O svých zkušenostech ze života v cizině nám napsala čtenářka s nickem sonyczech. My jí děkujeme a vy si o nich přečtěte
Chci žít v naší zemi i v době nečasů (Nečasů), sociální nejistoty, lumpáren a tunelů. Protože jsem tady doma.
Jsem kosmopolita, světoběžník a žila jsem už leckde. Nemám ale na mysli dovolenou, kdy si člověk ten kousek světa jen očuchá, vychutná a tradá domů. Žila jsem spoustu let v Německu. Na naše tehdejší poměry doslova jako prase v žitě. Splynula jsem s davem, podřídila se tamější kultuře, hádat se i mluvit ze spaní jsem rovněž bravurně zvládla německy. V podstatě nikdo, s kým jsem se setkala, nepoznal, že jsem cizinka. Ale přece...
Nesmála jsem se jejich vtipům, nehalekala jejich přitroublé odrhovačky, nenutila partnera hlídat mé plodné a neplodné dny, nemyla si ruce po každém šáhnutí na kliku...a nekamarádila se s holkama. Jsou jiné-pragmatické, zakuklené, zištné. A tohle moje moravské srdíčko prostě nestrávilo.
Kdykoliv přišla řeč na původ, opravdu hrdě jsem se hlásila k Čechům, ať už jsme, jací jsme. A vždy přišel údiv a potom...potom cosi v pohledu, jakoby se místo zorniček objevilo slovo Ausländer s třemi vykřičníky. A citelné ochladnutí. Mimochodem, pánové, jestli tohle někdo čtete, není nad českého junáka ve srovnání s německými studenými čumáky
Žila jsem i v Anglii, Dánsku a Bulharsku. Líbilo se mi všude. Ale doma? Doma je tam, kde se člověk narodil, kde má své kořeny. Tam, kde si poprvé ukopl palec, utrhl první kradenou hrušku, dostal první pusu...Nikde jinde nevoní jarní větřík, letní tráva, podzimní ohýnky a zimní chumelenice jako u nás...
Vždycky si vzpomenu na pana Wericha, který říkal: "představte si červeňoučké kulaťoučké jablíčko, to máte chuť se do něj okamžitě zakousnout. A co řekne cizinec? Malé červené kulaté jabko :-( "
sonyczech
To je hezký závěr, pan Werich byl nesmírně moudrý člověk.
Souhlasíte, že? Napíše nám ještě některá z vás na dnešní téma? Také si myslíte, ža nikde není lepšího žití, než v rodné zemi? Asi ano, že? Ale pokud máte jiný názor, klidně napište, dnešní téma už sice pomalu končí, ale jeden příspěveček byl se sem ještě vešel.
Nový komentář
Komentáře
Eva_Fl — #12 celkově je co zlepšovat,souhlasím.Moje neteř a synovec žijí a pracují v Londýně a nechtějí se vrátit domů,jsou tam velmi spokojení.
SNÍŽEK — #11 joooooo, to jo, miluju tam moc lidi, jen jako narod celkove se k sobe chovame hnusne.
Eva_Fl — #10 věřím,že jsi tam spokojená,lidé jsou k sobě milí,ale snad ani tady nejsou všichni hnusní,opravdu není nikdo,na koho bys vzpomínala v dobrém?Nikdo Ti nepomohl,neporadil a neměl Tě rád i u nás?Pokud ne,je to smutné a máme co zlepšovat.
SNÍŽEK — #7 tady se lidi k sobe chovaji moc hezky. A ver mi, ze za tu dobu, co tady ziju, to uz muzu posoudit. Tak hnusne, jako v Cesku, se k sobe nechovaji snad nikde jinde.
Hezky napsané - a ten konec...
Eva_Fl — #5 vím že holubi,ale tady se hodilo rodáci.
Nevěřím,že existuje země,kde nejsou lidé k zblití,všude narazíš na hodné i darebáky,určitě i tam,kde žiješ.Jinak je dobře,že jsi spokojená ,je Ti dobře a jsi s někým kdo Tě má rád a když se tam cítíš doma,proč ne?
Také mě to vždycky táhlo domů.
Moc hezké
... s tou ukradenou hruškou a první pusou ... u mě taky s prvními kamarády na život a na smrt, babičkou, co peče donekonečna borůvkové amolety a bramborové placky, ...
SNÍŽEK — #3 holubi. To byli holubi.
Sony, ja to takhle nemam, ale rozumim ti. Ja si myslim, ze doma je tam, kde je mi dobre, kde jsou lidi, ktere mam rada a kde CHCI ja! A ne, kde jsem se nejakym omylem narodila. Jo, Cesko je moc krasne, jen ti lidi jsou k zbliti.
moc hezké
dobří rodáci se vracejí
Taky semi to moc líbí.
Moc krásně napsané