Miluji všechna zvířata, ale pro jeden druh mám obzvlášť slabost. Jsou to koně. Lásku k nim jsem zřejmě zdědila po obou dědech.

V dětství se mi vryl pod kůži zvonivý tlukot kladiva o kovadlinu a pach pálené rohoviny. Děda kovář byl přísný drobný chlapík s hitlerovským knírkem a od koní mě spíš odháněl. Věděl, co dokážou jejich kopyta i zuby. Ale právě proto mi zakázané ovoce tolik chutnalo a tajně jsem utíkala do stájí. Byla jsem vděčná za každou chviličku strávenou v přítomnosti těchto impozantních zvířat. Ano impozantních, protože první koně, na kterých jsem kdy seděla, byli obří tahouni s hřbetem jak otoman. Hnědka a Jiskra. S bušícím srdcem jsem vždycky čekala, až přijede kočí pan Břicháček z polí, sundá jim chomout, zkrátí opratě a nechá mě jezdit. Vypadala jsem jak vosa na bonbonu a tetelila se štěstím.

Kaskáda

Kolem puberty mě koňské šílenství chytalo nejvíc. Ve třídě jsem měla jednu spřízněnou duši, taky se jmenovala Dana a spolu jsme vymetaly stáje v okolí: „Jo, děvčata, potřebuju zkušený rajťáky, na učení nemám čas,“ řekli nám v jediné jízdárně v okolí. Vlezly jsme tam v nesprávný čas, když obsedali dvouročky. I ten zkušený rajťák měl plnou hubu písku, když se s ním ze svíčky převrátil mladý hřebeček. Musely jsme uznat, že tady nám pšenka nepokvete.

Našly jsme si stáj s vysloužilými kostnatými koňmi, kde jsme se za práci mohly vozit  v zahradě. Jednou jsme se na kobylu vydrápaly obě, a to se jí zatraceně nelíbilo. Vyburcovala v sobě všechny stařecké síly, hodila pár hrbů a katapultovala nás do shnilých švestek. A volná jak pták trádá domů, vlítla na dvorek mezi slepice a batolící se děti a my měly po ježdění. Tak takhle neslavně skončila moje jezdecká kariéra.

Pak přišla škola střední, vysoká a jiné starosti. Ale mezitím dorůstala moje neteř, kterou jsem asi nakazila koňštinou, když jsem ji jako novorozeňátko vezla z porodnice. S ní jsem se na stará kolena ke koním vrátila. Je mojí kamarádkou, rádkyní i učitelkou. Tou nejlepší.

Orion

A aby toho nebylo málo, před rokem jsem si koupila koně vlastního. Šestiletého anglického plnokrevníka, kterého ze zdravotních důvodů vyřadili z dostihů. Jmenuje se Orion a je to moje koňská hvězda.

Napište nám na redakční  e-mailovou adresu:redakce@zena-in.cz svoje zajímavé postřehy a zábavné příběhy a historky, které jste s nimi prožili. Svoje texty můžete doplnit i obrázkem vašeho „kámoše“.

Těšíme se na vaše příspěvky, které budeme v průběhu celého dne zveřejňovat, a ty nejzajímavější samozřejmě odměníme. Dnes je ve hře značkové tričko spolu se šamponem na rovnání vlasů Gliss kur – Asia straight a knížka Richarda Waterse z nakladatelství Metafora Fobie odhalené a vysvětlené, věnovaná mimo jiné i ne zrovna oblíbeným tvorům z živočišné říše.