Já jako velmi vzorná žačka a "šprt" jsem v podstatě neměla téměř žádné průšvihy - nic, co by můj výborný prospěch nezakryl :-) A právě to, jak mě učení šlo a bavilo, bylo příčinou mé první poznámky - a to hned v první třídě.  Než jsem šla do školy, nikdo nás předem neučil písmenka, čtení, počítání dopředu. Já se ale do školy hrozně těšila a nejvíc ze všeho na to, jak se naučím číst a budu si moc sama přečíst tu spoustu knížek, co máme doma. Nikdo už mi nechtěl číst, jelikož jsem to vyžadovala neustále. A učit mě to taky nechtěli s tím, že tohle se budeme učit ve škole a že bych se tam nudila. Takže na písmenka - potažmo čtení - jsem se strašně těšila. A bylo to znát. Šlo mi to skoro samo. Zatímco třída slabikovala "Ema má mísu, Ema solí", já už louskala krátké pohádky, které byly dál ve slabikáři. Měli jsme staršího pana učitele a ten mě pravidelně vyvolával, jako ostatní. Ostatní četli po slabikách, já mu to tam vždy plynně přečetla... Pokaždé jsem obdržela výtku, ať slabikuji. Já pokaždé hrdě četla plynně. Má první poznámka byla - Nechce číst po slabikách a čte celá slova.

Doma se tomu zasmáli, s panem učitelem si promluvili a ten už mě raději nevyvolával. I později ve škole, když bylo čtení, jsem třeba takového Robinsona měla dávno přečteného a louskala jsem pod ním schovanou další knížku.... Paní učitelce se velmi nelíbilo, že nikdy nevím, kde jsme... Na mou námitku, že už to mám přečtené celé mi jen řekla, že mám dávat pozor... Asi měla pravdu, ale to bych se tam asi unudila.. Měla být spíš ráda, že neruším.... :-)  

Dalším mým průšvihem bylo zaspávání, které mě provázelo celou školní docházku a později i v práci (a provází mě dodnes). Jsem sova - vzhůru dlouho a ranní vstávání nikdy nebylo mým koníčkem. Na střední škole to paní učitelka už nevydržela a na konci posledního ročníku mi dala důtku za neomluvené hodiny. Já měla omluvenku, že jsem zaspala, ale ona mi to už nevěřila, myslela si, že to dělám schválně.  Vyříkali jsme si to - obě lehce stříknuté - na prvním pomaturitním srazu, kde pochopila, že jsem prostě taková sova, a že jsem to opravdu nedělala schválně :-) Lyoness

Ano, chytré děti to mají těžké i dnes. Málokterá paní učitelka je chápavá. Simona

Jaké průšvihy provázely vaší školní docházku? Byly jste rebelky, nosily poznámky nebo měly dvojku z chování? Máte na to ještě slabou hodinku! Pochlubte se nám na adresu:

redakce@zena-in.cz

Reklama