Spánek miluju. Nespavost je pro mě cizí slovo. Spím ráda a je to jedna z mých oblíbených činností, zvlášť za deštivého počasí. A je to možná proto, že si ho dopřávám paradoxně docela málo.
Ještě před třemi lety mi nečinilo sebemenší potíže zalehnout mezi osmou a devátou večer a spát až do rána.
Ale jak čas plynul a práce přibývalo, naučila jsem se docela vydatně ponocovat, takže přes týden mi vystačí i pět hodin spánku denně. Počítač vypínám často až kolem půlnoci, ale pak zpravidla upadám do komatu, ze kterého mě nemilosrdně vytrhne až budík o šesté hodině ranní.
Přesto jsem příležitostný spáč. Totiž – když nemusím ráno vstávat, prospím se bez potíží až k desáté hodině dopolední. Po dvou hodinkách bdění přijde na řadu oběd a odpolední siesta. A tak se zase prospím až do pozdního odpoledne. Vstávám k večeři.
Na několik dalších večerních hodin jsem opět čilá. Podtrženo, sečteno. Spím málo, ačkoli jsem schopná usnout kdykoliv a kdekoliv a prospat denně 16 hodin i víc.
Jak tvrdí lékaři, časový posun na zimní čas je pro většinu lidí „bezbolestný“ a pozdějšímu vstávání se každý přizpůsobí rád. Přechod na čas letní může způsobit obtíže, které setrvávají až deset dní, než si organismus na nový denní rytmus zvykne.
Abych byla upřímná, se mnou přesun času nedělá vůbec nic. Začíná a končím tím, že si seřídím hodinky. A jsem za něj ráda. Člověk si díky němu užije víc světla.
A jak jste na tom se spánkem vy?
- V kolik chodíte spát a v kolik vstáváte?
- Dělá vám vstávání potíže?
- Jste spíše spáč nebo noční tvor?
- Chodíte spát i po obědě?
- Jak na vás působí posun času? Zacloumá s vámi, nebo si ho ani nevšimnete?
- Byla byste pro jeho zrušení?
Tohle všechno a mnohem více můžete o spánku psát už teď na emailovou adresu
Došlé příspěvky budeme v průběhu celého dne zveřejňovat a jeden náhodně vybraný odměníme.
