentáře
já nevydím nic špatného na tom že si schováva prachy na horší časi nikdo nevý co bude v budoucnu. jen koůkam na ty recenze co tu někteří píšou za caparny.
Já na tom tedy nic špatného nevidím a pokud to někomu přijde nemorální, může to klidně nazvat důchodovým spořením a je to. :-) Akorát bych paní nedoporučovala držet peníze na spořáku, spíš bych postupně nakupovala třeba akcie. Než se rozvede/půjde do penze, má času na likviditu dost. :-) A pokud si je pořídí v zahraničí, třeba na jiném kontinentu, pak bych pochybovala, že na ně nějaký právník ze sjm jednou dosáhne. :-)
Jinak mají plus minus představu, kdo co bere, ale oddělené účty, co asi tak dělá ten chlap? Promluvila bych s ním o investicích a buď bychom odkládali společně (děti nemají, hypo neplatí, zbývat musí oběma) nebo bych se zařídila po svém. Ono o těch zadních vrátcích má samozřejmě pravdu, ať už se pak použijí na cokoli, akorát to nezní tak krásně romanticky. :-)
Rikina - ano, ta slova jsi nepoužila, ale opisně vlastně ano, každý z "posuzovaných" se tak může cítit - příspěvek od příspěvku
Tvý okolí tě bere asi jaká jsi a to je dobře, máš štěstí.
Nezdědila jsem po manželovi dluhy před 40 lety (asi jsi četla rychle), to už bych byla asi stoletá, jen jsem chtěla říct, že jsem před 40 lety měla udělat to, co paní z článku. A už vůbec nechápu zmínku, že bych ti to omlacovala o hlavu, je to vyjádření k článku.
Mrzí mě, že jsem se po pár letech zas zapojila, chodím si sem jen víceméně číst články paní Ládyové.
Měj se E.
Rikina - no a já to měla před 40 lety udělat - do kasičky. Nemíním se rozepisovat, ale díky manželově charismatu, kterým "oblbnul" nejen mě, jsem si netroufla na rozvod a po ovdovění zdědila osmdesátitisícový dluh z jeho účtu. Ty to máš všechno jasně nalinkovaný a každej jinej je víceméně chudinka, vypočítavec, hajzl, srágora, neinformovanec, nevděčník, neznalec zákonů .. atd atd. Máš z tý svý nalinkovanosti a dokonalosti uspokojení? Myslíš, že tvýmu okolí je to vždycky příjemný?
Přitom existuje řešení v podobě smlouvy o majetkovém režimu, jak mezi snoubenci, tak mezi manžely. V tomto případě by šlo o smlouvu o zúžení, rozšíření nebo rozdělení společného jmění manželů. Dneska už poměrně běžná věc.
Vůbec není potřeba šaškovat s "tajným" účtem. Pokud tedy dotyčná má s manželem čestné úmysly. Pokud je nemá, no tak holt... jak jsem už psala, bylo by chybou si do takového vztahu pořizovat děti.
Já bych se pobavila, kdyby tu byl za pár let článek od té samé dámy, že během rozvodu soud na ten účet přišel, a ona musí dát půlku manželovi
Beru to z druhé strany, na šetření nevidím nic špatného. Je dobře, že si paní může měsíčně odložit 3000 Kč z výplaty a nechybí jí. Až jí na to manžel přijde, řekne mu, že mu chce ke zlaté svatbě koupit jachtu ( Porsche, arabského plnokrevníka ). Pán zamáčkne slzu a bude manželku nosit na rukou. No a jestli jí na to neskočí, bude mít paní alespoň peníze na nový start, když byt patří manželovi. Trapné je spíš sdělení, aby nebyly ženy hloupé, každá si takovou částku měsíčně ulít nemůže, protože je potřebuje pro rodinu a taky že manželovi moc nevěří.
Nelíbí se mi dělat něco za zády partnera. A co by vlastně s těmi penězi udělala, kdyby se ukázalo, že spolu zůstanou? To její šetření na horší časy je projev velké nedůvěry k partnerovi a jejich vztah to nahlodá, ne, že ne.
A proč ne. Asi měla napsat jen ,, mám tajný účet, kdyby se něco stalo,, možná by ji nikdo neodsuzoval. Je pravda, že ženy jsou na tom finančně hůře než muži, když se rozvádí, nebo rozchází.
A vy víte, jestli je poctivý její muž a peníze si také nedává stranou?
pokud by se rozváděla, stejně by se její tajný účet započítal do SJM...
Proč odkládá svoje peníze? Musí obírat manžela. To jí nedošlo?
Tak proč se vdávala? Proti rozděleným účtům nic nemám, ale když už předem počítá a plánuje rozvod...