I když je ve filmu líčen vztah manželů Adamsonových jako téměř idylický, skutečnost byla malinko jiná. Joy byla pozoruhodná, leč velice komplikovaná žena a život s ní nebyl podle všeho zrovna snadný. Příčina tkví nejspíš v jejím ne zrovna šťastném dětství.

Často se uvádí, že se narodila v Rakousku. Není to tak úplně pravda. Narodila se jako Friederike Victoria Gessnerová v roce 1910 v Opavě (tehdy se jmenovala Troppau), která byla součástí Rakousko-Uherska. Její rodiče byli sudetští Němci a jejich manželství nepatřilo k těm šťastným. Otec se těžce smiřoval s tím, že nemá syna, a tak Friederike musela nosit chlapecké oblečení a vůbec se k ní choval jako k chlapci. Brával ji třeba proti její vůli na lov. Nakonec se rodiče stejně rozvedli. Otec se znovu oženil, ale toužebně očekávaný syn se narodil jako pohrobek, krátce po jeho smrti.


Po rozvodu rodičů se tehdy dvanáctiletá Frederike odstěhovala do Vídně, kde žila u své babičky, kterou velice milovala. Zde studovala hudbu, malířství, věnovala se sochařství, tanci a fotografování. Dokonce začala studovat i medicínu a získala též diplom v kursu pro módní návrhářky. Je tedy vidět, že její zájmy byly všestranné.

V pětadvaceti letech se vdává za barona Viktora von Klarwilla, vídeňského bankovního úředníka židovského původu. O dva roky později spolu prchají před Hitlerem do Afriky. Jenže během cesty lodí se Frederike seznamuje se švýcarským botanikem Peterem Bally, do nějž se zamiluje a kvůli němuž opustí svého prvního manžela. Vrací se do Rakouska, kde si vyřídí rozvod, aby se mohla  v Keni podruhé provdat.

Peter Bally přejmenuje Frederike na Joy. Jako uznávaný botanik ji zasvěcuje nejen do krás africké přírody, ale také do malování rostlin. Peter maluje skvěle, ovšem Joy je přímo dokonalá! Její kresby splňují nejen technické požadavky, ale navíc jsou tak nádherné, že jsou dodnes považovány za umělecká díla. Joy za ně mimo jiné získala v Londýně Grenfellovu zlatou medaili. Mnohé kresby byly později použity jako ilustrace v botanických knihách jejího druhého manžela.

V roce 1944 doprovází Joy svého manžela k přátelům na štědrovečerní párty. Zde potkává bývalého lovce zvířat a nyní strážce zvěře George Adamsona. Joy na George udělá velký dojem a vypadá to, že ani on jí není lhostejný. Brzy pozve George oba manžele na jednu ze svých výprav. Tam se ale rozhodne, že si se vdanou paní raději nic nezačne. Když se ale o několik měsíců později v Nairobi s Joy znovu setká, své předsevzetí není schopen dodržet. Láska je silnější! Joy se brzy znovu rozvádí a už potřetí se vdává. Manželství dvou výrazných individualit ovšem není zdaleka tak idylické, jak se na první pohled zdá.
V té době získává Joy prestižní zakázku od britské koloniální vlády. Má namalovat portréty příslušníků všech keňských kmenů. Je jich na 600 a staly se keňským národním pokladem, neboť řada kmenů dnes již zanikla.

Událost z ledna 1956 změní totálně Joy život. Tehdy se vydává její manžel s dalším strážcem zvěře Kenem Smithem ulovit lva lidožrouta. Jenže v sebeobraně museli zastřelit rozzuřenou lvici, která bránila svá tři mláďata. Dvě z nich skončila v rotterdamské zoologické zahradě, třetí přinesl domů.
Lvíče, které pojmenovali Elsa, s nimi společně žilo prakticky až do konce svého života. Joy se na Elsu až nezdravě upnula, jako by to bylo její dítě, které po nepodařeném potratu nikdy nemohla mít a po němž tolik toužila. Brzy napíše o Else knihu. Jenže zpočátku marně hledá nakladatele. Když ho konečně najde, stává se z knihy bestseller a dočká se překladu do třiceti jazyků. Najednou se o Elsu i Joy všichni zajímají, zejména poté, co se natáčí proslulý film Volání divočiny.

Při jeho natáčení pomáhali Adamsonovi jako poradci. To už Elsa nežila, uhynula v roce 1961. Předtím ji manželé plně připravenou na samostatný život v divočině pustili do volné přírody. Elsa se tak stala první lvicí, která se znovu začlenila mezi své druhy a dokonce měla i mláďata, když se spářila s divokým lvem. Zemřela podle všeho po napadení klíštětem.

Experiment s Elsou se pokusili manželé aplikovat i na dalších zvířatech. Peníze, které získali z prodeje knih a filmových práv, věnovali na ochranu přírody a navracení zvířat do volné přírody. V Keni například pomohli založit šest národních parků. Přes společné úspěchy je ale jejich manželský život v troskách, přestávají si rozumět, jejich život je divoký, hádky jsou na denním pořádku, rozcházejí se a zase smiřují. Na vině je Joyina nevyrovnaná, arogantní povaha. S lidmi to prostě moc neumí.

Na začátku ledna 1980 dojde k tragédii. Je nalezeno rozsekané tělo Joy Adamsonové. Za pár dní je z vraždy obviněn její sluha, kterého krátce předtím propustila kvůli krádeži. Hlavním důvodem však bylo to, že ho i potom Joy neustále ponižovala a takovou urážku si jako Afričan nemohl nechat líbit.
Podobně špatně dopadl i Joyin manžel George. Padl při přestřelce se somálskými pytláky v roce 1986.

Foto: Wikipedia, youtube.com

Na našem webu jste si mohli přečíst i o těchto zajímavých ženách:

Reklama