Ahoj všem,

taky si jdu postěžovat, snad mě trochu politujete.

Máme psa a manžel mu věnuje veškerý svůj volný čas, ale taky máme dvě děti, Honzíka a Pavlíka. Takže já se doma můžu roztrhnout, aby domácnost jakžtakž jela, a on, když přijde domů, řekne ahoj a že jde na cvičák, na stopu či někam jinam, a je fuč. Dobrá, je to jeho koníček, chápu ho, chce jít na zkoušky, tak trénujou a trénujou, ale co mi udělal, to mu nezapomenu.

Psa máme s PP, a tak jsem chtěla jít na výstavu. Mužíkovi jsem řekla, že pojedu s ním na cvičák a že se začneme učit, já a pes, běhat a stavět se do výstavního postoje.

Víte, co mi ten rádoby pan tvorstva řekl??

Že trénuje na zkoušky a že nechce, aby mu někdo CIZÍ driloval psa.

Já, že jsem cizí? Já, která dává každý týden čistý pelíšek, já, co umývám misky a dveře a luxuju jeho místnost? Já, ta osoba, co ho večer nakrmí, když je Páníček v hospodě? Ano, já, cizí osobaL 

Co na to říci? Nic, jízdy na výstavy mě přešly, ale úklid pelíšku zbývá stejně zase na mě. 

Alušenka 

PS: a s ledničkou máme stejný problémJJ

 

Mila Alušenko,

Tak tuhle situaci Ti nezávidím. Tvůj manžel mi připadá jako sobec. Asi bych skončila se staráním o pejska, čištěním pelíšku, vyvařováním… Nic víc Ti bohužel poradit neumím. Snad jedině rozhovor, vedený patřičně důrazně. Ovšem jestli by měl nějaký efekt, netuším.

Hodně trpělivosti.

Krásnou neděli Vám všem přeje víkendová editorka