Dobrý den, nevím, jestli pro někoho tento můj zamilovaný příběh bude zrovna ten nejlepší, ale pro mě je to příběh životní.
Už v jednom ze svých příběhů jsem psala o svém manželovi a našich životních útrapách. Jsme spolu už krásných 15 let, poznali jsme se v nemocnici, on pacient, já sestřička. Já tehdy po čerstvém rozchodu, on po velice těžké operaci. Já prožívala svoje první trápení s láskou a on svoje zdravotní trable také těžce snášel. Během služeb v nemocnici jsme si spolu hodně povídali. Já měla pocit, že je to člověk, který i přes své trápení poslouchá, co říkám, dokonce mě tehdy utěšoval. Vůbec mě nenapadlo, jak se všechno vyvine.
Asi po měsíci, když jsme ho pouštěli domů, mi sliboval, že se určitě ozve. Já, láskou dost zklamaná, jsem všechno odkývala, ale myslela jsem si o tom mužském pokolení své. Hned druhý den jsem ale musela názor přehodnotit. Mimo nemocnici to bylo naprosto odlišné, zkrátka jiný pocit a já se postupně zamilovala. Spousta lidí mě odrazovala, nechoď s nemocným člověkem, jednou se o něj budeš muset starat. Ale náš vztah toto všechno přežil, za rok byla svatba a já jsem snad nejšťastnější manželka na světě i po těch letech, co jsme spolu.
Samozřejmě, že i na slova všech „vrkačů“ došlo, manželův stav se po několika letech zkomplikoval, po půlroční hospitalizaci mi vrátili domů totálního ležáka, ale nikdy jsem si na nic nestěžovala, s manželem jsme se postavili osudu čelem a i tuto situaci zvládli. Nebylo to vůbec lehké, ale s odstupem času oba tvrdíme, že vše zlé je pro něco dobré, protože až během této doby jsme si oba naplno uvědomili, co pro sebe znamenáme. Dnes tvrdím všem, co si stěžují na malichernosti, ať si uvědomí, že když se pak něco ošklivého přihodí, budou na tyto malichernosti vzpomínat a rádi by je vrátili zpět. A ono to někdy prostě nejde. Tohle jsem si uvědomila, když byl manžel na hranici života a smrti a změnilo to celý náš vztah. Dnes má sice manžel ve svých 37 letech invalidní důchod, nikdy už nebude zdravý, ale je to ten nejlepší manžel a otec, jakého jsem si dovedla představit. A ač se to může někomu zdát divné, jsem stále zamilovaná.
Karinečka
Karinečce posíláme za tento příběh odměnu. Máte i vy v zásobě nějakou zamilovanou historku? Podělte se s ostatními! Nejlepší došlé příběhy zveřejníme a odměníme. Dnes máte poslední příležitost! Více informací si můžete přečíst ZDE.
Čtěte také:
- Valentýnské setkání
- Romantika skoro jako ve filmu
- Zamilovaný párek
- Byla to ta nejromantičtější oslava
- Kávu s cukrem bez mléka. Promíchat, netřepat!
- Zapomněl na naše výročí?
- O naší lásce rozhodla teta
Nový komentář
Komentáře
Věrulinka — #4 ano. Stejne nadherny, jako ty. Nesnasim zdrobneliny a uz vubec nemam rada, kdyz si takto zdrobnele rika nejaka stara rasple.
Přeji hodně zdraví a ještě moooře společných let!
Eva_Fl — #1 Evo ,tys fakt éro!!
Hezký příběh!!Ať se máte stále rádi
My jsme spolu skoro 24 let, můj muž je mi přítelem, milencem, kamarádem, partnerem, důvěrníkem - prostě vším, přestáli jsme oba ošklivé nemoci...jsme rádi, že se máme. Raděj nebudu pokračovat, myslím, že už několikrát jsem se v tomto duchu tady vyjádřila. Nikdy jsem si nepředstavovala, že budu tyto řádky psát po tolika letech manželství, měla jsem jiné představy, horší. Hodně jsme toho překonali, myslím, že u těchto překážek se spousta manželství rozešlo, ale protože jsme chtěli, zvládli jsme to. Ano, jsem šťastná.
Jsem s maželem již 42 let, čím dál víc si uvědomujeme, co jeden pro druhého znamenáme. Také jsme prožili v životě hodně dobrého, ale i špatného. Nejhorší doba byla když oněmocněl syn. Naštěstí se z toho dostal a v té době jsme si uvědomovali, že nejdůležitější v životě je zdraví a když přijde nemoc tak stát při sobě. Vše se potom lépe zvládá.
Nejde jenom o zamilovanost, ale i přátelství a důvěru.
Jsem s maželem již 42 let, čím dál víc si uvědomujeme, co jeden pro druhého znamenáme. Také jsme prožili v životě hodně dobrého, ale i špatného. Nejhorší doba byla když oněmocněl syn. Naštěstí se z toho dostal a v té době jsme si uvědomovali, že nejdůležitější v životě je zdraví a když přijde nemoc tak stát při sobě. Vše se potom lépe zvládá.
Nejde jenom o zamilovanost, ale i přátelství a důvěru.
V této době potěší hezký příběh lásky a věrnosti...
Držím palečky.
Karinečko a nick máš hezký
Kolik podob má LÁSKA? Tohle je jedna z nich.
Pekny, skoda toho prisernyho nicku Karinecka.
Ja jsem taky obcas zamilovana. Do ruznych muzskych.


Ale moc ne a rychle me to prejde.