„Lucie mluvila o tom, jak se s manželem marně snaží o dítě, už děsně dlouho. Lékaři jim pomoci neuměli. Tvrdili, že není schopná dítě donosit. Však se jí to také nepodařilo ani po několikerém umělém oplodnění. A na náhradní matku, což byla podle reprodukční kliniky jediná možnost, zase neměli peníze,“ popisuje situaci své kolegyně z práce Klára. Ta byla její přesný opak. Po dítěti netoužila a byla přesvědčená, že ho nikdy chtít nebude. Dokonce natolik, že se kvůli tomu rozešla s partnerem, který otcem být chtěl.

Byla bys výborná náhradní matka

„Už ani nevím, jak na to přišla řeč, ale na jednom firemním večírku mi Lucka řekla, že bych byla skvělá náhradní matka. Jsem prý krásná, zdravá, inteligentní a hlavně jsem její kamarádka, takže by mi mohla věřit, že nebudu v těhotenství dělat žádné hlouposti. Zasmály jsme se tomu, ale na ní bylo vidět, že to myslí z půlky vážně. Protože mi hned začala vyjmenovávat výhody, které by z toho pro mě plynuly,“ svěřuje se Klára. Ta měla nošením miminka pro svou kolegyni získat nejen veškeré nezbytnosti pro období těhotenství, ale po porodu také finanční odměnu.

„Nebyla to částka, kterou by museli zaplatit klinice, ale i tak byla poměrně vysoká. Tedy pro mě určitě. Mohla bych za ni realizovat dovolenou svých snů, na niž bych jen tak nenašetřila. Navíc jsem si říkala, že si aspoň zkusím, jaké to je být těhotná a rodit. Dnes už vím, že moje představy byly v tomto směru dost naivní, ale o to teď nejde. Každopádně jsem se nechala přesvědčit a šla do toho,“ vypráví Klára.

Její manžel byl otcem

Žádnou smlouvu spolu nesepsali, vše bylo na dobré slovo. „Jistě chápete, proč. Jakákoli odměna pro náhradní matku je totiž ilegální, s výjimkou uhrazení nákladů spojených s těhotenstvím a porodem,“ přiznává Klára a vysvětluje, jaká byla dohoda: „Spermie měly být od Kamila, Lucčina muže. Takže on měl být zapsán na matrice jako biologický otec dítěte. Já bych se pak miminka zřekla a Lucka by si ho osvojila. Jenže realita byla jiná,“ přiznává.

Klára s Luciiným manželem do jiného stavu skutečně přišla. Hned druhý měsíc poté, co si začala v čase ovulace zavádět jeho ejakulát do pochvy. A zpočátku se vše vyvíjelo podle scénáře. „Před porodem jsme s Kamilem zašli na matriku a podepsali dohodu o otcovství. U porodu pak měli být oba dva – on i Lucka. Jenže já začala rodit o tři týdny dřív a oni nebyli v dosahu. A to byla obrovská chyba,“ vzpomíná Klára, v níž se z ničeho nic probudil mateřský cit.

Byla to láska na první pohled

„Okamžitě jsem se do své holčičky zamilovala. Držela jsem ji v náručí a věděla, že ji už nikdy nikomu nedám! Hormony ze mě udělaly úplně jiného člověka. Lucce jsem jen napsala zprávu, že se omlouvám, ale své dítě jí dát nemůžu. Nepochopila to, napsala mi strašné věci a dodnes mě nenávidí. Vlastně se jí ani nedivím. Jenže může mi mít někdo za zlé, že se ze mě stala matka se vším všudy? Že své dítě miluju?“ ptá se Klára, která už vrátila všechny peníze, které od kolegyně získala. Alespoň v tomhle chce mít čisté svědomí.

„Vím, že mé dítě patří také Kamilovi. Chtěla jsem mu dát šanci vídat ho. Jenže Lucie byla zásadně proti. Neunesla, že její muž má dítě s někým jiným. A tak jsme spolu přerušili veškeré styky,“ dodává Klára.

Čtěte také:

Reklama