Dobré dopoledne všem do redakce.
 
 
Dnešní téma je opalování. Váhala jsem jestli napsat, když můj vztah k opalování není úplně nejvřelejší, ale proč ne?
 
 
Když jsem byla mladá, tak jsem ležela na sluníčku, hned při prvních náznacích léta. Na konci léta jsem byla jak čokoláda a naprosto pyšná na svůj úspěch. To, že jsem se spálila tak, že jsem nemohla ani spát, jsem vůbec neřešila, hlavně že budu kočka, no ne?
 
 
Poslední roky je to ale úplně jinak. Viděla jsem několik dokumentů o rakovině kůže a začala jsem mít opravdu strach!
 

 
Když se mi narodila dcera, tak první rok nesměla na sluníčko před čtvrtou odpolední ani náhodou. Potom jenom s faktorem 30 a to jsem jí ještě mazala každou hodinu, protože je vodník a z bazénu se nehne. Já sama jsem jako tvaroh a vůbec mi to nevadí.
 
Rodiče už mi říkají, že je "buzeruju", když jim nakazuju, aby děti mazali, když jsou u nich na zahradě, a našeho ročního synka nesměj nechat na sluníčku bez trička. Dá se říct, že začínám cvokatět,a le opravdu se bojím...
 
Asi je ta moje starost přehnaná a možná i trochu zbytečná, ale zdraví máme jenom jedno, tak se budu snažit dál, aby naše kůže trpěla co nejmín i přesto, že sluníčko zbožňuju a těším se na všechny letní dny :o)

 
Přidávám ještě fotky malých vodníčků a přeji všem krásný slunečný den!
 
grice.
 

Milá grice, jako rodič ti rozumím.

Děkuji za krásný příspěvek a nádherné fotky a posílám Astor řasenku s lycrou. Hezky si ji užij a krásné léto!

 

A vy ostatní můžete také vyhrát. Co si můžete přečíst v dnešní první novince.

A psát své zkušenosti  a posílat fotky můžete na

redakce@zena-in.cz