Janě je přes 40 let. Je svobodná, bezdětná, má nadprůměrnou inteligenci, aktivně mluví 6 jazyky, je atraktivní a ve skvělé kondici. Bohužel už 2 roky marně usiluje o stabilní práci na pracovní smlouvu, která by jí zajistila finanční jistotu.
Když se spolu setkáme, většinou mluvíme o práci. Jana minimálně 5krát v týdnu absolvuje různé pohovory, výběrová řízení a školení, jež jí „mají ulehčit nebo zabezpečit vysněnou práci“. Vždy skončí v posledním kole a nakonec se zaměstnavatel rozhodne pro mladší kandidátku. „Mladší, bez odborných znalostí a zkušeností!“
Dokonce se několikrát stalo, že Janu označili za „překvalifikovanou“ a poslali ji do…
Pamatuji si, že jednou má přítelkyně téměř podepsala smlouvu se zahraniční společností, která ke smlouvě chtěla maličkost: odběr moči, krve a údaje osobního charakteru, které nemají nic společného s charakterem práce, kterou měla vykonávat… Jana nakonec nepodepsala, protože se jí jednání ze strany potenciálního zaměstnavatele zdálo ponižující. Vůbec se jí nedivím!
Je to neuvěřitelné, co všechno člověk zažije při dlouhodobém a aktivním hledání práce.
Nikdo vám nedá žádný rozumný argument „proč nejste vy ten ideální zaměstnanec, i když splňujete všechna kritéria výběru“, „tiše“ vás diskriminují kvůli věku a pohlaví a odsuzují vás za vaši nadprůměrnost, která by měla být naopak vítána.
Právě toto období nese Jana velmi těžce. Přestala si věřit a ztrácí motivaci dále hledat. Minulý týden se málem psychicky zhroutila. Nedivím se jí. Jediným štěstím je to, že chodí mezi lidi a pravidelně sportuje.
A jak si hledá Jana práci?
Nejdřív optimisticky reagovala na nabídky personálních agentur. Svůj životopis spolu se žádostí o konkrétní zaměstnání rozeslala asi na deset míst. Většina z nich vůbec nereagovala, a když si ji některá pozvala na pohovor, ten byl veden člověkem, který měl od psychologie a personalistiky daleko…
Několikrát se stalo, že Janu poslali na místa, kde byly jiné pracovní a finanční podmínky, než uváděli v agentuře. Na základě negativních zkušeností se Jana „seriózních profesionálů“ vzdala a začala reagovat na inzeráty přímo od zaměstnavatelů.
I když je celý proces rychlejší a otevřenější, odpověď potenciálních zaměstnavatelů je téměř vždy stejná “Jste pro nás stará“!
Co s tím?
Znáte nějaký osvědčený recept, jak si najít dobrou a stabilní práci v relativně krátkém čase?
Máte vlastní zkušenosti s hledáním zaměstnání?
A co maminky po mateřské?
Napište nám o tom…
Adresu redakce už znáte: redakce@zena-in.cz
Nový komentář
Komentáře
Nyo: v Praze stoprocentně ag. Kariéra, jinak na netu sama si dát inzerát na jobs.cz a uvést tel. a mail, funguje
Chiwule: Jo chci, ovšem jsem z Olomouce, nevadí?
gwen: no vidíš, a pak v novinách ministerstvo práce uveřejní rozhořčený článek, že nezaměstnaní nejsou ochotni rekvalifikace využívat, že jsou jim lhostejné. Vždycky vypěním
.
Můj si zařídil příslib v autoservise, sepsal pracovní smlouvu a na rekvalifikaci coby jediný Přerovák do OL dojížděl. Spolu s ním na kurzu bylo asi 10 chlapů z UP Olomouc a ti tam byli úřadem vysláni, úřad je ukecal, že se jim to může hodit
Já jsem si také užila s hledáním práce. Tři měsíce jsem byla evidována na ÚP a nic mi nenabídli. Samozdřejmě jsem aktivně hledala sama,ale nikde mě nechtěli. Nakonec jsem si jako vysokoškolačka našla podřadnou práci. Dělala jsem na vrátnici dopravní firmy, kde mi slíbili, místo v kanceláři, jakmile se uvolní.Tuto práci jsem dělala rok a můžu vám říct, že buzerace,posměšky, že jsem blbá dělat s vysokou tuto práci, minimální plat, který mi během roku pokles o 3 tisíce a další problémy fakt otravovali život.Během roku jsem hledala jiné zaměstnání, aby alespoň odpovídalo mému vzdělání a povedlo se.Během týdne jsem dala výpověď a odešla na jiné místo. jsem velice ráda, že toto místo mám, i když mě to tu občas štve. Holt jsem zaujmula postoj, mít alespoň nějakou i podřadnou práci,překousnout posměšky, jen nebýt na pracáku.
linde: To co tobě řekli o rekvalifikaci v Přerově, to mi říkají na pracáku v Olomouci. Prostě na rekvalifikaci nemám nárok.
Tady na pracáku snad budu až do důchodu, práce je v nedohlednu.
na ÚP mi nikdy nic nenabídli a pokud jsem nárazově práci sehnala, bylo to vždy až po zaslání desítek životopisů a pohovorů. Na pracáku se vždy jen podepsal papír o návštěvě a to bylo vše, žádné nabídky, žádná snaha. Měla jsem zájem o rekvalifikaci - v Olomouci na ÚP úřad nezaměstnané na rekvalifikace doslova tlačil. A u nás v Přerově? Rekvalifikace je nedosažitelná a když jsem o jednu měla moc velký zájem, musela bych si sehnat dopředu smlouvu od zaměstnavatele, že mně hned po rekvalifikaci ZAMĚSTNÁ!!!! A kdo vás zaměstná hned po rekvalifikaci, bez praxe, když je tolik nezaměstaných v oboru?!?
Chtěla jsem na živnostňák, ale to bych si tu rekvalifikaci (cca 7000)platila celou, že to už je mimo ÚP!A pak že UP není jeden velkej bo***l
nám zrušíli drogerii bez nároku na odstupné nabídli nám několik km vzdálenou drogerii víc bychom projeli než vydělali nezbývalo nic než jít na ÚP jeto pro člověka ponižující pocit úřednice jednali semnou jako by se mi nechtělo dělat. NO SEVERNÍ MORAVA.po 2 měsícíc jsem si našla brigádu a jedna kolegyně odešla to mu se říká štěstí zůstala jsem na trvalo. CHodila jsem se ptát všude možně jediné štěstí,že mám 13 dceru s malými dětmi bez šance a kdyby mi nebylo 31 tak ale byla starší těžko bych si někde škrtla. z vedoucí pozice jsem opět jen prodavačkou, ale máme dobrý kolektiv a to je důležitější než pozice samozřejmě i celkem dobrý plat.Ale jsou to nervy chcete bojovat jinak člověk zakrní je zralý akorát na psychiatrii.VŠEM DRŽÍM PALEČKY TA ŠANCE PŘÍJDE MUSÍ , KDO NERISKUJE NIC NEZÍSKÁ
Lindusha : pokud jsi v Praze, jde to, můžu i poradit, na jakých serverech a u kterých agentur hledat (u 9 z 10 agentur je to zabitý čas), kdyby něco, písni někam pod článek a ozvu se, žel vzkazy mi tu už dlouho nefungují, ať to reklamuji jak chci už rok
právě taky hledám... ovšem už nehodlám udělat tu chybu, ž vezmu první co přijde... proto jsem si našla práci na část. úvazek od 16.00 (v Praze to jde), a mám v podstatě celé dny na hledání práce... tento postup doporučuji :)
Já jsem zatím žádný problém s prací neměla.Doufám, že u toho zůstane, ikdyž nevím, co přijde.
a....: No jo, to je ale něco jiného. Pokud někdo dělal vedoucího pracovníka, tak šance, že ho někdo vezme na pozici řadového pracovníka opravdu není velká. Vždycky je tam otázka, jestli ten, kdo dosud řídil, se dokáže také podřídit.
To se mě takhle jednou jeden potenciální šéf zeptal, kdy bych tak jako chtěla mít děti. Odpověděla jsem otázkou: "Proč se ptáte? Vy byste chtěl být jejich otcem?"
Vzali mě...
sehnala jsem praci pres personalni agenturu, musim rict, ze se mi celkem venovali a posilali mne na pohovory. Pracak byl utrpeni, musela jsem jezdit na pravidelne schuzky, cca 1x mesicne 200km do mesta, kde mam trvale bydliste, neb jsem prislusela prave tomu UP
, tzn. v dobe, kdy ma clovek malo penez jeste musi platit jizdny 
verlit: no moje kamarádka dělala vedoucí personálního odd. a když skončila, práci personalistky už nedostala( přestože proto měla skvělou praxi i vzdělání)protože každá vedoucí pesonalistka měla obavy, že půjde po jejím fleku-některé jí to řekly přímo do očí
danluk: To byl přesně můj případ.Denně jsem poslala několik životopisů a nic. A taky jsem byla čerstvá absolventka bez praxe. Nečekej, že ti dají na pracáku práci hned a hlavně se drž u toho, že si ji budeš hledat i ty a nebudeš spoléhat jen na úř práce. Mě našli práci za 3 měsíce.
Nemyslím si, že to, že na určitou pozici není uchazeč přijatý s tím, že je překvalifikovaný, je o tom, že se někdo bojí, aby ho náhodou nevystrnadil z místa. My také neradi přijímáme uchazeče s vyšší kvalifikací na pozici, kde ji nevyužijí a kde jim stačí vzdělání o stupeň nebo dva nižší. Důvod je prostý, na takovém místě se budou nudit, bude pro ně obtížné se zařadit mezi spolupracovníky (vysokoškolačka, zajímající se o práci manuální dělnice, kde je převážná část pracovnic se základním vzděláním) a hlavně tam stejně dlouho nevydrží. Jakmile se naskytne něco zajímavějšího, rychle utečou – a nelze jim to mít za zlé, je to pochopitelné. Jenže zaměstnavatel potřebuje pracovníky stabilní, kteří mají vzdělání pro danou pozici prostě akorát.
Já jsem měla s úřadem práce dobré zkušenosti. Měla jsem chápající a docela fajn paní na úp a ta mi sehnala dobré zaměstnání, podobné tomu, co jsem se naučila ve škole + se ji ještě podařilo zkoubit mé požadavky a to to, že mám sice školu technického zaměření, ale přála jsem si dělat administrativní práci. A vida dělám to
+ samozřejmě tu techniku, reskektive rýsování. Což moc nemusím, ale i tak jsem ráda za práci jakou mám.Jsem už v něm půl roku. Sice by mohli platit více 
ale jinak to jde.
Bóbika: Rukama se obvykle dělá na tři směny. To bude možná ten kámen úrazu, ne že nikdo nechce dělat rukama
A na druhou stranu. Teď se starám i o pohovory. Teda eviduji, dělám první kontakt, třídím poštu a vybírám vhodné lidi. Sjednám jim schůzku s majitelem a zbytek je na něm. Jelikož jde většinou o manuální práci, tak těch zájemců je málo. Nikdo totiž rukama dělat nechce. Většinou si dorazí pro razítko pro ÚP, což jim po pohovoru dám. Ale když dojou jenom pro ně, tak odchází bez.
Byl u nás starší pán (kolem 50), kterého práce velice bavila, byl šikovný. Jediné co nepřežvýkal bylo, že musel pracovat v mladém kolektivu (já jsem 2. nejstarší po kolegovi, i šéf je mladší) a nesnesl komandování a přidělování úkolů od mladšího mistra výroby.
Ale každý je nějaký, má své požadavky. A kdo práci aktivně hledá, najde. Všem hledačům hodně
Taky jsem zažila odporné jednání na ÚP, kdy s uchazeči jednají jako s obtížným hmyzem. Za svou krátkou praxi jsem si taky zažila spoustu. S býv. zaměstnavatelem se soudím o 3 výplaty (probíhá teď exekuce). Po spoustě pohovorů, utracených peněz za poštu, dopravu (když jste úplně bez peněz kvůli býv. šéfce) jsem nakonec našla práci v oboru. Využívám denně 2 jazyky (aj se plyně domluvím, nj piluji ale polopatě to jde), a nikdo neřešil, že jsem mladá, budu mít děti ...
. Ale podle čeho hodnotili, když jsem tam nebyla.
Ale zažila jsem pohovor, který probíhal v Přerově. Na jakésik psychotesty apod. se muselo jet do Prahy na 10h. To znamenalo ve 3h vstávat, stihnout IC, dorazit na místo, něco vyplodit a nevypadat jak unavený idiot a zase vyrazit domů. Stejně mě nevzali, prý splňuji, ale vybrali jiného. Nebo z firmy na asistentku se znalostí AJ mi napsali, že podle testu jsem neuspěla a vybrali jiného