Může být fotbalista na kluky?
Jsem z malé vesnice na jižní Moravě, je mi sedmnáct a jsem na kluky. To by možná ještě nebylo tak zlé, ale jsem v naší rodině jediný syn. Můj táta si přál kluka za každou cenu, takže mám ještě tři starší sestry, které mám moc rád. I mámu s tátou mám rád, ale když jsem si ve třinácti uvědomil, že se mi prostě líbí chlapi a navíc, no, líbí se mi kluci, co jsou větší než já, a chovají se ke mně ochranitelsky… takže z otcova hlediska nejhorší varianta „buzeranta“.
Miluju fotbal
Táta ze mě chce mít fotbalistu, a mě fotbal docela jde. Na zápase jsem se ale seznámil s klukem z týmu z okresu. Hned se mi líbil, a tak jsme se dali do řeči. Pak jsme si psali na Instagramu, začali si posílat fotky no, a nakonec jsme spolu začali chodit. Každý ráno mi píše, aby mě pozdravil, a já sem v sedmém nebi, jenže nedávno si můj telefon půjčila ségra, protože si potřebovala něco přeposlat… no a prostě jí tam pinkla jeho zpráva s fotkou, která se nedá moc vysvětlit. Sestra se vyptávala, já i brečel. Prosil jsem jí, ať to nikomu neříkám, ale ona po mě chce, abych se s Adamem rozešel, nebo že to řekne rodičům.
Nikdy se neožením s holkou
Nechci ho opustit a zároveň se bojím, že se to dozví táta, zbije mě a vyhodí z domu. Adam mě má rád, chce mi pomoct, ale sám bydlí u rodičů, a chystá se na vysokou. Nevím, co mám dělat, ale vím, že na holky prostě nebudu. S Adamem jsme měli i sex, rozumíme si i v tom. Nevím, co mám dělat, sestra a mě tlačí, ale i když ji má rád, vyhovět jí nedokážu. Snažil jsem se mluvit i s mámou, různě jí naznačuju, jak to doopravdy je, zajímám se o manželství pro všechny a podobě, ale maminka si myslí, že jsou to nesmysly, a že si gayové zbytečně znepřátelují lidi požadavky a že by měli mlčet a být rádi, že je za to nezavírají do vězení. Kdyby věděla, že se to týká mě, tak by asi tak zle nemluvila, ale rozhodně by se mě snažila přesvědčit, abych na Adama zapomněl a našel si holku. Jenže já se do žádné prostě zamilovat nemůžu, jsou to pro mě kamarádky a nic víc. Jsem zvyklý brát holky jako sestry a jsem s tím spokojený. Mám je rád, jen… určitě po žádné netoužím tak, jak po Adamovi. Jsem opravdu tak špatný, neboje moje rodina staromódní? Teď se bojím, že když to praskne, přijdu o všechny, o tátu, mámu, ségru i kamarády Adam si třeba najde někoho hezčího.
O vyjádření jsme poprosili klinického psychologa Mgr. Tomáše Kufu ze Sexuologického ústavu VFN Praha:
Příběh sedmnáctiletého Tomáše ukazuje, jak silné mohou být představy o tom, jací „gayové smí nebo nesmí být“. Stereotyp, že homosexuální kluk nemůže hrát fotbal nebo vypadat „chlapsky“, je přitom naprosto mylný. Sexuální orientace nemá nic společného se zájmy, talentem ani charakterem. Gay muž může být fotbalista, hasič, programátor i trenér mládeže – stejně jako kdokoli jiný. Coming out nemění charakter ani schopnosti člověka, jen odkrývá jednu ze stránek svému okolí.
Tomášova sestra je možná motivovaná obavou o bratra, ale představa, že by se měl „rozejít a bude po problému“, je jednoduše chybná. Orientace není volitelná. Stejně jako sedmnáctiletí heterosexuálové typicky vědí, že je přitahují dívky, může sedmnáctiletý kluk vědět, že miluje kluky. A potřebuje slyšet, že v tom není sám. I kdyby šlo „jen“ o experiment nebo dočasný vztah, Tomáš prožívá lásku, zamilovanost a blízkost stejně jako většina jeho vrstevníků – a proč bychom to měli problematizovat? Schopnost vztahu, citového prožitku a objevování sexuality je v tomto věku spíše ukazatelem zdravého vývoje a duševní vitality než čímkoli, co by mělo vyvolávat obavy.
Coming out bývá proces, který často začíná tam, kde je větší šance na přijetí – u vrstevníků, kamarádů, nebo třeba u partnerových přátel. Mladí lidé jsou dnes ve většině případů mnohem otevřenější než starší generace. Někdy je dobré zkusit si první sdílení u lidí, kteří již přijali Adama – může to dát jistotu a zkušenost podpory mimo samotný vztah a taky zkušenost o svých citech mluvit před někým jiným.
Je běžné, že rodiče reagují pomaleji. Dítě přemýšlí o coming outu měsíce či roky, zatímco rodič se o něm dozví během jedné vteřiny. Ocitají se časově úplně jinde: nejprve přichází šok, strach a potřeba chránit vlastní představy o budoucnosti. Bolest ale neznamená nenávist – mnoho rodičů s časem nachází cestu k podpoře a přijetí. Tomášova máma pravděpodobně bude nakonec stát na jeho straně. To, že dosud „nic netušila“, je normální; většina rodičů nehledá signály, protože své děti vidí především tak, jak je zná.
A je důležité říct: nikdo na to nemusí být sám. Existují bezpečná místa a odborníci, na které se dá obrátit. SexHelp – Národní linka pro sexuální a genderové zdraví nabízí anonymní podporu online i telefonicky, stejně jako poradna S barvou ven, kde mladí lidé mohou mluvit s odborníky i vrstevníky, kteří coming outem prošli.
| SexHelp: Národní linka pro sexuální a genderové zdraví (https://sexhelplinka.cz/) je anonymní telefonická linka poskytující krizovou intervenci a základní poradenství v oblasti sexuality. V rámci sublinky SexHelp: LGBT+ (https://lgbtpluslinka.cz/) lze řešit témata spojená s otázkami ohledně sexuální orientace a genderové identity. Linka nabízí bezpečný prostor, služby jsou poskytovány anonymně pro všechny nad 16 let věku. |
Zdroj info: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.
Nový komentář
Komentáře
Není nad to, když rodiče zacyklí někde padesát let za mravenci + si přes děti plní své neuskutečněné sny.
Já nejsem teda gay, ale zase jsem si jako partnera zvolila cizince. Otec semnou vyrazil futra a už nikdy jsme se nepotkali. Jinak třicet let pohodového vztahu a dvě super děti, takže pravdu jsem měla já.
Pokud ten příběh není vymyšlený, jsem toho názoru, že raději odejít z domu a spálit mosty. Vlastní zkušenost.
Kde se v dnešní době ještě berou tihle lidé, rodiče, příbuzní s předpotopními názory, jaké jsou v dnešním článku? Zdá se mi nemožné, aby rodina nevěděla, že sexuální orientace není otázkou volby, ale nastavení.
Ještě bych podotkla: Pokud by ten syn nebyl homosexuální, ale nebyl fotbalista, ale bavilo by ho např. plést svetry - to by ho otec též zabil? O co mu jde, tomu otci? Aby měl z kluka fotbalistu? To má. A proč si ten chlapec myslí, že otec - proč jen otec?, co matka? - nepřijme jeho orientaci? V sousedství mám jednoho takového, dnes už muže středního věku a jednoho muže, též už středního věku v blízké rodině. Všichni rodičové i ostatní příbuzenstvo se s tím prostě smířilo. Nejhůř se s tím smiřovala matka v tom druhém případě. Ale, co jí nakonec zbylo. Koho má mít kdo rád a mít s ním intimní poměr, to se nedá nikdy nikomu přikázat. Jsou horší věci na světě - třeba malý boty.
Ale, nezabije. Bude se s tím muset smířit. A od sestry se nenech vydírat. Prostě jdi za otcem a matkou a řekni jim to.
No, na rozdíl od mnoha příběhů tady, jako rasistická tchýně, ubrečené dědičky nebo hysterka bojící se hmyzu, toto je skutečný problém. Upřímně, kdo je schopný nějak trestat nebo zavrhovat lidi kvůli sexuální orientaci, si nezaslouží být rodič. Výjimkou jsou pro mne tedy orientace na děti a zvířata, tam je pro mě sexuologická léčba a v případě pedo asi dohled, bez debat, ale hysterické výstupy kvůli tomu, že je moje dítě gay nebo lesba? Stydět bych se za sebe musela. Pokud se nám toto u našich dětí stane, tak budu ráda, když mi to s důvěrou ve mne řeknou co nejdříve, pokud to sama předtím jako matka už nepoznám. :) Mladý muž z článku má ovšem zatím větší problém, než předpokládanou reakci otce. A to svoji podrazáckou mrchu sestru. Být jím, tak počítám s tím, že to bude otci žalovat? Sice nevím, proč by to měl sourozenec dělat, ale tak lidé jsou různí. A tak bych mu radila, poradit se někde odborně, jak udělat coming out. Je hodně gratis telefonních linek, kde mu pomohou. Držím mu pěsti. V rodině jednoho gaye máme, je to chlap jako hora, výrazně maskulinní typ, u kterého by si nikdo nedovolil zpochybnit jeho level testosteronu :). Hraje rugby a je, jak sám říká, teplej jako islandský gejzír. A ano, jeho otec s ním deset let nemluvil.