Nedá mi to a na dnešní téma musím zareagovat a poděkovat tak svým kamarádkám.

Jsme tři, všechny Blíženkyně, našly jsme se na vysoké škole, kde studujeme stejný obor, a teď už máme před státnicemi. Už několik let jsme spolu v kontaktu, řešíme naše problémy a pomáháme si.

A právě teď pomáhají ony mně. Dost necitlivým způsobem skončila moje láska, od které jsem si moc slibovala.
Již v poledne jsem se s jednou z nich sešla, vyrazily jsme na pizzu a pak chodily celé odpoledne po Praze.
Pak jsme se sešly všechny. Protože jedna z nás už má po státnicích, přinesla nám dvěma zbývajícím své knihy. 20 kilogramů papírů, přednášek, knih, zvážily jsme to. Přitáhly jsme to ke mně domů, "zakecaly" jsme se a už se nám nikam nechtělo, tak jsme zůstaly. A celý večer si povídaly.

A nebylo to jen smutné. Při otvírání červeného vína starou vývrtkou to holky nezvládly a víno postříkalo celou jednu stěnu (žlutou) a strop (bílý) nově vymalovaného bytu. Zajímavé je, že jsme se nakonec tomu smály. Tedy, ony se holky samy polily taky.

Jedna z kamarádek u mne přespala, ráno jsme běžely do sklepa vytahat barvy po malířích, odpoledne koupím váleček a budu malovat. Takže jsem svým kamarádkám vlastně vděčná, že mi vymyslely další program.

Nejsem žádná spisovatelka, jenom bych těm svým kamarádkám moc chtěla poděkovat, že tu pro mne jsou, a věřím, že i já jim to budu moct zase nějakým způsobem oplatit.