Ahoj, tak tady posílám svůj příspěvek na dnešní téma.
Moje vysněné povolání je být jednou překladatelkou. V 11 letech jsem se přestěhovala s mamkou do Německa a žila tam do svých 20 let. Myslím, že jsem se řeč naučila perfektně. Jenomže v Německu je pro cizince dost těžké najít si nějakou příležitost. Proto jsem šla na soukromou hotelovou školu a vyučila se servírkou, nic jiného mi nezbývalo.
Ted žiji už 2 roky s přítelem v České republice a pracuji jako servírka, co jiného, že? :o) Ale pořád mám ten sen - jednou si dodělat maturitu a udělat si Státní zkoušky z němčiny, zvládla bych je levou zadní. Ale obavám se, ze čím dál to budu oddalovat, tím víc německy zapomenu. Ale naštěstí tu mam svoji práci a moji hosté jsou vlastně jenom Němci, tak si tu řeč aspoň trochu obnovuji. Myslím, že by mě bavilo dělat třeba i průvodce nebo prostě něco takového, je to jednoduchá a obyčejná práce, ale myslím si, že by to bylo to pravé pro mne.
Lenka
No, nejsem si jistá, že je práce průvodkyně nebo překladatelky tak úplně jednoduchá - možná by se vám ještě stýskalo po vaší útulné, klidné restauraci :-) Každopádně vám ale přeji, abyste to nevzdala!
Nový komentář
Komentáře
budem držet palce!
Hurá na zkoušku!
tak konec snění,čeká spoustu dřiny a ta se sama neudělá,jinak ten sen bude snem napořád-přeji hodně odhodlání a vytrvalosti
Držím palce.
tak šup do těch zkoušek
edith1975: jak kdo
, pokud člověk neví nejen KDE hledat, ale třeba ani přesně neví CO...
)
Canadian: Pokud se v polygrafii (nebo jakémkoli jiném oboru) člověk opravdu neorientuje, tak (odhlédnu-li od toho, že by takové texty zřejmě ani neměl překládat), pak opravdu JE problém něco najít na internetu
Ale pokud se člověk v tom oboru vyzná, tak už většinou ví, kde a co hledat (eventuelně ví, KOHO se zeptat
to vzdělání by nebylo na škodu. Jak píše Kotě , je fakt, že nejdřív chtějí vidět vzdělání, pak co umíš atd.
S tou terminologii - take mi uz jedna prekladatelka volala. Mela jsem po ruce spravny slovnik a vedela jsem co a jak. Polygrafii dohledavat na webu (a nektere casti obzvlaste) neni zrovna dobry napad. Daji se snadno a rychle najit fakt husty bludy
držím palečky
ježkovy voči, mělo tam bejt čtyři měsíce že jsem ji dělala
*Kotě*: no nijak zvlášť skromně teda nežiju... Akorát bych tady nerada uváděla svoje příjmy
, to jsou pro mě docela dost intimní údaje... 
Ale netajím to... Kdyžtak o tom můžeme pokecat někde "stranou".
Vivian: pak nevím, jak skromně musíš žít,
já jsem si tuhle rozpočítala, že za svoji poslední knížku, kterou jsem dělala měsíčně, jsem měla jedenáct hrubého měsíčně, což by nás teda vzhledem k hypotéce a podobně dvakrát nevytrhlo 
Tak směle do učení.
měla bys to zkusit
preju stesti
(2) Jsi nesrovnatelně ambicióznější než já
*Kotě*: Já vím, já nemyslela beletrii, ale literaturu obecně... já nechci uvádět konkrétní částky, ale myslím, že ani ta moje literatura faktu není placená líp... Ale můžu to srovnávat teda jen s Jirkou, který beletrii dělá. A má za ni stejně jako já za "fakta". Liší se to jen podle nakladatelů.
Jsem na tom stejně jako Kadla, živím se už 12 let jako profesionální překladatelka... a s přibývajícími zkušenostmi musím říct, že čím dál tím lépe.
Vivian: 1) rozlišuj. Překlady beletrie se u nás uživí pár lidí, kteří ale makají jakou šroubci mnoho hodin denně, aby stihli za měsíc knížku, kterou normální překladatel dělá měsíce tři. Ty překládáš literaturu faktu, která je asi přece jenom placená trochu líp.
2) opět rozlišuj. Bez VŠ bych pro agenturu nemohla překládat už skoro nic. Neustále mě totiž přihlašují na konkursy na velké překlady pro instituce typu EU, NATO, ministerstva, parlament... kde prostě vyžadují životopis s požadovaným vzděláním, zkušenostmi a referencemi... bez příslušného vzdělání v takových projektech prostě nemáš šanci. A co teprve kdyby ses chtěla dostat do Evropské unie (po čemž zatím netoužím, ale možná...), tam by tě maturita z angličtiny fakt nevytrhla. Jsou prostě práce, které ti bez titulu bohužel nedají...
Cher: no ona je výhoda to vzdělání mít, člověk s VŠ třeba obecně rozumí tomu jazyku líp než samouk, zná potřebná pravidla... Ale není to pravidlo. A já měla fakt asi štěstí na ty, kteří to chápali (a nediskriminovali mě jako samouka
) a zajímalo je hlavně to, co umím nebo neumím, a ne to, na co mám nebo nemám papír... Jak agentury, tak nakladatele.
standa1: Není nezbytný.