Dobrý den v Ženě-in,

 

Když jsem v nadpisu novinkách uviděla slovo ROMANTIK naskočila mi husí kůže.

 

Já se totiž považuju za neromantičku. Vrcholem romantiky je u mě maximálně jídlo v restauraci, ale beze svíček.

 

Já se považuji za praktickou, realistickou a hlavně antiromantičku. Romantické filmy nemusím. Podle mě tam předvádí naprosto nepřirozené věci, které v praktickém životě nejdou.

 

Našla jsem si romantika (předtím jsem si myslela, že romantici jsou jen ve filmu). Ze začátku jsem si toho nevšímala, ale když mi začal postupně vyčítat, že nechodíme na romantické vycházky přírodou (do přírody chodím jen za praktickými věcmi např. sběrem hub), a to spíš lítám po lese, než že se kochám přírodou. Bylo mi taky vyčítáno, že než večeřet v romantické útulné restauraci za svitu svíček a držet se za ruce, dívající se protějšku do očí, raději dávám přednost posezení v hospodě se všemi kamarády (ale i s protějškem), ale žádný svit svíček.

 

Jsem proto snad divná? Řekla bych, že ne. Jen prostě úpornou romantiku nemusím, neznamená to však, že svého kluka nemiluju. Ale např. dovolená u moře ve dvou mi nahání hrůzu, nejraději ještě jezdím alespoň se ségrou a jejím klukem, ve čtyřech ten strávený čas je lepší.

 

S pozdravem Ženám-in neromantička ValerieM

 


 

A co vy ostatní? Jste také neromantičky jako Valerie? Nebo naopak romantiku zbožňujete, ale váš partner je suchar?

Napište mi, jaká je podle vás ta „pravá romantika“.

 

A vůbec... setkala jste se s romantikem jako z filmu? Nebo jste naopak narazila na hulváta, který vám svým chováním vyrazil dech?

 

Nezapomeňte, že i dnes se budou rozdávat dárečky za opravdu povedené příspěvky!

E-mail redakce@zena-in.cz je tu pro vás!