Dny se krátí, noci se dlouží, venku je čím dál tím chladněji a někteří z nás by možná nejraději ulehli k zimnímu spánku a probudili se až na jaře. Já tedy rozhodně. Sotva se přehoupne podzimní rovnodennost, chytají mě záchvaty žravosti a spavosti. Tělo si zkrátka vytváří zásoby na zimu a pak hodlá ulehnout.

Tahle tendence být v zimě méně aktivní a spavější je vlastní řadě savců. Za největší spáče obvykle považujeme medvědy a jezevce. Ve skutečnosti je ovšem ve spavosti překonají tvorové mnohem menší – například netopýři.

 

Medvědi spí jenom napůl
Medvědi a řada jiných šelem totiž ve skutečnosti neupadají do pravého zimního spánku, ale do jakéhosi polospánku. Teplota se jim snižuje cca o pět stupňů a počet tepů klesá zhruba na čtvrtinu. V průběhu zimy se pravidelně se budí a vychází se vyvenčit. A pokud se jim nepovede včas nabrat dostatečnou tukovou vrstvu, musí také shánět potravu.

Proč musí malí savci spát?
O něco spavější jsou křečci, myšivky a další drobní hlodavci. Většina malých zvířat je totiž aktivnějších, ale také žije mnohem kratší dobu než zvířata velká. Je to způsobeno tím, že povrch jejich těla je vůči jejich objemu procentuálně větší, a mají proto větší energetickou spotřebu na gram hmotnosti. S tím souvisí rychlejší dech a tep, ale také spotřeba potravy, a tím i nutnost pohybové aktivity. Ta ovšem vede k většímu opotřebení organismu, a tím i ke kratšímu věku. Někteří malí savci však našli řešení, jak dosáhnout relativní dlouhověkosti – je jím právě zimní spánek.

Jak to dělají netopýři
Mistry v hibernaci – tedy v zimním spánku – jsou netopýři. Dokáží zpomalit své životní funkce až třicetkrát a dožívají se tak třikrát většího věku než například stejně velcí rejsci. Přitom mají podobné složení potravy a netopýři se pohybují převážně letem, což je energeticky mnohem náročnější.

Zimní spánek netopýrů trvá více než půl roku. Jejich tělesná teplota při něm klesá na 2-3 stupně nad bodem mrazu a mají kolem pěti dechů a tepů za minutu. Krevní oběh v létacích blanách se jim zcela přeruší a netopýři je používají jako izolační přikrývku. Skutečně hluboký zimní spánek se odborně nazývá letargie. I z této fáze se však dovedou netopýři velmi rychle probudit a zvýšit svou tělesnou teplotu na třicet stupňů, a to v průběhu půl hodiny.
 
Tak co, ženy-in, nelíbilo by se Vám být medvěd? Nebo dokonce netopýr? Zimu bychom v klidu prospaly a ještě si tak prodloužily život. Býváte v zimě ospalejší a unavenější než jindy? A jak to řešíte?

Reklama